Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Během posledních dnů druhé světové války se venkovskou krajinou toulá sedmnáctiletý chlapec. Zajmou ho ruské jednotky, potom ho propustí, potom znovu zajmou. Přidělí ho jako pomocníka Koljovi, který se uprostřed otevřené krajiny stará o stádo krav. Slunce svítí, vítr fouká, nic není takové, jakým se být zdá. Mezi polorozpadlými sochami se schovávají hladoví uprchlí vojáci, v nádrži se koupou nahé dívky, širá travnatá pláň je podminovaná. Ani jeden z chlapců nemluví jazykem toho druhého. Rozumí si, protože jsou oba především lidé. (Morien)

(více)

Recenze (20)

mchnk 

všechny recenze uživatele

"Na cestě domů ke svým lidem..." První setkání s režisérem dopadlo výborně. Sice ne nad očekávání, ovšem kvalita a výjimečnost filmu se popřít nedá. Bezejmenní utečenci, vězni, civilisté a hlavně vojáci. Všechny spojuje a spojovala doba, která v nich zanechala jasné stopy zla, kterého byli všichni svědky. Lidský život je v těchto dobách pomíjivý, není potřeba jmen. Snad jen jedno. Kolju jsme poznali. Proč? Odpověď divák dostane. Po upřímném a láskyplném rozloučení v doprovodu vojenského letadla nad hlavou, je Maďar vhozen do mlýna osudu, který má v rukou vždy někdo jiný. On, alespoň zatím, ne. Maďar se chce jen obléci, ovšem jeho šaty jsou výřečnější než on sám. Maďar ovšem ví, kam patří, a také zná svou povinnost. Může to být i povinnost vůči člověku, se kterým v těchto dobách prožil alespoň záblesk nepatrného zapomnění na dobu, ve které žijí. Také na zítřek, jehož součástí bude stejná mizérie jako včera a dnes. "Tak Ty jsi Maďar, co?......Rád bych Ti něco řekl..." Velmi silně podchycená atmosféra doprovázená výbornou kamerou a takovou hudbou "nehudbou". 60. léta plodila kvalitu také v Maďarku a Miklós Jancscó mne tímto zve na své další počiny. ()

CheGuevara 

všechny recenze uživatele

Drama takové jak má být, film o vině, válce a jednom velkém přátelství. Celá čistá a černobílá kamera jenom umocňuje ceolkový zážitek a požitek z filmu. Maďaři se vytáhli a dokázali natočit nádherně citlivý film, který není nijak přehnaně nacionální, ale právě naopak politicky a citově vyvážený. Zlatý fond evropské kinematografie, který stojí za vidění. PS: nenechte se odradit tím, že je to maďarský snímek, i jejich kinematografie má své skvostné díla. ()

Reklama

Morien 

všechny recenze uživatele

Ráda bych učinila patetické a oficiální vyjádření, že toto je jeden z filmů, díky kterému jsem ráda, že jsem naživu. Nejenže jsem se kvůli němu zase začala do kina šňořit, jako kdybych šla na rande, ale zároveň jsem ještě mnohem intenzivněji začala vnímat filmové řemeslo jako takové. Tento jediný film katapultovat režiséra do desítky mých oblíbených. A díky Ponrepu za ohromnou příležitost vidět to na plátně. Chci umět maďarsky. ♥♥♥ ()

lamps 

všechny recenze uživatele

Kompozičně neklasická prezentace velkých humánních myšlenek, na které by neměl být pro vnímavého diváka problém vnitřně se naladit. Někdy je pro změnu obtížné naladit se na Janscóuv režijní styl, který střípkovitě spojuje sérii událostí, aniž by řešil širší dějové souvislosti (byť zdaleka ne tak jako ve Hvězdách na čepicích, kde nebyl přítomen ani spojující prvek hlavního protagonisty), ale přesto, jiného tvůrce si pro zprostředkování podobně poetického náhledu na podobu lidství uprostřed vážného konfliktu zkrátka nelze představit. Odsunout všechny nejpalčivější hrůzy do mimoobrazového prostoru či do pozadí mizanscény, aby nenarušil střihovou kontinuitu a zárověn zachoval jejich nepříjemný účinek, zvládal Jancsó jako málokterý jiný filmař. 80% ()

asLoeReed 

všechny recenze uživatele

Po svém průlomovém filmu Odvrácená tvář (Oldás és kötés) z roku 1963 se Miklós Jancsó, pod vlivem modernistické estetiky delších záběrů a kombinací celkových distancovaných pohledů s intenzivními detaily, vydal poprvé do historie, aby na pozadí válečných dějů zobrazil fyzické i duševní bloudění mladého vojáka a zajatce (András Kozák), v rozpálených pahorkatinách a pustinách bezútěšných scenérií východní fronty. Písek, vítr a napjaté psychedelické dechové a strunné tóny hudebního doprovodu vykreslují naturalismus příběhu o (ne)svobodě, ztracenosti, hluku a tichu a samotě, otevřeného z obou stran in media rés, s vědomím chaosu a nejistot, jež diváka účelně dezorientují jak ve fabuli, tak v prožitku, procítěném na vlastní kůži. ()

Galerie (54)

Reklama

Reklama