Obsahy(1)
Televizní pohádka Rabín a jeho Golem vznikla na motivy knihy pověstí a legend ze Starého Města pražského. Její autor, spisovatel E. Petiška, příběh situoval na sklonek šestnáctého století, do doby vlády Rudolfa II., kdy moudrý, učený rabín Löwe na příkaz nebes vytvořil Golema, jehož úkolem bylo pomáhat utlačovaným v boji proti jejich nepřátelům... Napínavou pohádku z rudolfínské Prahy natočil v roce 1995 režisér V. Vorlíček a do hlavních rolí obsadil V. Ráže (rabín), P. Nového (Golem), J. Adamovou (Perla), M. Zounara (Izák) a O. Vetchého (Leon). (Česká televize)
(více)Recenze (21)
Mě se stará Praha a její pověsti moc líbí. Dodnes je stará Praha opředena mnoha pověstmi a tajemná, tak tajemná. Kromě období Karla IV. se mi časy Rudolfa II. strašně líbí. Všude plno alchymistů, židé s magickými schopnostmi, má to své kouzlo. Každopádně televizní film obsahuje kvalitní herecké obsazení. Rudolf II. je ještě mladík, jinak si nelze vysvětlit obsazení Miroslava Etzlera. Vidíme klasickou židovskou moudrost. Tvůrci se drží docela dobrého scénáře a historické reálie i kostýmy se docela povedly. Přitom je to docela nenáročný sled epizod z tehdejší doby. Ovšem ten golem je skutečně zvláštní. Alespoň konec nám vysvětlil kam Golem zmizel. Škoda, kdyby tak Rabbi Löwe věděl, že za pár století se na židy bude útočit znovu a tentokrát jim nic nepomůže, možná by oživlou hlínu nevracel zpět. ()
Ten panák, jak ho uplácali vůbec nevypadal, jako Golem, kterého vypálili a ten zas vůbec ne, jako Golem oživlý. Zkrátka, z špatně uplácanýho pajduláka si Pavla Nového nevytvoříte. Ani němého ne. Ani když jste byli zamlada král Miroslav. Nebo čert. Škoda, že rabi tehdy šém spálil,on by se takový Golem hodil i dnes, jen by jich bylo potřeba spíš pár tisíc než jen jeden, ať by byl kvalitní sebevíc. ()
Dejme tomu příspěvek do Golemovy filmografie. Nový, Ráž a nevimjakjetomožný i pejzatý Zounar typově vůbec ne marní. Jenže je to úplně ve stylu (a zhruba na stejné úrovni) těch vážných zasmušilých studiových pohádek z 80. let. Ale úplně - příběh, dialogy, mluva, scénář, režie, herectví. Nechybí ani typická anekdota o moudrém rozsudku před vladařem. O nějaké koresponditě s charakteristikami historických postav (Maharal, Rudolf) se vůbec nedá mluvit. A ty říkadla při tvoření Golema? Vrchol vší bídy přichází vlastně už na začátku, když slavnou historku na mostě vypravuje doma očitý svědek. Ne, pane Vorlíček, my jsme o tom také četli, takže ještě poslouchat o tom někoho podle Petišky deklamovat ve studiu nepotřebujeme. ()
Velmi unavené a pomalé, zvraty jsou zde hodně podivné (Dopis služky nikdo nikdy nenajde, přitom byl na pracovním stole rabína, posléze zavřený v knize, kterou tedy rabín nikdy nečte? A brk nehledali?), Golem vlastně nastoupí až ve druhé polovině této zdlouhavé inscenace a udělá vlastně jen jednu věc (odnese holku v náručí k soudu). O tom, jak ho chytil amok a porozbíjel půlku židovského města, a protože byl šábes musel rabín Löw opustit synagogu - a od té doby se ten jeden žalm zpívá dvakrát - o tom ani půl slova. Dramaturgicky a scenáristicky rovněž nevyvážené - když odmyslím ony scenáristické schválnosti, aby jakože bylo drama, pak zde máme nesourodý slepenec nic neříkajících scén (audience u císaře a rozhodování soudní pře - kde ta retrospektiva navíc pěkně mate), bez pořádného konfliktu a pointy, a tím pádem i katarze. "Průpovídky," řekne soudce na adresu rabího, a já s ním v té chvíli musel souhlasit. Film je o průpovídkách, o strachu židů z pogromu, jak jsou v tom všem nevinně (jenže oni v tom zase tak nevinně nebyli, patřili mezi největší lichváře své doby, a i to lidi žralo; navíc se židovská komunita vždy až příliš snažila oddělovat ode všech kolem nich, s nimiž bydleli de facto v jednom městě) a jde tím spíše o takovou prožidovskou agitku, která tou pozitivností u židů na jedné straně, a negativností u katolíků na druhé straně vypadá jen jako černobílý canc právě těch rádoby moudrých průpovídek, ale ne životný příběh s životnými postavami. --- EDIT: Jinak si také mohli vzít nějakého židovského poradce. Na dveřích chybí mezuza, nikdo se schrány ani nedotkne, natož aby políbil prsty, no co to je? ()
Moc divadelne, umele kulisy a strohe dialogy bez napatia, pacilo sa mi, ze bola vyvratena ta dementalna picoza stredoveka bachorka zidovska ritualna vrazda, lebo udajne zavrazdena holka bola ziva a zdrava. Na tu dementalnu picozu veri snad tu len Croft s Karlosom80 - treba si vsimnut aj Karlovo hodnotenie. Je to konspiratorsky picus, ktory ma takmer vsade ban, skoda len, ze pise tak dobre komentare u polizzioteschi filmov. Casto jedine, o ktore sa da opriet. 40 % ()
Reklama