Bláznova kronika

Rozhodla jsem se, že zhlédnu všechny filmy, ve kterých se podílel Pavel Juráček na scénáři a musím uznat, že je tento film skutečně hodně slabý (a to při vší úctě k Juráčkovi a Zemanovi). Marně jsem ve filmu hledala něco, co by se dalo nazvat humorem. Po výtvarné stránce je film celkem zajímavý, ale ten obsah – to je bída. Jednoduchý příběh zasazený do výtvarného hávu – to mi přijde celkem málo. A aby to celé náhodou nevyznělo příliš alegoricky, tak si postavy raději ještě jednou převléknou oblečení a vítr zafouká opačným směrem… Uvědomím – li si, jaké snímky byly v té době filmovány, Bláznova kronika vedle nich působí tak trochu jako výkřik do ztracena. Proto díky za novou vlnu, která vlila české kinematografii krev do žil! (13.03.2011)

Bohužel zde chybí takový ten typický sépiový nádech jako v jiných filmů a sem by se vážně hodil. Příběh je takový jednoduchý o lidské chamtivosti, malosti a zejména převlékání kabátů a to vše někdy v roce 1625 během 30ileté války, navíc se tak nějak vleče. Původně oráč Matěj (mladičký Petr Kostka) si tu najde novou holku Lenku (mladičká Emília Vašáryová). (15.01.2021)

Že je to práce páně Zemana bych poznal i kdybych nechtěl. Ze začátku to šlo, ale pak se z toho stalo poněkud nudné vyprávění které bylo koukatelné především kvůli kráse Emílie Vašáryové a Valentiny Thielové. Jak zde bylo mnohokrát řečeno forma vítězí nad obsahem, ale to v tomto případě vůbec nevadí. (06.09.2009)

KRONIKA zapadá do Zemanovy kombinované řady filmů s animovanými a hranými prvky jako jeden z nosných prvků tohoto pojetí autorovy tvorby. Kvalitní herecké obsazení, nápadité animace a vůbec prostupování "něčeho-cosi", co lze označit jako obdobu latinskoamerického magického realismu, činí toto dílo ojedinělým nejen v Zemanově filmografii, ale v české kinematografii vůbec. Příběh prostých lidí na pozadí válečné zkázy, kterou jsou nejen smýkáni, ale do níž čas od času osudově vstupují jako nepotlačitelná mírotvorná dějinná síla, byl v našem hraném filmu zpracován v různých variantách vícekrát (DVA NA KONI, JEDEN NA OSLU) a patří k nejsilnějším tématům éry našeho znárodněného filmu. Zdá-li se někomu spád díla jako neúnosně úmorný, lze to v době akčních filmů pochopit. Starobylá rytina a novodobá akční fotografie dnes totiž také představují dva poměrně vzdálené břehy, byť i odlišného žánru. Ale na původnosti a neopakovatelnosti jedinečného třpytu tohoto kinematografického démantu to nemění vůbec nic. (21.03.2011)

Zemanova exkurze do třicetileté války mohla dopadnout lépe. Vizuální stránce filmu není co vytknout, například bitva, v níž je jedna armáda rozmetána je udělaná vtipně a lepšího efektu by se nedocílilo snad ani zdesetinásobení rozpočtu. Ze začátku má film našlápnuto na skvělý historický film, na takového staršího českého Barryho Lyndona, jenomže pak děj ustrne v bodě, kolem kterého pořád přešlapuje ze strany na stranu, jen ne vpřed. A tak film přestává bavit a nudí až do konce. Ještěže ná Zeman zásobuje těmi svými trikovými kouzly, na které se dá dívat dostatečně dlouho, až do samého závěru. (20.10.2008)