Páté kolo u vozu

Velice podařená komedie a zároveň derniéra Zdeničky Baldové. Viděl jsem mnohokrát a vždy se rád na tuhle satirickou veselohru, která nemůže zestárnout - a zvlášť když už člověk přichází do let a zjšťuje, že je na obtíž nejen své rodině (tak zlé to se mnou ještě není), ale dokonce i státu a některým politickým stranám... Naštěsti si babička včas uvědomila, že s ní jednají jako s kusem onuce, a zařídila se podle rady své dcery, redaktorky a rádkyně v ženském časopise. Zabouchla za sebou a získala opět svobodu... Aspoň na čas. Jenže k moři letěli zase mladí... (28.11.2019)

Na rok 1957 skvělá komedie plná tehdejších reálií komunismu. Baldová dělá blbku svým dětem, kulturnímu tajemníkovi a redaktorce časopisu Rodina. Měli posluhovačku za peníze a ta jim asi utekla. Peněz maj jako sraček a rozmazlený děti. Vojtovi komouši přepaží byt a nastěhujou mu nájemníky! Ve filmu je spousta výborných hlášek jako: "Do Tří králů budeš mlčet!" "Je tohle domov? Tohle není není domov! " Komediálnost v kontrastu z tuhým již civilizačně zaostávajícím komunismem nelze nijak popsat, nutno vidět.   Všimnul jsem si jedné zajímavosti. Baldová s sebou vozí zarámovanou fotografii z Dalmácie, kde bydlela. Tipnul bych že je to Primošten, co dnes vypadá zcela jinak. Jirko mrkni na to. (22.07.2023)

Herecký koncert paní Baldové, která opět prokazuje, jak úžasná je herečka. Nabízí se srovnání této role (typicky kladné babičky, obětující se pro štěstí své rodiny) a role o rok pozdější, poslední (zlé a přísné paní Dulské) - obě v dokonalém provedení. Škoda, že tak časně odešla, mohla nám ještě ukázat svůj herecký um. A nyní k samotnému filmu, jedná se pouze o průměrnou komedii let padesátých, naštěstí bez jakékoliv propagandy. Představena je zde moderní, emancipovaná rodina, kde trochu té staromódnosti vnese právě příchozí babička. Z této situace vznikají humorné scény. Půvabná je především scénka štědrovečerní, za zmínku stojí rovněž mladý hereck Rudolf Jelínek, zde hrající mladého nápadníka babiččiny vnučky. (28.10.2013)

Slušný rodinný film. Přesně takový, jaké uměl natáčet Bořivoj Zeman. Poslání točit aktuální komedie reagující na společenské nešvary bylo v té době sice už zbytečné, ale proč se nenechat vytrhnout milým vkusným příběhem s dobrým hereckým obsazením? Film by se bez přítomnosti Zdeňky Baldové asi rozpadl, ale právě kvůli ní stojí film za zhlédnutí. Ne snad, že by herecký úkol byl v kontextu filmových babiček nějak výjimečný. Ale Baldová do něj vkládá životní zkušenost všech těch jen zdánlivě stereotypních rolí, které hrávala během celé kariéry. Je opravdu nutné dívat se na film z roku 1958, abych si uvědomil, co všechno se dá představit pod pojmem "Herečka"? Dokázat svou pouhou přítomností žít na filmovém plátně! (14.12.2003)

Byl jednou jeden maloměšťák. A babička, která se nechala zneužívat. Až toho měla dost, vzbouřila se a osamostatnila. V tomto ohledu film samozřejmě odpovídá dobovým kvintesencím, ale zásluhou vynikající Zdenky Baldové je to pořád milá podívaná. Pohroma, kterou babička svým odchodem způsobí, je potom ideálním prostředkem k napravení sobeckých charakterů rodinných příslušníků. Některé drobné výpady proti socialismu jsou (zřejmě) otiskem masového prozření po Chruščovově zásadním odsouzení "kultu osobnosti" (únor 1956). (01.01.2018)