• akisha
    ****

    Mistr a dvacátý učedník - Celkem dost dramatická a nadprůměrně odehraná povídka o střetu mládí se zatrpklým stářím, se skvělým Marvanem a rebelujícím mlaďochem Třískou. Vyprávění se zbytečně s ničím nemaže a ani na chvíli nenudí. Nevhodné pro postižené akrofobií. 5* Každý týden neděle - Pořádně sentimentální a dojemný, to ostatně tyhle příběhy o osamělých důchodcích a jejich nevděčných dětech bejvaj. Nicméně Kreuzmann hraje tak perfektně, že tu sentimentalitu snadno odpustíme. Silné 4* nebo slabších 5*. To zavinil Bonifác - Poměrně nudná a nezajímavá story s průměrnými hereckými výkony. 3*. Otrhaná písnička - Zábavné, a to hodně, dokonce ta ústřední písnička se mi hodně líbila, stejně jako oba Mrázek s Fialou. Škoda jen vyšumělého konce. Pavučina - Když se necháte unést trochou té nostalgické letní romantiky, dostanete zdařilou variaci na první velkou lásku se sympatickým duem Chadimová+Munzar. Já jsem se nechala unést, takže 4*. A dohromady to dává obstojné 4*.(4.9.2011)

  • klúčik
    ****

    Film z konca 50tych rokov. Čakal som budovanie socializmu a aké prekvapenie, film nebudoval, ale ukázal život... Naozaj sa na tento snímok pekne dívalo. Bol tam aj smútok, nostalgia ale aj začínajúca láska. Dnes som si užil plejádu starších , ale hlavne začínajúcich mladých hercov. Pre mňa osobne veľké prekvapenie.... Hodnotím 80%.(2.4.2014)

  • garmon
    ***

    Za shlédnutí stojí po šedesáti letech jen první a poslední povídka. Jinak je to v době Starců na chmelu a Probuzení bohužel spíš relikt v kánonu neorealismu, čti soc.realismu. Oproti Žižkovské romanci a Smyku slabé. I hudebně. Potěšila Thielová, Chadimová, Tříska a Vláčil. Vot éto český film na Barrandově pozdních padesátých.(9.8.2016)

  • vypravěč
    *****

    Tuto působivou pragensii tvoří pět drobných, do jednoho celku slitých, portrétně laděných skic. Každá z povídek, ubíhajících po dějově zvrstvené linii týdne (od pondělního rána, v němž se učeň Vašek odhodlává ke vzpouře proti pedantskému mistrovi, do nedělního večera, kdy vyvrcholí nesměle se probouzející láska mezi Kateřinou a Karlem), se zaměřuje na jednoho či dva obyvatele Prahy, prostřednictvím drobné, zdánlivě všednodenní epizodky vykresluje jeho charakter a naznačuje tak rozmanitou charakterovou škálu celé metropole; ostatně za dalšími, epizodními postavami obklopujícími ty hlavní hrdiny se zdá rozvíjet podobně zajímavý příběh (jak například ubíhá fiakristovi ten památný den svatého Bonifáce, a co ti komparsisté…?). Tendence ku zobrazování kladných postav je více než patrná a příležitostná společenská kritika ji jen umocňuje, takže celkový pohled je značně idealistický; to lze pochopitelně vytknout. Nicméně přesto musím ocenit zdařilou povahovou i jazykovou kresbu postav, různorodé emocionální rozpětí jednotlivých povídek, nádherné spojení obrazu a hudby a pochopitelně skvostné herecké výkony, za všechny pět: František Kreuzmann (který si dokázal ve všech prostředích, v nichž se objevil, uchovat neuvěřitelně čistou stylizaci a sebemenším gestem dojmout), Jaroslav Marvan (dokonale ztělesňující zatrpklost stáří a opovržení mládím), Jan Tříska (prezentující až neskutečně široký rejstřík různých emocí urodivších se v jedné mladé duši), Fanda Mrázek (ve sveřepě bodrém projevu odkrývající jen v skromných (a o to působivějších) náznacích temné šrámy paměti) a František Vláčil (rozvinuvší v několika málo gestech a jediné větě vznešenou romantiku, sebeironii, ale i smutné outsiderovství jednoho trampského osudu).(7.11.2009)

  • topi
    ****

    Každá z pěti povídek má svého herce, který se zapíše do paměti. V povídce Mistr a dvacátý učedník je to Jaroslav Marvan, v druhé povídce Každý týden je neděle je to František Kreuzmann (jedna z mála rolí, kde hraje kladnou postavu), ve třetí povídce To zavinil Bonifác jsou to Bróďa a Valentina Thielová, předposlední povídka Otrhaná písnička má Fandu Mrázka a Emana Fialu a v uzavírající Pavučině je to nádherná Karla Chadimová jako šestnáctiletá žába a Franta Vláčil jako tramp a výběrčí mýtného za přechod přes řeku. Nesourodé povídky drží pospolu a jsou výpovědí doby konce padesátých lét, jak se u nás žilo.(17.6.2017)

  • - Když Luděk Munzar jede na skútru, ve skutečnosti sedí na pojízdné plošině za automobilem. (M.B)

  • - V povídce "Pavučina" se v malé roli trampa Franty objevil režisér František Vláčil. (Ganglion)

  • - Scéna, kdy Jan Tříska visí ve vzduchu nad Malostranským náměstím, je autentická. Točila se na kopuli chrámu sv. Mikuláše. (M.B)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace