poster

Nenápadný půvab buržoazie

  • Francie

    Le Charme discret de la bourgeoisie

  • Itálie

    Il fascino discreto della borghesia

  • Španělsko

    El discreto encanto de la burguesía

  • anglický

    The Discreet Charm of the Bourgeoisie

  • Slovensko

    Skrytý pôvab buržoázie

Komedie / Drama / Fantasy

Francie / Itálie / Španělsko, 1972, 102 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Hellboy
    *****

    Zábavný sled scének skupinky naprosto zdegenrovaných lidí z vyšší společnosti. Bunuel se fakt předvedl. Vyloženě komické scény, které se povětšinou týkají jídla, prokládá zdánlivě nesouvisejícími situacemi, jako je biskup-zahradník, voják s krušným dětstvím nebo levicová teroristka, a četnými snovými sekvencemi, jak je jeho dobrým zvykem již od Andaluského psa.(22.3.2010)

  • Chrysopras
    ***

    Originalita se jistě upřít nedá, ovšem to je tak nějak vše, co mohu ocenit. Trochu víc mě zaujaly postavy Excelence z Mirandy a biskupa zahradníka a sem tam nějaká ta absurdnost. Samozřejmě je tu varianta mého neproniknutí pořádně pod povrch. Ten koncept se ale poněkud vyčerpal - lépe řečeno mě vyčerpal.(13.2.2012)

  • danoo
    ****

    O tomto slávnom filme sa popísalo veľa - len zopakujem, že jeho metódou je transformácia reálnych scén do sna bez akéhokoľvek varovania. Asi najzaujímavejšia je časť, kde postavy pozvú na večeru, zrazu sa zdvihne opona a oni sú na javisku. Metafora našich životov? Shakespeare nás v Macbethovi taktiež prirovnáva k hercom na javisku. Podobne vyznieva postava biskupa, ktorý sa chce stať záhradníkom. V závislosti od toho, čo má oblečené, je braný ako biskup alebo záhradník. Naše identity nie sú statické. Hráme rozdielne role. Nie sme to, čo sa zdáme, že sme. Dokonca nie sme ani to, čo si myslíme, že sme. Sme duše na ceste podobne ako šesť Buñuelových postáv kráčajúcich po opustenej hradskej, niekoľkokrát v priebehu i v závere filmu.(21.6.2013)

  • gabin(a)
    *****

    Hodně zvláštní film. Když jsem ho v mládí viděla poprvé, připadal mi takový příjemný, lehce plynoucí a poněkud zmatený, ale proti peckám jako Zvětšenina nebo Sladký život, kterými jsem tehdy byla uchvácená, přece jen trošku nemastný neslaný. No jo, byla jsem mladé tele....Teď jsem díky ČT a jejich projektu Velikáni filmu (konečně, třikrát hurá!!!) viděla znovu a vida: to příjemné uplývání zůstalo, ale navíc už jsem si vychutnávala různé narážky a absurdity, a usmívala jsem se a přitom mi šel občas mráz po zádech. Stéphane Audranová jako prvotřídní snobka skutečně neodolatelně půvabná, stejně jako zločinec v rukavičkách (a nejen v tomto filmu) Fernando Rey. Jako estét musím opět ohodnotit to, jak jsou ve starých francouzských a italských, potažmo zde i španělských filmech vždycky výborné kostýmy, interiéry, prostě celková vizáž lidí, budov i měst, nadčasová elegance všude....(20.2.2012)

  • Mahalik
    ****

    Brutální společnost francouzských "držgrešlí" možná mnoho diváků odpudí. Přeci jen aroganci považuje mnoho lidí za hřích apokalyptických rozměrů, ale já se vždycky rád zasměju nad tím ....no, to je jedno. Zkrátka si myslím, že Buñuel je v naší zemi velmi zatracován a co se týče Buržoazie, tak ta je opomíjená ještě více. A je to škoda. Kde jinde uvidíte takovou podivnou shodu okolností jako právě tady. Snobové jsou v Luisově filmu vylíčeni jako sexuchtivý a hlavně k uzoufání znudění borci, jejíž jedinou povinností v životě je dřepnout si ke kafičku či čaji s přáteli a povídat si o poklesu akcií na New Yorské burze. Hlavně si nesmí zapomenout připálit cigáro dvoustovečkou.___ Možná je Nenápadný půvab buržoazie sondou, která by měli vést k pochopení těchto rodin (Ewingovi z Dallasu= hip-hip-huráááá). Já ji ale budu navždycky považovat jako potupu a hlavně povznesení nad životem a lá Strýček Skrblík.... A všichni míří do divadla!(24.10.2008)

  • - Pro film bylo napsáno pět odlišných verzí scénáře. (froston)

  • - Recept na suché martini, ktorý predstavuje jedna z postáv počas čakania na hostiteľov, je Buñuelov vlastný. (Georgei)

  • - Film vznikl v Buñuelových 72 letech. Poté Buñuel natočil ještě dva filmy, na jejichž scénáři spolupracoval opět s Jean-Claudem Carrierem. (hippyman)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace