Hrozba smrti

Nenáročná letní zábava. Gyllenhaal líně posedává u baru, pije kafíčko a tu a tam někoho umravní. Do toho hrajou príma kapely a hosti pijou či házej lahváčema dle nálady. Postupně pak přituhuje a na scénu vtrhne šílenec McGregor, kterýho nemaj rádi ani ty zloduši. Bitky jsou fajn, a ta holka je velice hezká. (27.03.2024)

Doug Liman po posledních přešlapech vzal akční kultovku z konce 80. let, osekal ji na kost a přenesl do roku 2024. Gyllenhaal se řádně namakal a na pomoc si přivzali Conora McGregora, který hraje silně přestřelenou verzi sama sebe. I přes výhrady v podobě mizerného CGI, nevyužití prostředí (oproti originálu, který na tom dost stavěl) a podivného charakteru hlavního hrdiny, se jedná o parádní akční jízdu, která opravdu působí jako retro akčňák ale s moderními bitkami, zajímavými hrátkami s kamerou a celkově svěžím pocitem při sledování. Není to dokonalé, není to asi tak skvělé, jak to mohlo být, ale když vezmu v potaz, že i originál je dost hloupý a ne moc dobrý, dostali jsme film, za který by akční fandové měli být pyšní. (24.03.2024)

O tomto snímku jsem se poprvé dozvěděl ve chvíli, kdy režisér Doug Liman dštil síru do médií kvůli stažení projektu z kin rovnou na streamovací platformu. Pamatuji si, že mi to tehdy bylo velmi líto, jelikož Liman je bezesporu talentovaným režisérem, jenž nám dopřál několikero památných filmů. Jak tedy dopadl jeho nejnovější počin honosící se jménem Road House? Inu, moc slavně bohužel ne, protože všechny užité ingredience vypadají jako by je někdo zapomněl ležet ladem někde v půli cesty. Příběhová stránka je zde vážně hodně laciná, což by zas tak nevadilo, kdyby zde bylo alespoň větší množství precizně vybroušených akčních scén, jenže nedostaneme vlastně ani to. Výsledný produkt tedy k velké škodě vypadá jen jako narychlo spíchnutý mišmaš podivně nasnímaných scén a postav, které po většinu času jen zasněně koukají do blba. Moc velkou parádu tu pak neudělá ani jindy tradičně spolehlivý Jake Gyllenhaal, jehož postava se po většinu času jen naivně usmívá a moc toho až téměř do samotného konce neudělá. Za zmínku zde tedy v tomto případě stojí snad jen Conor McGregor, který i na poměrně malém hřišti dokázal stvořit ikonickou postavu, jejíž výstupy jsem si královsky užíval. Co tedy dodat na závěr? Doug Liman a jeho Road House bohužel zůstávají daleko za veškerým očekáváním, protože namísto odlehčené akční zábavy jsme dostali těžce uchopitelnou tvůrčí exhibici, z níž k velké škodě nebude profitovat vůbec nikdo. A jak jsem si na začátku stýskal, že je velká škoda zrušené kinopremiéry, tak po zhlédnutí si to už opravdu nemyslím. Tak snad příště Dougu! (Prime Video) „I just wanted to get you outside so I could ask you and your friends respectfully to leave the premises.“ (02.04.2024)

