Ať přiletí čáp, královno!

Povedené pokračování ještě povedenější jedničky. Výkon pana Nárožného a paní Bohdalové byl opět super. I když to bylo o maloučko slabší než první díl a pric David na mě působil jako takový ňoumík, tak dávám 4*. Plus chytlavé písničky. Škoda jen, že úroveň "pohádek", co se točí dnes, se těmhle ani zdaleka nevyrovná :-( (16.12.2011)

Samo o sobě by to na 4* nebylo, v porovnání s předchozím dílem však nelze upřít posun k lepšímu. Původní obsazení doplnila především výborná Iva Janžurová, sympatický Martin Stropnický, Světlana „mrcha“ Nálepková a několik mrňat. Staří známí se naštěstí i naneštěstí nezměnili, zato písničky jsou propracovanější a občas dokonce dojde i na lehký flirt s politickou nekorektností (Neklečte, princi, před mocí, Všechno naruby tu je). Kdo by do Jiřího Adamce takovou invenci řekl? (04.01.2012)

Filmová hudební pohádka Ať přiletí čáp, královno! je udělaná pro ty, které oslovil popový hudební proud předchozího dílu. A ještě výrazněji pro něj platí stejná charakteristika. Královské herecké kreace v zábavné parodické nadsázce jsou rozmetány bezduchostí a laciností hudební složky. Hvězdou příběhu je král Bedřich (velmi dobrý Petr Nárožný), který s neutuchajícím nadšením polohy ostentativní převahy střídá s lidskou laskavostí. Užívá si svojí roli a strhává sebou i ostatní. Hlavní ženskou postavou je princezna Běla (příjemná Ivana Andrlová) s mateřskou rozervaností a manželským zklamáním. Bělin manžel a korunní princ David (Miroslav Vladyka se zpěvem Marcela Zmožka) opět a zcela nepochopitelně získává ztracenou důvěru. Důležitou postavou je královský vychovatel Matěj (Karel Černoch), který v božském syndromu určuje lidské osudy. Výraznou postavou je komtesa Veronika (Světlana Nálepková se zpěvem Heidi Janků) s vlastní intrikánskou cestou ke štěstí. Zajímavou postavou je královský komoří (dobrý Vlastimil Bedrna) s důležitým komickým přínosem. Z dalších rolí: starostlivá královna (sympatická Jiřina Bohdalová), snaživý rybář Janek (Martin Stropnický), láskyplná ochranitelka a pradlena Magdalena (příjemná Iva Janžurová), způsobná princezna Jana v utajení (Kateřina Hejdušková), Veroničin úlisný spojenec Pierre (zajímavý Jan Hartl), škodolibá i laskavá bába kořenářka (příjemná Marie Rosůlková), maršál v rozpacích (Roman Skamene), či sousední moudrý král Matyáš (Edward Tomas). Tento způsob podání dětské pohádky zdá se mi nešťastným. I přesto snad dokáže někoho okouzlit a královsky pobavit. (19.01.2017)

Jedna z nejhorších a nejnudnějších českých pohádek. Příběh je v podstatě o ničem, uvařený z vody. Jeho lepší části jsou jen napodobováním zápletek lepších nebo všeobecně známých pohádek, zbytek nedává příliš smysl. Celý děj je zmatený, diváky nečeká žádné dobrodružství ani zajímavý příběh. Možná až příliš dlouhou stopáž vyplňují dlouhé, nesmyslné a trapné, rádoby zábavné dialogy o ničem, které jsou hlavně pro děti příliš složité a po chvíli začnou nudit nejen je. Velká část pohádky je také vyplněna písničkami, úroveň mnohých z nich značně zvyšuje politický podtext. Některé písničky filmu přidávají, jiné naopak ubírají. Po čase ale opět začíná většina z nich nudit svou délkou a také tím, že během písniček se kamera zaměřuje téměř výhradně na zpívajícího herce ve stále stejných úhlech. Princ a ztracená dcera jsou navíc značně nesympatičtí. Film příliš nezachraňují ani slavná herecká jména, a zapamatovatelných výkonů je spíše pomálu. Všechny pokusy o zábavné a vtipné scény vyzní většinou trapně a do ztracena. Při zdlouhavých nedějových dialogových scénách si divák nutně začne všímat nelogičností. A že jich je. Například rozhodnutí prince zbavit se dcery, místo aby si ji prostě nechal a za rok si pořídil další dítě, jeho následná změna názoru následovaná pokusy ztracenou dceru objevit, nebo to, že ani Matěj, ani chudá pradlena nevrátili dítě zpátky rodičům, když o něj zase stáli. A ve filmu si jen trochu pozornější divák všimne i spousty chyb, jako když ve filmu pětkrát zopakují, že je středověk, přičemž interiéry i oblečení zapadá bezpochyby již do novověku. Tahle pohádka si nejspíš vytvořila svou vlastní alternativní historii, do níž zjevně zapadá i topení a elektrické osvětlení, jež jsou k vidění hned v několika záběrech zámku. A když oko v této nudné pohádce nemá na čem spočinout, začne si prohlížet přezdobené a podivně zbarvené kostýmy a klobouky. Princezny nosí většinou jasně růžovou, asi jako desetileté holčičky, co si na ně potom hrají, zatímco král sousední země Matyáš jakoby se pokoušel na sebe navléknout všechny barvy duhy, takže připomíná klauna, co si hraje na papouška. Úplně zbytečná a podprůměrná pohádka, která evidentně vznikla prostě proto, aby byla. (11.08.2017)

"Dvojka" se mi líbila podstatně méně. To, že princ zavrhne manželku kvůli tomu, že porodila dceru, a začne si s od pohledu zlou komtesou, jsem považovala za absolutně pomýlené už jako malá holka. Líbila se mi snad jen scéna pobití nepřátelské armády v kozím chlívku. Komentář píšu v době, kdy se spekuluje o tom, že Miloš Zeman nejmenuje Martina Stropnického ministrem obrany, protože ho nepovažuje za odborníka. Důrazně požaduji, aby tato pohádka byla považována za důkaz, že Stropnický se vyznamenal v boji a je tudíž plně kvalifikován :-) (31.12.2013)