Rok ďábla

Nepovažuju se za kdovíjakého znalce Čechomoru a Jarka Nohavici, prostě si je občas pustím, protože se mi jejich hudba líbí (pozn.Čechomor jsem viděl a slyšel i naživo; skvělý zážitek :-)). Film byl jistě zajímavou sondou (?) do jejich tvorby, ale musím objektivně uznat, že divák, který jejich hudbu nemusí, se bude nejspíš nudit. O žánru "komedie" bych si odvolil polemizovat (opravdu se nepamatuju, že bych se něčemu vyloženě zasmál); spíš mi však vadilo to nadpřirozeno (možná, že jsem ten film nepochopil, ale např. ty duchové na pódiu, nebo zmizení Karla Plíhala jako anděla šlo hodně mimo mě). Takže já bych to viděl na slabší 4*; tento film rozhodně není pro každého. (21.12.2008)

"Ten klid, ten mír, taková ta velká pohoda, kdy člověk leží ožralý na zemi." Potřetí vstoupil mystifikátor Petr Zelenka do stejné vody. S Visacím zámkem to byl neuvěřitelný masakr, který se však nikdy nedostal do širšího povědomí a s Mňágou jen nesměle nakoukl do kin, ale stejně mu tleskali především fandové skupiny. Při třetím pokusu vsadil na větší rozpočet, slavnějšího představitele a profesionální přístup. Vidět opilého Nohavicu a slibujícího Plíhala jako první, tak jim složím k nohám plný počet hvězd, ale pod vlivem předchozích zkušeností jsou i ty čtyři docela dost. (23.11.2016)

Kapela Čechomor, Jarda Nohavica a jejich problémy s chlastem, o kterých si humornou formou vyprávějí v tomto filmu není zas tak špatný. S radostí jsem se na to koukal, ale že by mě to nějak bavilo, zrovna dvakrát tvrdit nemůžu. Krom toho, že se v něm přiblble kecá i když vtipně, občas do toho ještě hraje příjemná muzika Čechomoru, jenže to je asi tak všechno. Jednou a dost, řekl bych. Na druhou stranu, lidé kolem Ostravy musí tento film bezmezně milovat:) (15.03.2008)

Že je Petr Zelenka netradiční režisér, to už nám dokázal a dokazuje i v Roku ďábla. Opravdu zvláštní film to je. Jsem sice rockmetalista, ale jsem i muzikant, který už má za sebou spoustu jazzových a symfonických koncertů jako ten, kdo nesedí v publiku, ale na pódiu. Byl jsem na koncertě Čechomorů i Nohavici a nesmírně si jich vážím. Koncert Čechomorů dokonce považuji za jeden z nejsilnějších koncertních zážitků hned po velekoncertě Nightwish, na kterých jsem byl v Praze a to je trochu jiný šálek kávy. Troufám si říci, že Nohavica je momentálně nejlepší písničkář v ČR a Čechomor zde udržují českomoravskou hudební tradici, za což jim prostě patří obrovský dík. Možná teď se mnou nebudete souhlasit, ale podle mě by si Čechomor zasloužil českého Slavíka. Jednou by se Kabáti nepotentovali, ne? Ale vraťme se k fimu. Nejen, že je podbarvený nádhernými melodiemi, ale má svoje osobité kouzlo a atmosféru. Myslím, že každý, kdo je trochu zainteresovaný do tohoto stylu hudby (neposlouchá jen hloupý hip-hop nebo techno) a má rád tak trochu bizardní styl Zelenky, tak by si neměl tenhle film nechat ujít. This is real music and real experience! (21.06.2010)

Zelenku jako člověk strašně respektuji, protože se nebojí říct, co si doopravdy myslí a z jeho filmů jde poznat, že mu to opravdu pálí. Rok ďábla je toho (dalším) důkazem. Parádní fiktivní dokument protkaný hudbou Čechomoru a hlavně Jarka Nohavici. A tady přestávám být objektivní, protože na něm jsem vyrostl (v době, kdy jsem vyrůstal, tak moje mamka neustále poslouchala Nohavicu, tenkrát ještě na audio kazetách, vždy když vařila) a když se teď k některým jeho písničkám vracím, tak si uvědomuju, co jsem si jako pětiletý asi těžko mohl uvědomit - jak krásné jsou Nohavicovy písničky a hlavně jaký tam je v nich přesah. Speciálně u písničky "Kometa". Kdyby mi ke konci tento dokument nepřišel mírně natahovaný, okamžitě bych dal plný počet. Ale možná to bylo tím, že jsem byl unavený, kdo ví. Každopádně tohle si ještě jednou dám. 80 % (21.01.2013)