Fantom Paříže

Stylovější film za poslední dekádu těžko budu hledat. Pitof si s tím tak hezky pohrál, že hodně těžko najdu něco, co by dokázalo překonat tak zvláštně a galantně natočený film jako je Fantom Paříže. Digitální kamerou natočil totiž relativně průměrný příběh Vidocqa, detektiva, který se proplétá zkaženou Paříží. Titulní píseň k tomu všemu udělala Apocalyptica (Hope vol. 2) a to si je musím pochválit, protože ta píseň je možná tou nejlepší, kterou kdy vůbec udělali. Tu atmosféru v té hudbě totiž dokonale vystihují a hlavně prokazují, že na ní jsou experti, originalita si neklade meze. V tomto filmu rozhodně ne. Dle mého by si zasloužil daleko lepší hodnocení. Koukám, že u zdejších profíků si odsloužil jednohvězdičkovou maximálně dvouhvězdičkovou dardu. Já jsem s ním naprosto spokojen. Příběh ubíhá, na svojí průměrnost je perfektně zpracován. Lidské emoce jsou divákovi tak blízko, že blíž už ani být nemůžou. Nikdy jsem podobný film neviděl, takže další plus, které tomuto filmu rozhodně nikdo zapřít nemůže. Fantom Paříže je nejzajímavějším počinem, co jsme mohl vidět. Důležité je, že na něj jen tak nezapomenu a rád si ho opět pustím, ačkoliv je to detektivka. Ta většinou jednou stačí, ale u této se nedokážu na jedno shlédnutí nabažit. Film podporován takovou skvostnou muzikou se prostě nesmí přehlížet :) (26.06.2008)

Na Vidocqovi som bol kedysi v kine, čiže už je to pekných pár rokov. Nevedel som, čo čakať, takže jeho zbesilý vizuálny štýl mi pripadal pomerne inovatívny a na kino ako stvorený. O tom, nakoľko je gýčový, som nerozmýšlal. Vidocq je ale hlavne kriminálka s niekoľkými podozrivými, z ktorých zločiny nakoniec aj jeden z nich (neprekvapivo) spáchal. Takže v tomto smere som na rozdiel od mnohých prekvapený nebol. (04.10.2012)

Jako, mně je jasný, že tohle neni film na pětku, ale když jsem na tom byl asi dvanáctiletý v kině, hlouběji netknutý filmovým šílenstvím a "neznalý poměrů", totálně mě to dostalo a závěr mě překvapil. Když se na to podívám teď vidím toho moc, k dokonalosti to má daleko, ale přesto mám ten film rád a baví mě jako málokterý jiný. (21.02.2007)

Tenhle film jsem viděl před pár lety a přišel mi skvělej. Když jsem se na něj podíval s odstupem času tak už ani nevím proč se mi tak líbil. Příběh je zajímavej, stejně jako vizuální stránka věci. Ale co mi moc a moc vadí je ta kamera a střih. Jak si má člověk tu krásnou vizuální stránku užít když i ten nejdelší záběr ve filmu nemá víc než pár sekund? Navíc je film neustále rozmělňován záběry na oči, ústa, nosy herců. Někomu to může přijít jako umělecký záměr...mě to, ale kazí požitek z jinak zajímavého filmu. Kde jsou ty časy minimalistického střihu??? (20.02.2008)

Až moc přebarvičkované, přestylizované, komiksově laděné a ty neustálé blízké detaily mi lezly co chvíli na nervy. A ne, nepůsobilo to ozvláštňujícím dojmem. Otylý Depardieu se v několika scénách pokouší působit jako rváč a jednou si střihne dokonce kung fu kop! Jak směšné. Nemít to takovou kadenci střihu, bude to vyloženě trapné. Jinak to temné ladění, v podstatě sci-fi příběh (ačkoliv tady na ČSFD ten žánr uveden není - správně by tam mělo být historická krimi se sci-fi prvkem) a pár drobností vzdáleně připomínajících Jeuneta, od kterého si nejspíš Pitof vzal mustr, to docela ušlo, ale jinak je to navoněná předražená bída. Včetně naprosto nelogického příběhu, který se závěrečným odhalením naprosto přestane dávat zpětně smysl, ale nechci spoilerovat. Vidět znovu to rozhodně nemusím. (08.08.2022)