Inkvizice

Inquisición je snímkem, který se zpočátku tváří jako španělská, barevná verze Kladiva na čarodějnice, ale postupem času začne být docela jiným. Nesoustředí se ani tak na krutost a nesmyslnost inkvizice jako takové (i když nějakou tu kleštěmi utrhnutou bradavku tu vidíme), ale více se zabývá smýšlením jednoho z inkvizitorů a i samotných "čarodějnic", tedy žen, které se o setkání se satanem pokoušeli a dokonce věřili, že ho prožili (zajímalo by mne, co si vzali, že toho satana viděli). Pokud jsem to tedy správně chápal a něco o čem jsem se domníval, že byla halucinace, se mělo opravdu stát, tak bych film zařadil spíš jako historické drama, než jako horor, i když pár scén bylo opravdu pěkných (pro mě je často pěkné to, co pro mnohé může být nechutné). Inquisicion je tedy z mého úhlu pohledu celkem zajímavým, a bohužel pro většinu neznámým, překvapením. (22.11.2008)

Tohle samozřejmě s naším Kladivem na čarodějnice má společné jen to téma honu na čarodějnice. Jinak je to jen horrorová krvavá povídačka lačně operující s kdejakou zvrácenou sexuální fantazií od Sprengera, Institorise a podobných vejlupků. Vzhledem k roku vzniku je to však více v náznaku než v obraze. Hlavní představitel má opravdu jistou podobu s prof. Halíkem, jak uvádí předhodnotitel RetroMan, což ovšem ten film činí zábavnějším. (07.12.2013)

Na konci 60 a začiatku 70 rokov bolo veľa tematických hororov ohľadom inkvizície, a tento je jeden z najlepších. Je tu všetko čo očakávate, od ukričaných scén mučenia vrátane odstrihnutia bradavky, úžasne kreatívne scény pohanov uctievajúcich Satana, a samozrejme ako to býva u Naschyho filmoch - nahé ženy. Navždy si zapamätám scénu ako jednooký sluha kradne kúpajucim sa žena oblečenie. (24.03.2017)

Příjemné překvapení - historické drama ukazující temnou stranu církve, o horroru bych snad ani nehovořil. Přítomnost Satana, sabbat a orgie se odhrávají ve snových a halucinačních scénách. Není divu, že Španělsko má potřebu vyrovnávat se se svojí minulostí - my měli Bobliga, oni dali světu jednoho z největších inkvizitorů, jehož jméno budilo hrůzu a bylo spojeno s krutým fanatismem - Tomás de Torquemada. Španělská inkvizice se stala skutečným postrachem! Podobně jako v našem Kladivu na čarodějnice také zde je ukázáno, jak snadné bylo někoho obvinit z čarodějnictví a ještě snadnější ho donutit ke lžím. Tyhle snímky mají nadčasovou hodnotu, jelikož vynucování tzv.pravdy mučením dokážou všechny režimy napříč dějinami. Výjimečné je ukázání toho, že nikdo si před mocí církve nemůže být jist, ani její samotní členové (trochu to připomíná osudy komunistů u nás v 50.letech). Výtvarné ztvárnění některých scén je velmi působivé, zejména sny a přeludy. V určitém okamžiku divák čeká, zda se snad celý příběh nezlomí do satanského horroru s vítězící černou magií, a to se mi, krom kritiky církevních praktik a moci jako takové, líbilo. (23.02.2012)

První část filmu pro toho, kdo viděl Kladivo na čarodějnice, byla celkem předvídatelná. Obrat nastal ve druhé části, ve které můžeme vidět i obřady černé mše a samotného Vládce temnot. Všiml jsem si jednoho paradoxu, a to toho, že ihned v prvním záběru na Paula Naschy se mi vybavil Tomáš Halík. Zajímalo by mě, zda-li představitelé církve zhlédli tento a jim podobné snímky? Ono i současný papež Benedikt XIV. byl prefektem Kongregace pro nauku víry, což je organizace, která byla následnicí římské inkvizice. (12.02.2012)