Sisu

Tohle není žádný finský John Wick. Když už, tak Volný pád. Finskému dědkovi prostě přeteče míra a posedne ho berserksgangr, což odnese jednotka ustupujících esesáků. S nějakou vymakanou choreografií si tu nikdo hlavu nelámal, ale to vůbec nevadí, protože v tomto případě jde o plnohodnotnou řezničinu s rozprskávajícími těly, létajícími končetinami a nouze není ani o rozšmelcované kebule, přičemž hlavní zbraní titulního hrdiny je krumpáč. Když se to zrovna nemydlí, tak to sice není žádná hitparáda, ale když už nic, tak kameře se podařilo sem tam zachytit nehostinné finské prostředí a některé záběry jsou krásně morbidně poetické. Sice jsem čekal, že si z toho sednu na zadek, ale i když k tomu nedošlo, jsem spokojen. 70% (20.05.2023)

Zábavná a kreativními momenty dostatečně plná finská akční řežba, kterou se Jalmari Helander snadno vykupuje a dokazuje, že se pro dobrou akci nemusí hledat pouze v Hollywoodu. Sisu je v tomto ohledu až příjemným akčním zjevením, které krapet sympaticky připomene i filmy, které se dnes netočí. A je ještě větší radost ho díky tomu sledovat.... (20.04.2023)

Situace je daná. Máme finskou krajinu, finský zlato, který vykope neskutečný finský hovado na který jsem po celou dobu nevěřícně zíral a skupinu bloumajících nácků s tankem, autama, finskejma děvkama, když je pro dramatizaci děje potřeba, přiběhne na scénu ještě finský pes. O hovadu se během filmu dovíme jen to, že se mu říká Kostěj nesrmetelný a že sám zabil 300 rusáků, škoda, že mezi nima nebyl Putin. Sám kostěj se rovněž uráčí promluvit a to když cítí potřebu nám sdělit, že zlato je těžší než peníze. Takže to podstatný víme a můžeme se oddávat krásnému kočkovaní mezi kostějem a náckama. Během tohoto kočkování je odděleno spoustu hlav i končetin od těla, ale dočkáme se scén i z jiných oblastí jako třeba potápění nebo chirurgie. Tohle je zkrátka žánrovka, která nemá v našich kinech obdoby, zajímavá, nápaditá, zábavně drsná, žádná velkolepost, ovše perfeketně napsaná a hlavně natočená žánrovka, která v sobě nemá součesnej filmovej mor "hlavně abych nezašel moc daleko" tenhle film si prostě jde jak chce a působí při tom hrozně sympaticky. (19.04.2023)

„Opravdu věříš, že je nesmrtelnej?!“ - „Ne. Jen odmítá umřít. Ve Finsku pro to máme slovo, ale nedá se přeložit. Tady nejde o to, kdo je silnější. Je to o tom se nevzdat. A on to nevzdá. Nikdy.“ Krátký mapový úvod i neznalého diváka rychle vpraví do děje. A hned první souboj publiku ukáže, že ho čeká řádně krvavá podívaná. Jenže od chvíle, kdy si Aatami udělá z rýžovací pánve neprůstřelný pancíř, člověku dojde, že na autenticitu a uvěřitelnost se tu vskutku hrát nebude. A postupně se tvůrci už ani nesnaží předstírat, že není nesmrtelný. A tak nám předvede, že disponuje žábrami, na souši zas může zřejmě dýchat kůží (ostatně, kdo by si nedal šlofíka s utaženou oprátkou na krku, že), pro jeho záda není nic příjemnějšího než projížďka pod náklaďákem…a řadu dalších kouzelnických triků na své velmi přímočaré až fádní cestě za pomstou. Z hlediska brutality, boje a atmosféry jsem ještě byl docela spokojen, na vše ostatní mi postupně nestačila ani koňská dávka nadhledu. Bohužel jsem u filmu nedokázal zcela vypnout, takže za mě jen slabší průměr. (27.05.2023)

"He's the one motherfucker that you do not wanna mess with." _____________ Na Punishera vo fínskom prevedení som sa naozaj tešil a nadupaný trailer ma nalákal na akčnú blbinu plnú krvavých (ale zároveň aj pomerne originálnych) momentov. Asi najväčšia škoda je to, že všetky tieto najlepšie scény boli zobrazené práve v ukážke a tým pádom už samotný film neprišiel s ničím, čo by ma úplne ohromilo (v tomto prípade to bola asi moja chyba 😅). Avšak našiel by som ešte jeden problém – príbeh je rozdelený na niekoľko kapitol, z ktorých tie úvodné sú asi najnapínavejšie, pretože tam si ešte divák myslí, že hlavnému hrdinovi sa môže dokonca aj niečo stať, ale postupom času zistíme, že v skutočnosti je neporaziteľný a tým pádom všetko napätie vyprchalo. Na druhú stranu, scény bez atmosféry zostali aspoň zábavné – mordovanie náckov som si užíval (hlavne to treba brať s nadhľadom...) a v konečnom dôsledku som Sisu bral už iba ako vydarenú paródiu. K tomu pridajme ešte pôsobivé zábery fínskej divočiny, doplnené trefným soundtrackom a vznikne z toho jednorázovka za 7 krompáčov z 10, škoda toho nevyužitého potenciálu... Výsledok dopadol celkom dobre, ale mohlo to byť oveľa lepšie... (02.05.2023)