Bláznova kronika

Tohle že vzniklo skoro deset let po Cestě do Pravěku? Vždyť film působí jakoby byl ve všem o dva kroky zpátky. Ani animace, přestože je pořád osobitě kouzelná, ale už ne vždy perfektní, Bláznovu kroniku nespasila. Děj se často dost vleče a ať už psal scénář kdokoliv, nenapsal ho dost. Sem tam slušně vypointované sarkastické a nebo chytře glosující postřehy se topí v tlachání o ničem a nebo v pobíhajících scénách suplujících akci. Ty nejsou ani zábavné, ani se jimi nedá kochat a tak zhusta nudí. Není divu že tyhle "pauzy" atmosféra nepřežila. Škoda toho, protože když drží, tak je mimózně magická a neuchopitelně pohádková. (22.04.2014)

Tak jako ostatní díla Karla Zemana, je i tento film záviděníhodným počinem po stránce vizuální, kdy je opět příběh doveden k dokonalosti s mistrovsky zvolenou a propracovanou animační stránkou. Silný je ironizující tón, se kterým se pohlíží na válečné konflikty. Bravurně si film pohrává s detaily, s postoji, se slovy. I vážné stavy věcí lze vyjádřit s lehkostí a humorem. Nesmyslnost války, nedobrovolná rukování, převlékání kabátů, přežívání krvavého masakrování prostých vojáků, válečné kořistnictví, flexibilita měnícím se poměrům, chytrost a moudrost bláznů, zásnuby vpádem, žárlivost, hrdinství, zbabělost, trest, láska, odměna a vykoupení. Třicetiletá válka jako praní špinavého prádla urozené vrstvy s jejich přirozenou snahou stát za každé situace na straně vítězících. Socha je příhodným mementem každého strachu i každé hrůzy. Blázni by měli mít pružný krk, který dokáže bezbolestně pohltit veškerou vrozenou agresivitu nadřazeného postoje. Čistá láska je idealismus, pro který se vyplácí postavit se přesile. Jedině blázni vidí pravou podstatu věcí. A pijan má svůj vzdor. Hlavní postavou je mladý sedlák Petr (dobrý Petr Kostka), nuceně verbovaný do války a, díky přestrojení, s úlisnou vtíravostí naháněný do chomoutu, Je naháněný, vyháněný, honěný, zaháněný, předháněný i doháněný. Je trestán i odměňován. Je chytán i pouštěn. Je spoutáván i osvobozován. Miluje prosté polní kvítky a spanilou paničku oslíka Jakuba. Důležitou postavou je také verbíř, mušketýr a mistr v převlékání kabátů Matyáš z Babic (skvělý Miloslav Holub) s neuhasitelnou žízní po zaslouženém pohodlném životě v blahobytu. Hlavní ženskou postavou je venkovská dívka Lenka (půvabná Emília Vášáryová), která díky amorkovi s lukem a šípem prožila svoji etapu blázna a šaška. Z dalších rolí: urozená, rozmazlená a roztoužená komtesa Veronika (Valentina Thielová), ctižádostivý, mstivý i zbabělý hejtman Varga z Koňousova (dobrý Karel Effa), pragmatický dvorní malíř snoubenců (Vladimír Menšík), ohýbající se a kulhající vachmajstr (dobrý Čestmír Řanda st.), duchaplný důstojník císařské armády (Josef Haukvic st.), hraběnka a matka Veroniky (Eva Šenková), její manžel a hrabě (Eduard Kohout), starý a moudrý dvorní šašek (František Kovářík s hlasem Františka Smolíka), či neúnavně hlásicí strážný na hlásce (Alois Dvorský). Válka nemívá vítěze, šíří a rozsévá bezpráví, hrůzu, strach a zkázu a smrt. Tento film vítěze má. Tím jsou diváci, kterým je, díky všem tvůrcům v čele s Karlem Zemanem, umožněno sledovat tento osobitý satirický filmový kousek. Lásko má, zaveď mě daleko od hlučící vřavy násilí! (07.03.2016)

Zeman má nápady, fajn, ale ponúka nudný príbeh, ktorý sa vlečie ako sopeľ z nosa. A záver je mäkota. Najzaujímavejším článkom je Peter Kostka, ktorý sa prďácky dokáže vymaniť z črtajúcich problémov a potom sa na tom náramne rehoce. Mladá Milka Vášaryová ako šašek je tiež podarená rola. Pre mňa najslabší Zemanov kúsok. (14.12.2016)

Je to taková zábavná fraška, která nám vysvětluje, že válka je směšný podnik a láska- láska se jí směje přímo do ksichtu. Ve světle tohoto svatého citu všechno bledne, a zejména světská sláva. Možná by to mohlo být i o něco míň praštěné, ale jinak je to opět obrazový koktejl, jak jsme od Zemana zvyklí.75% (04.11.2015)

Mistrovská fantazie Karla Zemana s vynikajícím obsazením, povedenou vojenskou marš hudbou Jana Nováka. 30ti letá válka nikdy nevypada více vtipněji a ndseněji, zároveň, však dává připomneout krutou realitu a tragiku oné doby, kde by jste slušné charakterové vlastnosti na obou stranách barikády hledali jen velmi těžko. Přiznávám, že po našláplé první polovině tempo trochu polevuje, ale je to skvěle komediálně odlehčeno. Závěr je rozhodně působivý a ukazuje, že tvůrce nežije pouze výtvarnou stránkou filmu, ale i jeho obsahem. (26.09.2010)