poster

La Paloma

  • německý

    Große Freiheit Nr. 7

Muzikál / Drama

Německá říše, 1944, 111 min

  • Ony
    *****

    Klaním se. V sále bylo vedro jak v pekle a ohlásily se mé spánkové resty. Ale pro Hanse Alberse a jeho La Palomu jsem prostě musela všechno fyzické strádání přetrpět. Jeden z prvních barevných německých filmů se natáčel hlavně v Hamburku, ale částečně i v Praze, kde měl také premiéru, protože v Říši byl Goebbelsovým nařízením zakázán. Bohužel nemohu moc sloužit ohledně historických okolností, které ale jistě stojí zato. Každopádně mohu říct, že atmosféra pochybného podniku, ve kterém vysedávají nachmelení deutsche Seehelden a lehké árijky, mi naprosto vyhovovala. Albers hraje skvěle, příběh má spád a donedávna mně zcela ukradený Helmut Käutner mě začíná velmi zajímat.(9.1.2007)

  • NinadeL
    *****

    Jeden z nejlepších filmů 40. let, to je Große Freiheit Nr. 7 s blonde Hansem v hlavní roli. Na příběhu z hamburského přístavu je něco až magického. Proplétají se v něm příběhy námořníků, ženštin všeho druhu, ideály a zklamání a samozřejmé je, že mezi tím vším morálním bahnem vzklíčí mladá láska. Tentokráte v podání Albersovy oblíbenkyně Ilse Werner (se kterou točil již Barona Prášila) a štramáckého Hanse Söhnkera, který byl říšským Chevalierem. Můj milovaný vamp Hilde Hildebrand pak už jen dodal potřebný sex appeal. "Ein Wind weht von Süd und zieht mich hinaus auf See! Mein Kind, sei nicht traurig, tut auch der Abschied weh..."(6.8.2011)

  • - Film se začal natáčet v Hamburku, ale po spojeneckém bombardování se štáb přemístil do Prahy, kde byly postaveny kulisy slavného hamburského bulváru Reeperbahn. Nakonec se znovu točilo v Hamburku, kameraman Werner Krien ale musel odvést mistrovskou práci, aby se v žádném záběru neobjevily rozbombardované domy. Stejně tak režisér Helmut Käutner dbal na eliminaci fašistické reality a kvůli natáčení všechny lodě v přístavu vyvěsily vlajku města Hamburku, aby se nikde neobjevily hákové kříže. (argenson)

  • - Film se začal natáčet v květnu roku 1943 v Hamburku a Berlíně. 24. 7. 1943 však spojenci bombardovali Hamburk a Käutner mohl relativně nerušeně národně sociální cenzurou dokončit film v Praze dle svých představ. (frings)

  • - Film získal v roce 1945 cenu švédských filmových kritiků roku 1945. (Indyi)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace