Tísňové volání

Pěkný film z Prahy o tom jak lidem, kteří milují klid mír a stálost svého města, někteří vágusové berou staré tradice a jistoty, v rámci jakéhosi pokroku, či demokracie a odporu proti systému, který zajišťoval klid a pořádek. Vezmeme si to dnes, kdy tisíce cizinců, ničí a vysávají naše hlavní město a naše policie je na ně krátká. Mám rád Prahu a vše v ní a proto mě tak trápí, když je systematicky devastována lidmi, kteří si neváží žádných hodnot a místo toho, aby člověk potkal pod Staroměstskou radnicí českou maminku s kočárkem potká jen namachrované cizince co se člověku neuhnou a zaberou vše co naše metropole nabízí jen pro sebe. (05.02.2017)

Tak já nevím, tak trochu nechápu tak nízké hodnocení, ale druhé straně ho vlastně chápu moc dobře. Asi to je film, který se musí nějak uchopit a podle toho celkově zapůsobí. Rozhodně to tedy není průměr. Celkově se tento film něčím zvláštním vymyká. Čekala jsem nudu, ale ta se nekonala; zůstala jsem na to celkem zaujatě koukat. Scénář zmiňovat nebudu, protože ten stojí za... Takže téměř od začátku jsem nějaký příběh, děj přestala řešit a začala vnímat jiné věci. Praha osmdesátých let mi přišla velice zajímavá, i obrázek tehdejší mládeže a práce policie nebyl špatný, i když nejsem tak naivní, abych si myslela, že je to kdo ví jak přesný obraz. Skvělá byla hudba a páni herci. To bylo na celém filmu to nejlepší. Zajímavá byla sem tam i kamera. Některé scény na mě působily velice úsměvně, některé se mi ale hodně líbily a navozovaly téměř dokonalým způsobem atmosféru starých francouzských kriminálek. Škoda, že se v tomto duchu nenesl celý film, že vznikla směsice všeho možného, což nepůsobí zrovna moc dobrým dojmem. Ale své kouzlo to zkrátka mělo a nakonec i celkové vyznění příběhu nebylo marné. Zkrátka docela zajímavý počin, nečekaný konec a také hodně moc soch a hodně moc obrazů. (10.07.2011)

Film je falešný jako třicetikoruna. 1) Postřeh o módě: On ti taky nosí takovou koženou bundu...on snad není normální. 2) Zadržet mě nemůžete, pane poručíku, já jsem těhotná. Ale, už zase? A jak dlouho? Aspoň hodinu, pane poručíku. Ještě se mi třesou kolena. Poté se mladý policista zeptá svého kolegy: Je to možný, tohle?, aby dostal moudrou odpověď: I to je život. 3) Snad jen tehdejší smutné Staré Město pražské utopené v lešení stojí za podívání. (04.02.2016)

Je pravdou, že všichni ti kluci vypadali jako štamgasti Modré Ústřice. Ale ten film má své zajímavé kouzlo. Předně mě zaujala hudba. Dále se mi zvláštní postava, která chodí po Praze se svou loutkou. Romská dívka, která byla těhotná dle svých slov už nejméně hodinu mě také velice pobavila. Ten film má prostě něco do sebe. (08.07.2010)

Některé aranžované souboje, "choreografie", Vinklářovy chleby s máslem, pražská rádoby drsná galérka a celý ten "umělecký" opar filmu dnes působí opravdu mimoňovitě, až je z toho člověku zle. Obávám se, že na filmu je dnes nejcennější právě to , že - díky tomu, jak v něm příslušníci VB, věrní to strážci bezúhonného a pracovitého socialistického člověka před kriminálními živly, jezdící do úmoru pražskými ulicemi - zachycuje vzhled centra Prahy 80.let. Takhle už Prahu nikdo neuvidí. Nějaký Čáslavský 23.století bude mít prima materiál pro své střiháky. (12.07.2011)