Raymond & Ray

Když se sejdou v hlavních rolích dva výborní (a mí oblíbení) herci, nemusí to ještě nutně znamenat, že film bude dobrý. Naštěstí tohle není ten případ a hořce humorný příběh dvou nevlastních bratrů, kteří se navždy loučí s nenáviděným otcem a zjišťují, že mnozí lidé ho vnímali úplně jinak, než oni je hluboce lidský a hodně dobrý. (18.08.2023)

filmů o smutku a vyrovnávání se se ztrátou už tu pár bylo, ovšem tenhle na to jde trošku jinak. Malá a v jádru komorní konverzačka přináší příběh dvou nevlastních bratrů, kteří jedou - ne úplně rádi - na pohřeb jejich otce, který byl během jejich života nejspíš solidní zm*d. Každý z bratrů k tomu pak přistupuje jinak. Ray je bývalý závislák, hudebník a pragmatik, který se s věcmi úplně nepáře. Na druhou stranu Raymond působí jako uťápnutý ňouma a citlivka. Oba mají své moc dobré důvody proč otce nesnášeli a my se je postupně dozvídáme, i když mnohdy jen v náznacích. Samotný pohřeb, kdy sami bratři kopou hrob je pak lehce bizarní, nicméně funkční a celý tenhle malý kousek je nakonec vlastně fajn. Velký podíl na tom mají samozřejmě Ewan McGregor a Ethan Hawk, kteří si jedou svůj standard a sami o sobě by utáhli i mnohem slabší filmy. Na vyšší hodnocení to úplně není, ale nebránil bych se tomu vidět R&R v budoucnu znova...65% (22.10.2022)

Výborní herci, ale dej o ničom. V podstate vrcholom je bitka bratov na pohrebe svojho otca a bizarné momenty, ako mŕtvola pochovaná tvárou nadol, lebo si to tak nebožtík želal, a potom teatrálne strieľanie Ewana do truhly ostrými nábojmi. Pointa toho malého filmu je, že synovia svojho otca vlastne vôbec nepoznali, tak mu aspoň jeden z nich pretiahol frajlu. Škoda takých veľkých hercov na tento formát. (24.10.2022)

Dva výborný herci, dobrý scénář a režie, aneb jak málo stačí k natočení zajímavého a dobrého filmu. Samotný film má obyčejnou zápletku a ve výsledku neřekne nic nového. Nicméně to nevadí, jelikož zrovna u tohoto filmu platí, že cesta je důležitější, než samotný cíl. Režisér Rodrigo García natočil pomalejší a komornější snímek, který funguje dost dobře, hlavně po psychologické stránce postav. Scénář nám krásně dokáže prodat jak jsou oba hlavní hrdinové rozbitý a něco důležitého jim v životě chybí. Ewan McGregor předvádí velmi dobrý výkon, zvláště při scéně samotného pohřbu. Ethan Hawke krásně zahrál svou postavu a jeho dialogové výměny jsou super. Hodně příjemně na mě působil herecký projev Maribel Verdú, jelikož má v sobě spoustu pozitivní energie, a samotná její postava dává naději na lepší zítřky.  Raymond a Ray je povedený menší film, který stojí na dobrých hereckých výkonech a kvalitním scénáři. (05.11.2022)

Herce Ewana McGregora a Ethana Hawkea nespojuje pouze fakt, že oba sdílí věk 51 let a od narození je dělí pouhé 4 měsíce, ale také fakt, že si oba již dávno vydupali pověst hereckých jistot, které zvládnou nahoru táhnou i slabší film. Herci se ovšem nikdy společně nesetkali před kamerami, tento se fakt ovšem změnil díky novince režiséra a scenáristy Rodrigovi Garcíovi. Stojí setkání McGregora a Hawkea před kamerami za vidění? Konverzačka založená na mentálním rozpoložení dvou titulních nevlastních bratrů, kteří pochází z chaotických poměrů vycházejících především z přístupu jejich otce k otcovství a rodičovství. V zásadě jde pouze o komorní záležitost, která primárně v pravidelných intervalech dokáže vyvolávat nádech melancholie. Pochmurnému námětu sice nechybí pár úsměvných momentů, ve finále mu ovšem vévodí spíše hořkosladký nádech. V součtu toho vlastně Raymond a Ray neřeknou příliš, přesto není investice do sledování Raymonda a Raye promrhaná. Ewan McGregor a Ethan Hawke zvládnou nezklamat a i v umírněnější herecké poloze táhnou pocit z celého filmu nahoru, právě fakt, že se s dospíváním chlapcům život nemazlil je důvodem toho, že je vlastně Raymond a Ray krapet odtažitý a primárně se nesnaží svézt na vlně patosu a neskutečného dojetí. Přesto právě odtažitější přístup je ve finále k prospěchu věci, kdy svou odtaživostí zanechává o krapet výraznější dojem.  Samotné dialogy jsou vlastně fajn, přesto snadno vyvstane pocit, že by zajímavější scenárista z námětu dokázal vykouzlit o poznání zajímavější elementy a vedlejších postav vytřískat též o ždibec víc. Raymond a Ray navíc díky své odtažitosti a krapet odlišného přístupu k příběhu o ztrátě rodinného příslušníka nejdou tolik do hloubky. Přesto je Garcíův krapet jiný scénář vlastně v jistém ohledu svěží a i díky relativně skromné délce (106 minut) si dokáže bez problému udržet diváckou pozornost. Samotné dialogové výměny navíc zůstávají tím nejzajímavějším v momentě, kdy se ukáže, že García kdovíjak neplánuje čarovat s vizuálem a po režijní stránce vlastně jede až příliš na jistotu. Příběh jeho novinky sice zůstává krapet lhostejný vůči sám sobě, paradoxně ovšem tím pádem zůstává lhostejný i k výraznějším tvůrčím ambicím. Síla portrétu dvou osob pátrající skrze čerstvou tragédií po škrábancích ve své minulosti tak nadále lpí především v oněch slušných dialozích, ať už se zrovna hraje na vážnější či odlehčenější notu. García dějiny nepřepisuje, přesto v součtu zanechá slušný zápis. Raymond a Ray nelpí na sentimentu, přesto jsou ve finále minimálně zajímavým svěžím přístupem k námětu o ztrátě. Na studiích scenáristiky by nejspíš Garcíův scénář dostal takové B-, i tak z toho ovšem vychází poměrně zajímavé a krapet nevšední komediální drama, které nutně nelpí pouze na McGregorovi a Hawkeovi v hlavních rolích.... (21.10.2022)