poster

Nenápadný půvab buržoazie

  • Francie

    Le Charme discret de la bourgeoisie

  • Itálie

    Il fascino discreto della borghesia

  • Španělsko

    El discreto encanto de la burguesía

  • anglický

    The Discreet Charm of the Bourgeoisie

  • Slovensko

    Skrytý pôvab buržoázie

Komedie / Drama / Fantasy

Francie / Itálie / Španělsko, 1972, 102 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • danoo
    ****

    O tomto slávnom filme sa popísalo veľa - len zopakujem, že jeho metódou je transformácia reálnych scén do sna bez akéhokoľvek varovania. Asi najzaujímavejšia je časť, kde postavy pozvú na večeru, zrazu sa zdvihne opona a oni sú na javisku. Metafora našich životov? Shakespeare nás v Macbethovi taktiež prirovnáva k hercom na javisku. Podobne vyznieva postava biskupa, ktorý sa chce stať záhradníkom. V závislosti od toho, čo má oblečené, je braný ako biskup alebo záhradník. Naše identity nie sú statické. Hráme rozdielne role. Nie sme to, čo sa zdáme, že sme. Dokonca nie sme ani to, čo si myslíme, že sme. Sme duše na ceste podobne ako šesť Buñuelových postáv kráčajúcich po opustenej hradskej, niekoľkokrát v priebehu i v závere filmu.(21.6.2013)

  • tomtomtoma
    *****

    Velmi příjemně zajímavé dílko, které s obrovským nadhledem ukazuje těžkosti dobře situovaných přátel. Poukazuje se na pašování drog prostřednictvím diplomatických osob, o politické síle, která neumožňuje horlivému policistovi vymoci spravedlnost, natož zákon. Výbornou postavou je velvyslanec Rafael Acosta (skvělý Fernando Rey), který si velmi rád užívá všech příjemností života. Je okouzlující svým přirozeným šarmem své důležitosti a znalostí. Partu bohatých doplňují manželé Thevenotovi (Paul Frankeur a Delphine Seyring) a Sénéchalovi, Alice (Stephane Audran) a Henri (Jean-Pierre Cassel) a sestra Simone Thevenot, Florance (Bulle Ogier), kteří tak skvělým způsobem dotvářejí hořce pravdivý a ironický pohled na tuto sortu lidí. Vynikající je přítomnost snů, ať už vyprávěných, či zdánlivě připomínající skutečnost. Dalšími, kteří zapadají do této skládanky jsou biskup Dufour (Julien Bertheau), který zabíjí, aby se pomstil, plukovník (Claude Pieplu) a policejní inspektor Delecluze (Francois Maistre), který se je snaží dostat. Pan režisér nám zase ukazuje jiné prostředí, které je i přes svůj velkorysý šarm stejně bezcitný a samolibý jako již nám dříve ukázené. Příjmně mrazivě varovné pokoukání, plný jemné ironie, poťouchlé škodolibosti a snobské vznešenosti. A tak mají o nevšední zábavu, vojenské mánévry, sny, policejní razii, bojácnosti, či povstalectví, bohatě postaráno.(6.11.2010)

  • Radko
    *****

    Vchádzanie zo sna do sna, pripomínajúce svojimi neuveriteľnými dejovými obrátkami nepokojné prehadzovanie sa na posteli. Nejde však o desivú nočnú moru, skôr o príjemne dobrodružný spánok s mnohými snami - takmer všetky situačné zážitky skupinky, ktorá sa túži v kľude najesť, len sa jej to akosi nedarí sú vyvážené parádne uvoľneným humorom. Komické absurdno sa strieda so smutnou melancholickosťou, tak ako častokrát v živote. Nervná chôdza skupinky po veternej ceste kdesi v krajine (táto scéna vchádza do deja opakovane a nečakane). Ostrý výsmech čaká pachtiacich sa nafúkancov, poblúznených revolucinárov, nositeľov jedinej správnej vízie, vyslancov v skutočnosti len osobných záujmov, politikov, aristokratickej povrchnosti, Boha, nezmyslenej armády, divadla života, kde sa nevedomí diváci stávajú hercami odhalenými v trápnych pózach. Snivo denné žitie podané ako na tanieriku. Pritom tak pozerateľné a s toľko možnými výkladmi ako len v Otvorenom filme môže byť.(8.8.2005)

  • NALBERTik
    ****

    No...nejlepší sen byl kazdopadne ten prvni, to musim taky nekdy vyzkouset takhle prijit ke zcela neznamym slecnam a vykladat jim jaxem v mládí zabil tátu... :)) Jinak ke konci jiz rozpoznat sen a realitu nejde, mozna proto lze o filmu rict ze ma gradujici dej :) A ty neustálé večeře sou trefne, dyk oni vlastne cely film nic jineho nedelali, nez ze se zvali a chodili navečeře, hehe... Jo a biskup rulezz :))(7.6.2006)

  • Šandík
    ****

    Formálně zcela surrealistický snímek, obratně si pohrávající s tématem snů, je ve skutečnosti poměrně dobře čitelnou kritikou vyšší společnosti, církve a společenských konvencí, tedy témat, do nichž se Buñuel strefuje rád a často. Jistě nepřekvapí, že jeho postoje jsou zjevně značně levicové, blízké komunistické či anarchistické optice. Postava velvyslance despotického státečku, vydělávajícího peníze na výrobě a pašování drog, mu navíc umožňuje, zaměřit svou pozornost na otázky neokolonialismu, protekcionismu, "politické korektnosti" a diplomatických "sňatků z rozumu" uzavíraných ve jménu "vyšších zájmů", navzdory zjevné nespravedlnosti a potírání lidských práv. Rozhodně se většinou jedná o témata velmi palčivá a stále aktuální, jakkoli zrovna výpady proti církvi poněkud připomínají "kopání do mrtvolky" a je nutné je chápat spíše jako určitou režisérovou osobní obsesi, než téma hodné kritiky ve druhé polovině dvacátého století... Spíše než surrealistický a absurdní, je film obsahově dosti levicový a velmi angažovaný... Přesto zde nalezneme i zřetelně surrealistická témata. Vedle už zmíněného tématu snu, které ovšem působí zčásti jen jako formální rámec a samozřejmě také jako jeviště výsostně surrealistické hry s polaritou sen vs. realita, nalézáme zde silně akcentované téma smrti a záhrobí. Méně nápadné je jak téma sexu tak téma podvědomí, přičemž obojí vyznívá především jako kritika pokrytecké společnosti, přestože je zde samozřejmě čitelné i obecné napětí mezi "vysokým" a "nízkým" či mezi "rozumovým" a "pudovým". Méně surrealistické, ovšem z filosofického či sociologického hlediska o poznání podnětnější, je ovšem téma společnosti jako divadla, v němž jednotlivci zastávají přidělené role. S tím souvisí i celým filmem prostupující téma uniformy jako nositele daných společenských rolí (biskup/zahradník, sluha, voják, policista)... Celkový dojem: 80% Zajímavé komentáře: Bebacek, Silas, Ony, Xeelee, Cimr(25.10.2010)

  • - Luis Buñuel se v titulcích filmu objevuje jako autor zvukových efektů, přestože byl v době natáčení již takřka beznadějně hluchý. (froston)

  • - Pro film bylo napsáno pět odlišných verzí scénáře. (froston)

  • - Ve scéně mučení vězně elektrickým pianem vylézá z nástroje hejno švábů. Tím se Buñuel otevřeně hlasí ke svému oblíbenému hmyzímu motivu, podobně jako scénou s mravenci ve snímku Andaluský pes (1929). (froston)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace