Evo, vdej se!

Lehká komedie o těžkých učitelkách. 1) 23letá učitelka (vizuální inkarnace scénáristky Haliny Pawlovské Jindra Bartošová) s menší nadváhou, 39letá učitelka (Jana Synková) s maršálskou holí, 54letá učitelka se zálibou v pohřbech (Květa Fialová) a další pěkné postavičky slizkých nápadníků (Vladimír Krška, Jan Přeučil) zalidňují tento minisvět socialistického surrealismu, kde melouchářští tapetáři nadělají víc škody než užitku, na prázdném Karlově mostě postává skupina sovětských turistů a domovním důvěrníkem je cimrmanolog Jaroslav Vozáb. 2) Nadšení se nedostavilo, ale bylo to docela pěkné. (14.01.2011)

Jsou tu slušné momenty, ale reakce některých postav jsou pro mě nepochopitelné. Kdyby to byla nějaká crazy komedie, tak bych se nad tím nepozastavovala, ale ono to mělo být asi spíše realistické dílko, no a to se teda na mě nezlobte, vy, co tu chválíte Halinu, za "jako ze života", ale to teda rozhodně ne! Nicméně se to dalo odkoukat a pohled na Přeučila v síťovaném tílku s dírou mě bude budit ze spaní ještě hodně dlouho. Ovšem na druhou stranu, co to tam předváděl Luťanský, to mi hlava nebere. (04.09.2015)

"Král Karel s Vyškem z Bulhartic..." Mladá soudružka učitelka Šebková to nemá v letech zahnívajícího reálného socialismu jednoduché ať už se svými žáky, kolegyněmi, členy domovního výboru, nebo bizarními figurami "nápadníků" (vede školník), pěknou podpásovku jí uštědří i sousedka ("S doopravdy pěknou holkou mi vlastně nikdy nezahnul."). A ten konec je fajn, takové láskyplné objetí se "svatým" řemeslníkem Hartlem (jeden z mála režijních nápadů) by působilo lacině. (22.06.2014)

Československá televizní komedie vyprávějící o začátku kariéry mladé učitelky Evy Šebkové, žijící sama v malé garsonce na pražském sídlišti. Film vznikl podle prvního a hned velmi kvalitního scénáře tehdy ještě neznámé H. Pawlowské. Do role hlavní představitelky sympatické a inteligentní učitelky domněle trpící nadváhou byla velice vhodně obsazena J. Bartošová, která se mi jeví jako velmi zajímavý herecký úkaz, neboť se v její osobě spojuje atraktivní vzhled, klidné, zdrženlivé a nezaměnitelné mírně melancholické vystupování před kamerou, což způsobilo, že především pozitivní projev této bývalé herečky přináší divákovi příjemný dojem z tohoto snímku. Hlavní postava se nenásilně snaží najít vhodného životního partnera, avšak veškeré její snahy končí neúspěchem, neboť naráží na samé exoty a zkrachovalce (slizký soused J. Přeučil, školník V. Krška, pojišťovák R. Jelínek, neznámý slovenský opilec). V hlavní dramatické složce jinak oddechového a vtipného snímku se stává obětí nepěkné hry ženatého souseda V. Kratiny a v momentě, kdy u ní po tomto bolestivém zážitku nastává krize, přichází konečně na scénu vhodný protějšek. Taktéž Evin styl výuky, jež ve snímku vnímám jako okrajovou záležitost, nejen potvrdil její spravedlivý, chápavý a přátelský charakter, ale získal si i přízeň a autoritu nenásilnou a přirozenou formou u svých pubertálních žáků. Kromě postavy bezcitného studenta konzervatoře se V. Kratina hudebně a pěvecky postaral o ústřední píseň, která se ve snímku J. Vošmikové objevila. V ženských rolích se objevila J. Dítětová jako Evina maminka, ředitelka školy M. Dvorská, sousedka V. Jeníková či pomatená kantorská kolegyně K. Fialová. V dalších rolích mě zaujal rozumný domovník J. Vozáb či zákeřný a mstivý číšník J. Kodet. Komedie, v níž je mladá žena zejména svojí matkou za každou cenu tlačena do vdavek, na mě zapůsobila velmi příjemným dojmem a domnívám se, že i díky mnoha vtipným okamžikům si mohu dovolit hodnotit tento film lépe než průměrně. (11.10.2019)

To bylo tak. Bylo mi asi sedm let, když jsme se s mladším bratrem vypravili do kina na Lucii postrach ulice. Nadšen tímto hodnotným filmem, špatně jsem pochopil informaci, že příště bude druhý díl, i koupili jsme si lístky na odpolední představení, čímž nám nezbylo na zmrzlinu. Při čtvrthodinovém úvodníku, v němž před nehybnou kamerou hrála nějaká dechovka, jsem fyzicky trpěl (v sedmi letech je i čtvrthodina agresívní nudy nesnesitelně dlouhá), ale při pomyšlení na Lucii jsem věděl, že to stojí za to. Dechovka konečně zmizela a na plátně se místo Lucie objevila jakási Eva, po níž se chce, aby se vdala. Zhlédli jsme ten nečekaný film až do konce, pravdaže lehce konsternováni. Víckrát jsem se s ním nesetkal, ale jeho název mi utkvěl v paměti. Stejně jako jediná momentka, totiž ta, kdy se Eva nachází v posteli s Kratinou. Jako na potvoru je Kratinův ksicht tím jediným, co mi zůstalo v hlavě. Uznáte, že za to hvězdička nebude. Jo a to kino, tak to už nestojí. (02.07.2011)