Reklama

Reklama

Obsahy(1)

I když výrobní tematika byla filmy z 50. let zdiskreditována, přitahovala i později. Tvůrci se již ovšem nevěnovali překonávání rekordů a soutěžení, nýbrž chtěli načrtnout nepřikrášlený pohled na dělnické prostředí, navíc se zřetelnými nostalgickými rysy. Zastaralá výrobna šamotu má být uzavřena, ale její dlouholetí zaměstnanci si nedokáží představit, že by přestali dělat to, co je celý život živilo a co nejlépe umí... (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (20)

troufalka 

všechny recenze uživatele

Jako svůj pátý film natočil Lladiskav Helge tento snímek podle námětu Jana Otčenáška. I když soudruzi řeší problémy výroby, jedná se o příjemný dobový snímek s dobře podchycenou atmosférou. Dobře napsané dialogy dodávají na přirozenosti. I když to není tak úderné jako Helgeho prvotina a hlavně vyvrcholení jeho tvorby Prwvní den mého syna a Stud, je to poctivá filmařina. ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Téměř poetická oddechovka Ladislava Helgeho ze života dělníků v 50. letech. Ne, v podání tohoto osobitého režiséra nejde o žádnou budovatelskou agitku, ale zcela realistický pohled na tohle téma. Oproti Velké samotě navíc s přidaným nostalgickým či humorným zabarvením a vynikajícím obsazení celé řady bardů z Národního divadla; užil jsem si tady velký herecký koncert Otomara Krejči, Ladislava Peška, Martina Růžka, Karla Högera a dalších. V 100-minutové stopáži dojde i na pár hluchších míst, ale rozhodně bylo na co koukat i poslouchat, scénář Jana Otčenáška ukrývá v sobě spoustu zajímavých myšlenek a bonmotů. Jako ukázku uvedu alespoň Peškovu obhajobu proti zastřelení králika: ,,To není žádná pytlařina, vona to byla sebevražda! Vstříc omezenosti života, to se stává i zvířatům, zeptejte se myslivce! Takovej zajíc je příkladně starej, nikdo už ho z rodiny nechce, jenom užírá potravu mladým. Tak jde sám proti hajnému: 'Prosím vás, kdybyste byl tak laskav a píchnul mi to sem za ucho, aby to moc nebolelo, já měl moc těžkej život.'" (80%) ()

Reklama

mchnk 

všechny recenze uživatele

"Ať mi někdo zkusí říct, že jsme tu překáželi a dám mu hned jednu po hubě!". Nostalgicky laděný příběh o generaci dělníků z třicátých let a jejich "boji" za své místo v nastávajících letech šedesátých. Jsme svědky jejich tragikomického snažení, vyobrazeného kupříkladu v údržbě prastarých automobilů, švejkovském přístupu, starostí o hygienu v polorozpadlé fabrice Myšárna či jednoduše v obavách o budoucnost. "Tak ses tý nezaměstnanosti dočkal, dědku...už tě nikde, nikdo dávno nepotřebuje.... Helge opět nastavuje celospolečenské zrcadlo a ke svému osobitému stylu vyprávění a psychologie přimíchává tentokrát i specifický humor. Horníček, jako hlas svědomí celé vesnice i každého jejího obyvatele, se obzvláště povedl. ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Skvělé herecké obsazení hned několika generací nejlepších českých herců v budovatelském ,,dramatu" naštěstí už trochu poznamenaném dobou tání...takže ubylo dobově povinného schematismu a přibylo krotkého humoru a komunální satiry (dělník kradoucí šamotky)...plus zaměření na mezigenerační konflikt a pokus o reflexi podzimu života v ,,lidově demokratickém" režimu, v němž ... ani to stáří není tak hrozný... ()

radektejkal 

všechny recenze uživatele

V březovské (Velký Chlumec poblíž Sedlčan) Myšárně (šamotka) končí jedna průmyslová technologie a s ní kádr pracovníků včetně ředitele (Růžek) a mistra (Mistr Štěpánek), kteří jsou s ní bytostně (až přebytostně) spjati. Analogická situace s dnešní dobou, kdy se zavírají celé fabriky, kdysi tak (zvláště pro Čechy už od Rakouska-Uherska) lukrativního oboru, jakým bylo strojírenství. Davy zaměstnanců spjatých s různými strojírenskými obory (třeba s výrobou tiskových strojů jako já) odcházejí do předčasného důchodu nebo na pracák. Nikoho nenapadne, aby stávkoval (už je to zas povoleno!), provedl nějaký anarchistický kousek (na to pozor! hrozí podezření z terorismu!) nebo se jakkoli oficiálně ozval. Dělníci ze šamotky by rádi viděli stav světa za 50 let - a viděli by právě tohle. Na druhé straně málokdo z naší generace touží po spatření tohoto světa v roce 2065. Helgeho film, byť slabší než Velká samota (snad o rozdíl mezi Otčenáškem a Křížem), si i přes své "mládežnické archaismy", uchovává dost šťávy, aby dokázal zaujmout i dnes (a není to jen díky bájné/báječné herecké generaci). ()

Galerie (2)

Zajímavosti (1)

  • Natáčelo se ve Vysokém Chlumci jižně od Sedlčan. (hippyman)

Reklama

Reklama