Režie:
Sönke WortmannScénář:
Rochus HahnKamera:
Tom FährmannHudba:
Marcel BarsottiHrají:
Johanna Gastdorf, Katharina Wackernagel, Sascha Göpel, Peter Lohmeyer, Mirko Lang, Lucas Gregorowicz, Simon Verhoeven, Samuel Finzi, Birthe Wolter (více)Obsahy(1)
Je léto roku 1954 a Sovětský svaz pouští ze zajetí německé vojáky, kteří bojovali v 2. světové válce. Je mezi nimi i Richard, otec plachého jedenáctiletého Matthiase, který žije s matkou, sestrou a bratrem v západoněmeckém hornickém městě. Chlapec se upíná k náhradnímu otci, jímž je místní fotbalový hráč Helmut Rahn, který Matthiase "adoptoval" jako svého maskota. Otcův návrat domů po třinácti letech zkomplikuje život rodiny, která se s jeho ztrátou už vyrovnala. Richard, zlomený a odcizený lety zajetí, se jen s obtížemi přizpůsobuje svému okolí. Navíc považuje fotbal za nesmysl a nechápe synovu touhu účastnit se Světového poháru ve švýcarském Bernu, jen proto, že v německém týmu hraje jeho idol Helmut. Chlapcova vášeň pro hru a bojový duch však způsobí malý zázrak - probudí v otcově srdci znovu chuť žít... Film režíroval někdejší fotbalista Sönke Wortmann, který příběhu vtiskl věrohodnou atmosféru. (oficiální text distributora)
(více)Videa (2)
Recenze (35)
Vítězství na fotbalovém MS v roce 1954 je pro Němce stejně důležité jako pro nás Nagano. Starší ročníky vám o "bernském zázraku" rádi povypráví, ročníky mladší vám poví to samé z druhé ruky. Pro válkou stále zdecimované Německo bylo toto vítězství velmi důležité - znamenalo alespoň chvilkové zapomenutí na denní starosti. Film velmi dobře propojuje příběh fotbalový a příběh společenský - desetiletý hlavní hrdina je kamarád a "nosič balonů" jedné z hvězd mužstva, jeho otec se vrací z ruského zajetí po dlouhých letech. Láska k fotbalu a nenávist k otci se nakonec utkají přímo ve finále mistrovství světa. ()
Zázrakem je aktuálních 71% pro tento film. Fakt nechápu... 1) Rozblemptaně nepřesvědčivý vztah malého kluka k otci, který se vrátil z ruského zajetí, překoná naivně a kýčovitě zpracované vítězství mužstva západního Německa na fotbalovém mistrovství světa (samo o sobě nesporně zajímavé), aby se divákovi dostalo třešničky na dortu - schematicky a nudně zpracovaného vztahu mezi nadšeným sportovním novinářem a jeho mladou ženou. 2) Podobné filmy se ve své době pyšnily značkou Hergestellt in der DDR. ()
V čase fotbalovýho bláznění jsem si pustil tento jedenáct let starej snímek o tom, kterak to ti kluci ušatí germánští nandali nabušeným Maďarům (ne, nedělám si prdel, oni v tej době fakt váleli) a kterak jeden malej skopčáček ke štěstí a k tatínkovi, co ho z lágru pustili, přišel. Scenérie i dobové zápasy natočeny pěkně, jinak patos nad patos, inu jak už to v obdobných filmech bývá (pokud nenesou visačku Made in UK). ()
Kdeže jsou ty časy, kdy jelo Německo na světový šampionát jako outsider a Maďaři naopak patřili k největším favoritům. Od té doby sice u uplynula spousta času, ale i tak se nabízí otázka, co udělali soudruzi v Uhrách špatně. Wortmannovi se podařilo výborně skloubit německý sportovní zázrak s rodinným dramatem, které vychází z trauamat II. světové války. Tohle umí Němci asi nejlépe na světě. Otci, který se vrací z dlouhéhé sovětského zajetí, jsem jeho roli bez problémů uvěřil, ačkoliv se v podání jeho představitele zdánlivě nejedná o žádný zázrak. Problém jsem neměl ani s ostatními herci a scénami, ať už se jednalo o představitele Helmuta Rahna, Sepa Herbergera resp. o momenty z plácků či opravdového hřiště. Finálový zápas patřil k nejlépe podaným sportovním utkáním v historii filmu a jak nikde bylo vidět, že režisér fotbal dlouho hrál, má ho rád a rozumí mu. Tak si říkám, kdy se my dočkáme svého filmového Nagana, Bělehradu anebo i Itálie 1934, Chile 1962 či slavného vítězství nad SSSR na hokejovém MS v roce 1969. Velkých sportovních příběhů máme dost. 80% ()
Kdybych byl fotbalový fanda, přihodil bych určitě ještě jednu hvězdičku, jenže tím vážně nejsem. Popularitě Bernského zázraku v Německu celkem rozumím, protože je to takový milý, lehce kýčovitý snímek, který hladí, fouká bolístky a přitom se zároveň tváří, že otevírá a řeší závažné problémy, jako je válečné trauma navrátilce ze sovětského zajetí. Jenže ten film je přeslazený a svým vyústěním banální. Je prostě mělký, hezky učesaný, dobře se na něj kouká, ale to je tak všechno. Celkový dojem: 45 %. ()
Galerie (50)
Photo © Universum Film
Zajímavosti (2)
- Snímek získal v roce 2004 německou cenu Lola pro nejlepší hraný film roku. (Indyi)
- Ve filmu se několikrát mihne muž se šroubovatelnými kolíčky do kopaček. Je to Adolf Dassler, zakladatel firmy Adidas. Trenér ho několikrát i přímo oslovuje „Adi“. O bratrů Dasslerových pojednávají filmy jako Adidas versus Puma (2016) nebo Rivalové navždy - bitva o tenisky (2015). (Likan7)
Reklama