"Road House" je přesně takový, jaký má být... Sebejistá a zároveň velmi hloupá moderní variace na western, která je plná testosteronu, třeskuté akce a vtipů na těch nejnečekanějších místech. Jake Gyllenhaal hraje skvěle a na béčkový film nabral extrémní formu. Právě jeho vztek, který stále drží na uzdě, ho činí v této roli tak sledovatelným, když mlátí své nepřátele a pak se ujišťuje, že jsou v pořádku, než je odveze do nemocnice. Conor McGregor má rozhodně něco do sebe. Je to ten typ výkonu, který nikdy nenudí, ale nikdy není dobrý. Každá jeho hláška je pronesena kostrbatým způsobem, a přesto je jednou z nejlepších částí filmu, protože si bere velmi genericky neotesaného záporáka a dělá ho svým vlastním. Režisér Doug Liman do natáčení akce zapojil několik zajímavých technik. Střídají se souboje v první osobě se záběry z dronu. Akce by mohlo být víc, ale když se dostane ke slovu, tak v naprosté většině se jedná o parádní souboje, které šly nasnímat asi trochu přehledněji a nemuselo se používat tolik počítačových efektů, které spíše ruší, než aby je vylepšovaly. Bylo to zbytečné, protože je vidět, že borci něco umí, choreografie je dobrá a krev nechyběla, takže já jsem spokojený. Celkově jsem se slušně bavil, je to ten typ filmu, které mám rád, takové žánrovky by mohly vycházet na stream častěji. /70%/ (26.03.2024)

Originál z osmdesátek jsem neviděla, ale neberu jako dobré znamení, že právě po shlédnutí remaku mám strašnou chuť se na něj zpětně podívat. Proč? Protože mám nepříjmný pocit, že ať v něm dostanu cokoliv, s velkou pravděpodobností na jeho konci budu mít lepší pocity než mám teď. A kde se ve mě bere tohle sebevědomí? Vysvětlím... ***** Road House je čistě a prázdně natočený film, který je nejhezčí paradoxně v momentech, kdy se neodehrává žádná akce. Začátek působí jako správná vzpomínka na to nejlepší, o čem dřív byly akční filmy. Co bylo na osmdesátkách zábavné. Jenže potom se to začne tříštit a já zjistila, že sleduju film, který neví, čím chce být. Je to remake, který jde svou cestou, ale zároveň vzdává úctu osmdesátkám? Je to remake v současném kabátku jedoucí na nostalgii? Není to ani jedno z toho. Je to od obojího něco a to obojí potom ve výsledku spolu nefunguje. Jenže to by nebylo to nejhorší. Nevadilo by mi ani, že je scénář tak pitomoučký, až je to skoro směšné. Nesmála ani v momentech, kdy se to po mě chtělo, protože humor je zde opravdu zvlášťní, a vůbec mi nesednul. Vlastně jsem se poměrně dost dlouho nudila. Stopáž je zbytečně dlouhá na to, co se ve filmu stane. Takže se mi dostává dost času, aby mě všechny postavy štvali ještě víc, než by na to měly právo v klasickém formátu devadesáti minut. Zamrzí to? ***** Mě to mrzelo hodně, protože první třetina je ještě docela v pohodě. Tedy pokud si z ní odmyslím ten nefunkční pokus o to, aby si film lehce užily i lepší polovičky chlapáků, pro které je film primárně určený. Je tam správná atmosféra, dobrá hudba. Jenže potom přijde zbytek, která se to sice utrne ze řetězu, a já bych z toho jako divák měla být asi šťastná, protože to jsem tohohle snímku chtěla na prvním místě, ale to se opravdu nestalo. Prapodivná akce, která je většinu času ošklivě natočená. Ano, je tam pár dobře natočených blbůstek. Ale je to málo, abych tomu celému ve výsledku zatleskala jako něčemu skvělému. Vážně by mě dost zajímalo, kolik toho z ní bylo reálně natočno. (Paradoxně mě po vizuální stránce bavily možná víc závěrečné titulky, kde je to neskývaně přiznané a zábavné.) A když mi nesedne v akčním filmu ani ta akce...čím pro mě potom je? ***** Kdybych měla Road House nějak shrnout, asi by to bylo takhle: akční výplach se špatnou akcí; nulovým charakterem postav, ale alepsoň se na herce hezky kouká; s tou nejjednodušší zápletkou, všichni máme rádi klišé, ale tady to nefunguje. Nečekala jsem dokonalý film. Čekala jsem blbinu na jeden večer, kterou za dva dny vypustím z hlavy. Jenže sledovat Road House se ukázalo jako dost vysilující a já nedostala ani průměrný film. Velká škoda.  3/10 (24.03.2024)