Kdo to hodil, pánové
Hey, Mister, let's play
Kamera:
Vladimír MalíkVOD (1)
Série(2) / Epizody(11)
Obsahy(2)
Jeden je malý a hloupoučký. Druhý protáhlý a vychytralý s mlsným jazýčkem. Jednoho dne se potkali u Kolína a dali se do řeči. Po dlouhém klábosení o tom, jak měli geniální předky a příbuzné zjistí, že jsou bráchové a začnou si spolu hrát. Prožívají spolu mnohá dobrodružství a hry, které však nejsou ze strany toho většího zrovna čestnou zábavou. Ale malý medvídek to snáší vcelku dobře a tak oba navozují řadu úsměvných situací. (stub)
(více)Recenze (169)
Dnes již klasické dílo, jež zcela jistě náleží ke zlatému fondu československé animované tvorby a především k nejvýraznějším odkazům Břetislava Pojara, který patřil k nejnadanějším žákům a posléze i plnohodnotným nástupcům Jiří Trnky. Fantazie a nekonečná tvůrčí invence, s jakou jsou všechny medvědí příhody realizovány, nabízejí pokaždé originální tvar, přitom jsou srozumitelné i nejmenší věkové kategorii. Je nasnadě, že punc originality do seriálu vnáší z nemalé části mistrovský Deylův hlas, nahrazeným později neméně skvělým Františkem Filipovským. Fakt, že příhody dvou nezbedných medvídků, co se před téměř půl stoletím potkali u Kolína, obstojí i dnes v nepoměrně atraktivnější současné zahraniční 3D produkci, je uznáním, jakého se autorům zaslouženě dostává. ()
Dva roztomilí, plyšoví medvědi, jeden dobrák. druhý pěkně vyčůraný A k princeznám se nečuchá. Copak jsme nějaká lokálka ze Lhoty do Lhoty vozit ušáky? A tak by se dalo pokračovat. :-) ()
Prostě dokonalost sama. ()
Taková zvláštní blbost, prostě je to divné a zároveň zajímavé. ()
Tak jednoduché a zároveň velmi zábavné a někdy i poučné:) Klasika české animace. ()
A jedéém, za holkama do Kolííína. ()
Tuhle pohádku zbožňuje můj táta. A když vidíte o dvě desítky let staršího rodiče, jak se raduje, když to vidí, tak to jednoduše nemůže nechat chladnou ani mě. A pravda je, že na rok 65 je to povedené. ()
Dnes již klasickej pohádkovej počin. Nutno ale dodat, že jsem se těchto dvou medvědích kolegů jako malá spíš děsila a ani dnes to není lepší ... ()
Tento ukřičený pohádkový seriál mi nikdy nepřirostl k srdci. Možná proto, že byl tak ukřičený. ()
Krásná česká animace a nezaměnitelná dvojka medvědů, která vždycky pobaví. ()
Tú vetu používam dodnes. ()
Moje máma dělá reklamu, jeho máma dělá reklamu, můj tatínek "muuuf", jeho tatínek "muuuf", můj strejda je "papadadá", jeho strejda "papadadá", má babička, jeho babička, dědečkové mazaní a oba z Kopidlna, to znamená... to znamená... ty Kubo, že my dva jsme asi bráchové! Bráchové! - A to je jedno, ať jsme bráchové, pojďte pane, budeme si hrát! Geniální a nesmrtelné! ()
Tyhle dva potkat Méďa Béďa,asi by nestačil koukat co se to okolo Kolína děje.Jestli by jim stačil.A přežil. ()
nostalgických 5* Dítě se ve mně probudilo a musel jsem doplnit komentář k tomuto večerníčku, u kterého mě překvapilo, že má jen 11 dílů. Tím, že jsem na medvědy, tak není divu, že jsem ho měl v dětství tak rád a zůstalo mi to až dosud. Rozhodně za jeho oblíbeností je i skvělý dabing Františka Filipovského a Rudolfa Deyla. Prostě je to česká klasika, která by snad mohla potěšit i po padesáti letech. Ale to musí posoudit už další generace.... Za mě plný počet hvězd s poděkování Břetislavu Pojarovi za jeho pohádky a krátké filmy. [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: X /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 2 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 2 /// ART: 0 /// STYL: 2 /// CASTING: 3 (3*MAX) ] … A zase nutné BLÁBOLENÍ BLA BLA BLA BLA BLA BLA BLA BLA BLA BLA BLA BLA BLA BLA BLA BLA BLA BLA BLA BLA BLA BLA BLA BLA BLA BLA nakonec, kvůli zdejšímu novému a omezujícímu pravidlu pro recenze (vysvětlení najdete v mém deníčku) ... ()
Hravost, jež nezná hranic. ()
Další "klasika", jejíž slávu a oblíbenost nikdy nepochopim... ()
Prostě geniální. ()
Bombovní a nezapomenutelné. Šílená nosalgie. ()
Není to žádný skvost jako Krteček, nebo tak, ale ta obrovská dávka invence tvůrců se prostě ocenit musí. K tomu je v tom tak jasně vidět zneužívání slabších, že snad lepší příklad neznám. Pohádky by měly především poučovat a v tomhle případě je to dětem podané tak skvěle, že už to snad lépe nešlo. 80% ()
Břetislav Pojar byl geniálním autorem filmové tvorby pro děti. Svět loutek byl jeho doménou, které vládl neohroženě a přesvědčivě šibalskou rozverností a dovádivou vynalézavostí. Jeho medvědi, v neumdlévajícím bratrském sváru škádlivého soupeření, jsou pro mě nejúchvatnější animovanou dvojicí. Jsou ztělesněním synonyma dětského filmu. Jedenáct rozdílných a osobitých kousků mozaiky vyniká nápaditostí s urozeně vzpřímeným postojem, s neuhasínající jiskrou představivosti v oku a s upřímnou radostí ze života v srdci. Přirozeně využívá měnících se podmínek k absolutnímu triumfu fantazijní kreativní vitality. Neumdlévá se v rozveseleném hemžení křídel tanečního mumraje slov, barev i pocitů a každý okamžik se rázem stává dílkem neuvěřitelného dobrodružství rozmanitosti a výjimečnosti a tolik potřebnou životodárnou oázou uprostřed každodenní běžnosti. Nemalou měrou se na nezaměnitelné podobě medvědích radovánek podílel svým hlasem Rudolf Deyl ml., a pozadu za ním nezůstal ani František Filipovský. Jako malého neposlušného chlapce mě spolehlivě znehybněli před starobylým televizním přístrojem v náhlém oněmění úžasem. I dnes na mě erupce nápadů a vynalézavé kreativity dopadá osvěžujícím, okouzlujícím i inspirujícím způsobem. Jemně a nakažlivě s vrozenou elegancí, která již svou přítomností vzbuzuje pozornost a zájem. I se starým děravým hrncem s jedním uchem a nerudně šklebícím se škrpálem bez tkaničky lze podniknout vzrušující výpravu do nezmapovaných končin panenského tajemství života. Schopnost správného uchopení představivosti je nezbednými medvědími bratry prostřednictvím vrcholných tvůrčích hrátek vsazována do každého malého človíčka a rozvoj může počít bujet do bohaté rozložitosti dovedností a umění. Má své stálé místo, nikdy nezestárne a každou chvíli ohromí nové i staré. Pro mě, jednoznačně, představuje série jeden z vrcholů animované tvorby a nehynoucí slávy Studia bratří v triku. ()