Emigranti

nějak po těch všech oceněních z festivalů a soutěží, nechápu vybrané. Kritéria podle kterých se vybírá.Nejvíc bije do očí Eurovize ....v poslední době se filmové festivaly snaží držet v závěsu..Tady navíc všechno zazdili filtrem na kameře,jako by v té době nebyly stromy  a tráva zelené a voda modrá. Všechno nechali slít do žlutozeleno hnědé.To ale neukrylo slabé epizody.Ze života ve Švédsku,cesta po moři,setkání s Indiány,  práce náboženských fanatiků  a stesk Kristíny po domově. (26.05.2024)

Silný film. Dojemný, plný humanismu. Děj se odvíjí v pomalém tempu, které dává dostatek prostoru zamyslet se nad smyslem řečeného. Zároveň naprosto strhujícím způsobem nutí diváka dívat se bez přerušení až do samého konce. Film o důležitých věcech v životě. Není to jen hold  všem silným matkám. Je to zejména poklona lidem, jejichž odvaha a síla jim dovolila překročit hranice kontinentů, přežít a obstát v cizím, neznámém prostředí. Vytvořili Severní Ameriku a ta z jejich odhodlání a síly dodnes těží. (27.05.2024)

Za normálnych okolností by som napísal, že sa tu jedná o kvalitnú historickú drámu, ktorá vcelku živelne a bez okolkov poukazuje na život prisťahovalcov v Amerike 19. storočia. Keďže som ale videl predošlé dva filmy, musím porovnávať a zároveň musím povedať, že toto ako remake je len slabým odvarom originálu. Je to natočené úplne iným spôsobom, s mätúcimi flashbackmi, slabou výpravnosťou, aj keď vizuálne pekné a dobovo atmosferické. Takto to ale dopadne, keď dva trojhodinové filmy chcete vtesnať do jedného snímku. Pre mňa osobne trošku zbytočný remake. 60 % (23.03.2023)

Je to šíleně popisné a když se na to začnete soustředit, tak zjistíte, že prakticky každá scéna má schéma: úvod skrze všední, civilní situaci -> přechod do didaktického vysvětlování, co touto scénou má být řečeno. Naštěstí to všechno hlídá kontaktní, takřka malickovská kamera, desaturovaná díky absenci umělého svícení. No a také pochopení, že když hlavní mužská role vypadá totálně jak mladý Ralph Fiennes, tak by bylo škoda nevyužít možnosti natočit scénu, ve které mu někdo myje záda. (16.05.2023)

V roce 1849 hlad a naděje na lepší budoucnost jejich dětí pžiměly Karla Oskara a Kristinu Nilssonovou, aby opustili Švédsko a vydali se na dlouhou cestou do Minnesoty...Takto lze zkrátit tlustý román Vilhelma Moberga podaný jako příběh ženy, které přijde zatěžko přijmout novou zemi a odolává nejhorším náboženským názorům její kultury. Pokus pojmout příběh ve filmu s významy pro současné publikum však navzdory solidnímu obsazení i produkci se bohužel málo dotýká našich emocí. Je to krok zpět oproti dílům Jana Troella Emigranti a Nová země.(50%) (19.08.2022)