Nenápadný půvab buržoazie

Kiežby malo moje snové rozhranie niekedy takúto spletito hravú atmosféru, plnú absurdity, bizarnosti, nápaditosti a kúzelnej, kriticko-posmešnej satiry. Hneď by bol deň krajší (alebo možno aj nie). Ale takto mi Luis Buñuel vylepšil aspoň ten dnešný. Vábivá analýza povrchnosti súčasnej spoločnosti a jej dokonalých ideálov (od cirkevných hodnostárov až po najvyšších politických predstaviteľov), ktoré sa svojou podstatou dodnes nezmenili a ani sa tak skoro nezmenia. Svoje povedali hlavne smiešne až trápne faux pas v tých najvážnejších a spoločensky najprísnejších situáciách. Snové fantasy prvky, prelínané s realitou sa občas vymkli spod kontroly, ale určite to neuvádzam ako jednoznačne záporný faktor. Teším sa že som našiel skrytý pôvab tohto filmu a hneď sa vydám na jeho hľadanie v ďalších Buñuelových kúskoch. 80%. (19.01.2009)

Přestože jsem surrealista tělem i duší a přestože mám Luise Bunuela moc rád, tak mi Nenápadný půvab buržoazie příliš nesedl. Neustále jsem měl pocit, že Bunuel je zde ve své surrealistické fantazii mnohem umírněnější než ve svých starších filmech a snad i to je důvod, proč zrovna tenhle snímek získal Oscara. Stejně tak obrazově je na můj vkus až příliš "nenápadný". Snad až na dvě nebo tři scény mi tohle nic nedalo a tak nějak jsem se apaticky pronudil až do konce (i když závěrečná scénka s masem pod stolem byla výborná :). V porovnání například s Viridianou musím hodnotit pouze průměrně. (06.04.2012)

Jiz dlouho jsem se u zadneho filmu nebavil tak jako u Burzoazie. Po nejake dobe jsem uz prestal myslet na to, co je sen a co skutecnost a nechal se unaset na vlne az absurdniho humoru, ktery bije do rad spolecenske smetanky. Plny pocet sice nedam, i tak ale ve mne film zanechal jen ty nejlepsi vzpominky!...... Po druhem podivani pridavam hvezdicku......Po tretim si myslim, ze je to skutecna perla a film, ktery v me pameti zustane navzdy. (02.01.2008)

Brutální společnost francouzských "držgrešlí" možná mnoho diváků odpudí. Přeci jen aroganci považuje mnoho lidí za hřích apokalyptických rozměrů, ale já se vždycky rád zasměju nad tím ....no, to je jedno. Zkrátka si myslím, že Buñuel je v naší zemi velmi zatracován a co se týče Buržoazie, tak ta je opomíjená ještě více. A je to škoda. Kde jinde uvidíte takovou podivnou shodu okolností jako právě tady. Snobové jsou v Luisově filmu vylíčeni jako sexuchtivý a hlavně k uzoufání znudění borci, jejíž jedinou povinností v životě je dřepnout si ke kafičku či čaji s přáteli a povídat si o poklesu akcií na New Yorské burze. Hlavně si nesmí zapomenout připálit cigáro dvoustovečkou.___ Možná je Nenápadný půvab buržoazie sondou, která by měli vést k pochopení těchto rodin (Ewingovi z Dallasu= hip-hip-huráááá). Já ji ale budu navždycky považovat jako potupu a hlavně povznesení nad životem a lá Strýček Skrblík.... A všichni míří do divadla! (24.10.2008)

S panem Buňuelem mám komplikovaný vztah - od odmítnutí (Zapomenutí) přes průměr (Andaluský pes) po lehký nadprůměr (Viridiana, Tristana). Jsem proto rád, že v Buržoazii jsem našel novou kategorii: nadšení. Atmosféra filmu je vynikající. Nenávaznost a absurdita, která by mě možná v jiném případě rozčílila, mě tady velmi pobavila (postavy, které v nejnevhodnějších situacích vypráví svůj sen, a pak se ve filmu už nikdy neobjeví apod.). Buňuel vytvořil surrealistické dílo, které má rysy béčkového filmu (podivné střihy, nelogické jednání postav), přesto je to nepochybně umělecký film; narozdíl od béček to není hloupé, ale roztomilé (konkrétně mám na mysli zobrazení buržoazie jakožto neustále cupitajících směšných paňáců). Taky si myslím, že režisér musel znát hry Eugéna Ionesca, hlavně Plešatou zpěvačku. Některé pasáže jsou skoro jako okopírované (,,Přijeli jsme pozdě. Potkali jsme cestou 150 - 200 cyklistů!") (23.10.2010)