• Pitryx
    odpad!

    Ten začátek je nemožný, už už jsem to chtěl vypnout, ale když jsem natáhl ruku tak pan Horníček konečně zavřel zobák. Byla to chyba, tedy ne že pan Horníček ztichl. Ale že jsem to nevypnul. Měl jsem to udělat. Protože krom dialogů tu nic jiného není, nic se neodehraje, jen se blbě kafrá, a nejvíce pan Horníček. Jeho stupidní monology zabily celý film, který beztak nestál za nic. Příště ani klackem.(1.10.2017)

  • MickeyStuma
    ****

    Snímek sice ještě striktně připomíná ponurost doby, ale v jádru věci jako by bylo dějství nestárnoucí. Ono je to jako dnes. Mladí lidé se z vesnic a malých obcí stahují do víru velkoměsta a jen ti starší, kteří na onom místě prožili kus života, mají, jak se říká, zapuštěné kořeny a neradi vidí, když někde něco končí nebo dokonce bourá. A o tom je v podstatě tento příběh, který až překvapuje. Scénář a mnohé výjevy v něm jsou samozřejmě poplatné době, ale i tak se jedná o zásadovost a vůli člověka. V Březové má být uzavřena továrna na výrobu šamotových cihel, kde pracují převážně takřka senioři a nechtějí si tento fakt nijak připustit. Mladým je to samozřejmě jedno, ti jezdí pracovat do města na lepší pracoviště. A tak tu máme samé remcání a nadávání, ale i snahu vše zachovat tak jak je i přes fakt, že továrna už neslouží jako kdysi a že se jim takřka rozpadá před očima. Zajímavý příběh, jehož reálnou podobu si dnes málokdo dokáže představit. Ve městech obzvlášť. Účinkuje herecká elita své doby, jejichž výkon je diváckou pastvou pro filmově založené diváky.(4.2.2017)

  • Radek99
    **

    Skvělé herecké obsazení hned několika generací nejlepších českých herců v budovatelském ,,dramatu" naštěstí už trochu poznamenaném dobou tání...takže ubylo dobově povinného schematismu a přibylo krotkého humoru a komunální satiry (dělník kradoucí šamotky)...plus zaměření na mezigenerační konflikt a pokus o reflexi podzimu života v ,,lidově demokratickém" režimu, v němž ... ani to stáří není tak hrozný...(23.6.2017)

  • Schlierkamp
    **

    Československý film vyprávějící o starší generaci dělníků ze staré venkovské továrny na šamot, jež se dozvědí, že má být jejich fabrika, kde pracovali celý život, z důvodů efektivity uzavřena. Ne zcela povedený úvod filmu patří vypravěči M. Horníčkovi, který komentuje myšlenky hlavních postav, jeho hlas se objeví i dále v průběhu snímku, avšak v mých očích je zbytečný a nehodící se. Film je natočen v pomalém tempu, většinu snímku vyplňuje prázdné tlachání ústředních postav dělníků, jež jsou se svou prací nespokojeni, ale ve skutečnosti do ní chodí i po oficiálním uzavření továrny. Nostalgické vyznění Helgeho snímku podporuje i mezigenerační konflikt mezi starými pracovníky a mladou generací, jež k nim nechová žádoucí respekt. Vzhledem k úžasnému obsazení filmu jsem se zármutkem shledal, že pro takové herce jako Z. Štěpánek či K. Höger nebyly napsány dostatečně výrazné role, zcela nebyly využity jejich herecké schopnosti a takové osobnosti v něm působily jako křoví. Hlavní postava ředitele chátrající továrny byla svěřena M. Růžkovi, dále mezi významné postavy patřil hlasitý topič Pepan O. Krejča a upovídaný L. Pešek. Z mladé herecké generace zaujali dvacetiletí J. Klem a O. Vlach. Podivný, nezáživný a nedramatický tón snímku, na jaký nejsem u filmů L. Helgeho zvyklý, korunoval notně depresivní a nevhodný projev V. Tauba na svatbě V. Mareše a jeho neznámé nevěsty. Ačkoli se ve snímku nevyskytuje ono nepřirozené budovatelské nadšení 50.let, spíše se na ně se slzou v oku vzpomíná, přesto jsem Bez svatozáře jsem nucen hodnotit jako nejhorší a nejnudnější počin jinak výborného L. Helgeho, jehož očekávaná kritika systému se nedostavila, a celkově ho vnímám díky mizernému scénáři jako velké zklamání, což mi nevynahradilo ani poměrně slušné vizuální zpracování.(15.4.2018)

  • radektejkal
    ****

    V březovské (Velký Chlumec poblíž Sedlčan) Myšárně (šamotka) končí jedna průmyslová technologie a s ní kádr pracovníků včetně ředitele (Růžek) a mistra (Mistr Štěpánek), kteří jsou s ní bytostně (až přebytostně) spjati. Analogická situace s dnešní dobou, kdy se zavírají celé fabriky, kdysi tak (zvláště pro Čechy už od Rakouska-Uherska) lukrativního oboru, jakým bylo strojírenství. Davy zaměstnanců spjatých s různými strojírenskými obory (třeba s výrobou tiskových strojů jako já) odcházejí do předčasného důchodu nebo na pracák. Nikoho nenapadne, aby stávkoval (už je to zas povoleno!), provedl nějaký anarchistický kousek (na to pozor! hrozí podezření z terorismu!) nebo se jakkoli oficiálně ozval. Dělníci ze šamotky by rádi viděli stav světa za 50 let - a viděli by právě tohle. Na druhé straně málokdo z naší generace touží po spatření tohoto světa v roce 2065. Helgeho film, byť slabší než Velká samota (snad o rozdíl mezi Otčenáškem a Křížem), si i přes své "mládežnické archaismy", uchovává dost šťávy, aby dokázal zaujmout i dnes (a není to jen díky bájné/báječné herecké generaci).(1.1.2015)

  • - Natáčelo se ve Vysokém Chlumci jižně od Sedlčan. (hippyman)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace