Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Film Mrtvý mezi živými natočil v roce 1946 režisér Bořivoj Zeman – byl to jeho režijní celovečerní debut. Pro Karla Högera, který v něm dostal hlavní roli, se stal druhou výraznou příležitostí přehrát se od rolí milovnických do rolí charakterních. Mrtvý mezi živými dal Högerovi příležitost poprvé rozestřít v postavě poštovního úředníka Valty problém osobní statečnosti a zbabělosti, který byl v ději navozen faktem, že jako poštovní úředník odmítl při přepadení pošty riskovat život pro záchranu peněz, které mu byly svěřeny. V kontextu právě překonané nacistické okupace tento problém osobní statečnosti nabýval mimořádně palčivého významu. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (48)

nascendi 

všechny recenze uživatele

Bez zbytočných emócií som si dopozeral film, ktorý je mojim rovesníkom. Nezamýšľal som sa nad reálnosťou príbehu, mierou moralizovania, či pokrytectva. Predpokladám, že dnes je situácia takmer opačná. Peniaze sú poistené a bankové úradníčky ich vydávajú už pri sebamenšej hrozbe násilia. Aj spoločnosť už nie je  taká jednotná v odsudzovaní "zbabelosti", ako tomu bolo vo filme. Karel Höger si film pochopiteľne privlastnil a urobil dobre, pretože výkony ostatných boli viac-menej prvorepublikové. Mierne nadpriemerný film bez akejkoľvek pochybnosti. ()

tahit 

všechny recenze uživatele

Přímo čítankovou názorností je ve filmu vykresleno pojetí zbabělosti a hrdinství, pravdou jest, že když jde o vlastní život, můžeme se rozhodnout raději držet zpátky, přestože toto rozhodnutí nás může posunout tam, kam určitě nechceme. Jakkoli je charakterovým rysem kariérista pošťák Munk slizký, zhostil se tehdy ještě neznámý Eduard Dubský role obdivuhodně. Karel Höger se svým pozitivním poselstvím dává tomu odpich. Stanislav Neumann prostoru moc neměl, ale taková poctivá pohodovka. Zdena Procházková ve své úloze působila mile. Takže z pochopitelných důvodů dávám ***** ()

Reklama

NinonL 

všechny recenze uživatele

Otázka morálky, statečnosti a odvahy, o které film pojednává, je velmi důležitá. Při přepadení pošty jsou dva zaměstnanci zraněni, jeden odevzdá peníze bez odporu. Všichni mají dva zraněné za hrdiny, toho třetího za zbabělce. Opustí ho snoubenka, její rodiče jím pohrdají, lidé ve městě se mu posmívají. Na jeho pracovní místo je povýšen jeden z "hrdinů" (druhý zemřel). Zdá se, že věc nemá řešení a spěje k další tragédii. ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Neviem z čoho vychádzal Sigurd Christiansen, možno z reálnej udalosti, avšak v českom prevedení je jeho historka ťažko uveriteľná. Ťažko dnes chápať postoje ľudí, pre ktorých je ochrana peňazí dôležitejšia, ako ochrana vlastného života a najmä ak sú tými nechápavými úplne všetci. Pokiaľ vám táto vstupná situácia nevyhovuje, tak radšej nad tým nerozmýšľajte a sústreďte sa iba na dej. Ten nie je od nejakého času predvídateľný a pred koncom nás čaká celkom slušné prekvapenie. Film klasicky celý ťahá Karel Hoger, ktorý má ako jediný na všetko rozumný argument a ešte viac to kontrastuje s tou okolitou zabednenosťou. Podnetné myšlienky filmu bojujú s jeho naivitou podobne, ako poštár so svojim okolím. ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

(2x) ,,Padesát tisíc korun nemá cenu života ani pro mne, ani pro mé blízké, ani pro ty ostatní." Byla to pouze náhoda, která zavinila umístnění tří lidí v bance během loupeže a určila nasledovní osud: jeden smrtelně zastřelem, druhý poraněn na ruce, třetí bez fyzického ublížení "pouze" postaven před revolver, rozhodnut se po krátkém zamyšlení nakonec vydat peníze pro záchranu svého života. Vedle mrtvého tu zůstává několik živých - poraněný hrdina, druhý člověk - v očích lidu zrádce, rodina a přátelé obou živých i toho mrvého, bezmocná policie i neodhalený vrah se svým komplicem. Všichni se pohybují životem plného dalších zvratů jako figurky na šachovnici, zatímco hráči jsou jejich vnitřní svědomí, vnější předsudky a postupně měnící se postoje ostatních lidí. Jenom podle zdejší databázy bylo tohle výborné existenciální drama norského autora S.Christiansena zfilmováno během let hned ve čtyřech krajinách. V Československu ho jako svůj debut a patrně i svůj nejlepší film natočil režisér Bořivoj Zeman, proslaven spíše pohádkami a lidovými komediemi. Natočil zde pozoruhodný psychothriller s filozofickou myšlenkou, který ještě kdesi v pozadí zavání tou první republikou, například v lidových dialozích mezi ženskými postavami nebo v hudebních vložkách s Václavem Irmanovem, ale díky poutavému obsahu buduje v řadě scén dusnou atmosféru nové doby, v některých záběrech blížící se žánru film-noir. Když si k tomu připočtu jeden z nejlepších výkonů Karla Högera, další silný zážitek z těsně poválečného československého filmu mě rozhodně nemohl minout účinkem. (95%) (deníček - Krátká éra československého filmu 1945-1948) ()

Galerie (10)

Zajímavosti (5)

  • Bořivoj Zeman, který do té doby působil jako scenárista a režisér krátkých animovaných a instruktážních filmů ve zlínském studiu, nastoupil tímto snímkem definitivně dráhu režiséra hrané tvorby. Stalo se tak zejména péčí Elmara Klose, který sám na filmu působil jako vedoucí produkce, asistentem režie byl začínající Ján Kadár. (Zdroj: Letní filmová škola)
  • Zdenka Procházková, pro kterou to byla první filmová role, byla kvůli této roli podmínečné vyloučená z konzervatoře. Tehdejší vedení konzervatoře v Praze zakazovalo studentům hrát ve filmu i v divadle. Studium dokončila v Brně, kde tento zákaz neplatil. (Aja2001)
  • Režisér Bořivoj Zeman se po konkurzech na roli Heleny Fejfarové rozhodoval mezi dvěma adeptkami. Protože se ale nedokázal rozhodnout, poprosil svou tehdejší partnerku Alenu Vančurovou, dceru spisovatele Vladislava Vančury, aby s ním zašla do promítací místnosti a vybrala herečku, která roli nakonec ztvární. Alena Vančurová vybrala Zdenku Procházkovou, pro níž se jednalo o první filmovou roli a osudové setkání s pozdějším životním partnerem Karlem Högerem. (Komiks)

Reklama

Reklama