Nenápadný půvab buržoazie

Kiežby malo moje snové rozhranie niekedy takúto spletito hravú atmosféru, plnú absurdity, bizarnosti, nápaditosti a kúzelnej, kriticko-posmešnej satiry. Hneď by bol deň krajší (alebo možno aj nie). Ale takto mi Luis Buñuel vylepšil aspoň ten dnešný. Vábivá analýza povrchnosti súčasnej spoločnosti a jej dokonalých ideálov (od cirkevných hodnostárov až po najvyšších politických predstaviteľov), ktoré sa svojou podstatou dodnes nezmenili a ani sa tak skoro nezmenia. Svoje povedali hlavne smiešne až trápne faux pas v tých najvážnejších a spoločensky najprísnejších situáciách. Snové fantasy prvky, prelínané s realitou sa občas vymkli spod kontroly, ale určite to neuvádzam ako jednoznačne záporný faktor. Teším sa že som našiel skrytý pôvab tohto filmu a hneď sa vydám na jeho hľadanie v ďalších Buñuelových kúskoch. 80%. (19.01.2009)

Luis Buñuel mě vždy znovu přesvědčí o své schopnosti vyvést diváka z míry přesně odměřenou dávkou své fantazie a odhalením lidského podvědomí, zesměšněním lidské povrchnosti a pohledem pod ni. Jeho filmy jsou důkazem a zárukou, že surrealismus nikdy nezanikne, protože každý má nějaké sny, každý sám v sobě hýbe minulostí i budoucností. Ale ne každý to dokáže tak rozhýbat na plátně a v sále kina jako Buñuel. I když už jsem od něj byla na leccos zvyklá, Nenápadný půvab buržoazie mě zase zaskočil. Je to smršť příjemně absurdního humoru mířícího ovšem na zcela konkrétní cíle. Jeho styl mi silně připomínal Monty Pythony. Jak jsem se mohla přesvědčit, může to být požitek i pro Buñuelem zatím netknuté "běžné" diváky. (18.02.2006)

Ze všech stran neuchopitelné a právě proto i zcela mimo mě. Pár scén pobaví nebo zaujme (hlavně divadelní sen), ale jako celek je Buňuelova bizarní výstava individualit jen zapomenutelným experimentem. Lehce provokujícím, lehce uspávajícím, nejvíce ale zbytečným. Jeho stěžejní role ve světové kinematografii mi tak asi navždy zůstane záhadou. (11.04.2011)

Tak ja vám neviem. Ja keď som hladný, tak sa jednoducho najem a nič mi v tom nezabráni. Okrem tejto kontroverzie ešte spomeniem, že Bunuelova zvolená forma, kde neviete, čo je realita a čo predstava, je takmer geniálna. Geniálne ale nie je obsadenie môjho neobľúbeného Fernanda Reya. Predstavovaná buržoázna spoločnosť je tiež poriadne odpudivá. Ja viem, že to bol zámer a takto ich mám vnímať, ale z filmu mi ostal negatívny pocit a nemám chuť ho s niekým dopodrobna rozoberať. (28.05.2012)

Jo bohatí lidé to mají holt těžký. Společné setkání se ne a ne zdařit, v restauracích pořád nějaký ten problém a když pašujete kokain, tak vám to na klidu taky moc nepřidá. To se vám potom zdají škaredé sny a pomalu ztrácíte pojem o skutečnosti. Pokoušejí se vás zabít a do toho všeho vám ještě nějaký voják vypráví své příběhy. Potom o tom někdo natočí film a ono to ještě vyznívá docela vtipně. No teda. Takhle si dělat legraci z buržoazie. V této skvělé surrealistické komedii si Bunuel utahuje z boháčů, církve, armády a tak trochu i z politiky. Snová výstavba dělá výborný dojem a dotváří vhodný rámec k situacím, které by jinak působily mírně přemrštěně. (23.02.2008)