Mechanik

Lehké a postupem času neustále narůstající divákovo tušení snižuje výsledný účinek závěrečného odhalení. Mechanik proto není silný v průrazné "shyamalanovské" pointě (se kterou jsem byl ovšem spokojen a v celém kontextu příběhu seděla jak prdel na nočníku), ale ve skvělém zobrazení duševního utrpení člověka , zapřičeněném těžkou insomnií a násilným potlačením viny v sobě. Navíc temná atmosféra snímku je přímo k nakousnutí. Anderson nemohl najít lepšího představitele, než je Bale,v jehož tváři se dokonale zračí všechny odstíny duševní trýzně a únavy a jehož Stanislavského metoda, podopořená konzumací pouhého jednoho jablka denně vede v cosi, co ve scénách, kdy je Baleova postava svlečená do půl těla, vzbuzuje v divákovi až fyzickou nevolnost. Jablka záhy vystřídaly mraky koblih (vzorná to strava každého správného Batmana) a tak se mi chce říct, že Bale není ďábel, KevSpo. Ani ten by si totiž neprubnul takový hazardérský experiment se svým zdravím :o) (22.10.2005)

Silný film, u kterého mi nijak nevadilo, že spoustu věcí divák odhalí před konečným vysvětlením. Závěr mi nepřišel triviální, naopak, dokonale jsem pochopila PROČ - celé to dalo smysl, tušení se změnilo v jistotu. Nepotřebuji žádný megatwist, úžasnou pointu - tahle ve své obyčejnosti působila realisticky, podobná věc se přece může přihodit každému. A potom už bude záležet jen na naší mentalitě, duši a svědomí, jak se s hříchy minulosti dokážeme vyrovnat. Jen ta Ivanova postava už mi na konci přišla trapná a zbytečná, po hrdinově prozření ji měli vypustit. Atmosféra snímku je temně parádní, scénář má hlavu, patu i morální poselství, k tomu solidní kamera, režie i herecké výkony. A stejně jako všichni ostatní žasnu, co dokázal Christian Bale napáchat na své postavě pro tuhle roli. Neskutečné, morbidní, odpudivé. Neměla jsem ohledně tohoto filmu žádná očekávání, snad proto jsem velmi příjemně překvapená - sice deprimovaná, ale spokojená... a teď si jdu rychle pustit něco veselého:-). 80% (04.07.2009)

Skvělá atmosféra a hodně dobrá vizuální stránka to vás praští do nosu hned po extrémě vychrtlém Baleovi, který ve své roli skutečně exceluje (když má ty vykulený oči vypadá fakt nepříčetně). Mechanik se mi opravdu hodně líbil a celou dobu (hlavně ze začátku) jsem měl tak trochu pocit že sleduju sci-fi, absolutně nevim proč ale ten pocit tam byl. Filmy s nejasným rozuzlením mám rád akorát tadyto vyplynulo z děje možná dříve než by si tvůrci přáli, ale to nic nemění že Mechanik je opravdu nevšední zážitek s brilantním Christianem Balem i ostatními herci. (zvlášť Ivan byl cool týpek) (06.09.2005)

Scénář: Scott Kosar .. Mechanika by, jako film, bylo snadné odstřelit. Nemá žádnou velkou, natož pamětihodnou pointu a ani předešlé vykonstruované putování k ní nezavání originalitou. Jenže snímek naštěstí nesleduje ony omšelé psychické strasti ze strany nějakého úspěšného boháče a tak podobně. Za to jsem velmi rád. Celou tíhu okolností skládá příběh na bedra obyčejného dělníka, který nežije na výsluní společnosti. Prožívá si svůj každodenní úděl a mezitím, pod tlakem okolností, se mu postupně rozpadá jeho reálný svět. Už jen ta skutečnost - rok pořádně nespát - dá šedé kůře hezky zabrat... Mechanik vyniká skvělou, notně temnou atmosférou a ústřední hereckou kreací, kterou mistrně zvládl k nepoznání hubený Christian Bale. (13.04.2006)

Brad Anderson se mezi mnou ostře sledované režiséry nominoval ihned po vynikajícím horroru Session 9 (jeden z asi čtyř nejlepších, jaké ve 21.století vznikly). Mechanik prokázal Andersonovy vysoké kvality, a ač není čistým horrorem, přízračně děsivou atmosféru dokáže navodit mnohem lépe než většina z nich. Je to kvalitní mysteriozní film, v němž Anderson opět ukázal, jak dobře dokáže pracovat s psychologií postav v uzavřených kolektivech (zde parta ze soustružnické dílny). Prostředí oné dílny působí stejně deprimujícím dojmem bezvýchodnosti, jak tyto industriální prostory často působí na vnímavé jedince i ve skutečnosti. Proto na mě Reznikovo zdánlivé šílenství nechávalo zcela věrohodný dojem, a dokázal jsem ho chápat. Výše zmíněné (stejně jako vychrtlý hlavní hrdina, podivná tajemství a záhadné vzpomínky) mě do sebe vtáhlo natolik, že jsem v žádném případě neměl šanci vytušit pointu, o které se zde zhusta píše jak moc byla dopředu (dokonce prý od samého začátku) odhadnutelná. Samotná pointa mě pak překvapila přibližně stejně jako ta v Session 9 - rozhodně mi nepřivodila žádné zklamání, spíš jistou katarzi. V obou případech jsou pointy podstatné, a zpětně logicky vysvětlují celý příběh. Tyto dva Andersonovy nejlepší snímky jsou si v lecčems podobné, jen právě jejich úplný závěr staví oba do jiných rovin. Dávám velmi silné 4*, a těším se s čím mistr přijde teď. (21.08.2007)