Lady Snowblood

Příběh o krvavé pomstě od ženy k ní přímo stvořené, zpracován v duchu téměř poetickém? Vůbec to nebylo špatné setkání s klasickým japonským filmem, i díky dobře zvolené (překvapivě) kratší stopáži ze strany tvůrců. Musím říct, že ta pro japonské filmy typická nízko položená kamera měla v kombinaci s barvami 70. let osobité kouzlo, příběh možná v rámci daného (sub)žánru tuctový doprovází ve výsledku nejeden sympatický prvek, ať už rozdělení na pěkně nazvané kapitoly nebo drobné nápady v některých scénách (klesající opona po scéně s oběšenou ženou), pravidelné vstupy vypravěče s komiksovými obrázky se mi také líbily. Čert by vzal, že se občas vyskytlo i hlušší místo, ale tedy... všechny ty akční souboje a všechny scény se samurajskými meči pro mě svou stylizací jakoby vypadly z úplně jiného filmu, který měl být stoprocentně parodií. Hektolitry krve stříkající ze všech raněných obětí ve stylu vodotrysku z fontány jsou totálně bizárdním prvkem, který v mých očích pohřbívá jinak celkovou důstojnost tohoto snímku a budí dojem nechtěné legrace. Žel právě tyto zásadní scény znižují celkové mé hodnocení, které jsem spočátku předpokládal vyšší. Na afektovaně podávané emoce ze strany japonských herců se dá postupně zvyknout, na rudé gejzíry z těl poražených si zvykat ale vážně nechci. 70% (viděno v rámci "Challenge Tour 2021" – 30 dní se světovou kinematografií) (15.03.2021)

Lady Snowblood je dítě láskyplné snahy a tvůrčího úsilí vynikajících filmových profesionálů. Všichni dohromady vytvořili dílo, které vysoce ční nad okolními filmy své doby, a jako mnozí před nimi i po nich dokázali, že i řemeslná komerční podívaná může být unikátním a osobitým dílem. - více v recenzi na Rejže.cz (05.04.2011)

Nádherně strukturovaný film, u něhož vám hned od začátku dojde, že se jedná o jasnou inspiraci pro "Kill Bill". Jsou zde dokonce i stejné scény, někdy doslova, jen s tím rozdílem, že v americkém filmu nejsou hrány Japonci. Tarantino ani není tím, kdo přišel s vodotrysky krve, to už měl na svědomí právě tenhle film. Byla to více jak jen inspirace. On i ten příběh je dost podobný. "Kill Bill" je ale přece jen modernější a akčnější. "Lady Snowblood" si ale drží velmi dobrý standard a doslova nadchne. Těch více jak 40 let na něm rozhodně znát není. Kéž by u nás vyšla manga, která byla zdrojem pro scénář. (06.05.2014)

Z odstupom času som sa k tomu vrátil. A musím povedať, že to viem oceniť teraz podstatne viac. Je to žánrovka ako vyšitá. Príbeh o pomste, kde sa nájde všetko - striekajúca krv, silné vzťahy, učiteľ, kulisy s nádhernou kompozíciou ( jazero, zasnežený úvod) perfektná hudba, chutná Meiko Kadži v ústrednej úlohe a akýsi komiksový feeling, ktorý sa nesie celým príbehom. Tošija Fudžita vytvoril béčko ako prasa. V určitom smere ho spopularizoval Tarantino. A keď sa k nemu teraz človek vráti, nedajú sa mu uprieť určité kvality. Má to v sebe aj napriek rôznym kŕčovitým scénam alebo aj kvôli prehrávaniu, určité čaro a skrytú poetiku. Tá hra svetla a tmy, ticha a hudby, ten rozprávač čo to celé dostáva do pozície umeleckého diela. Neviem. Sadlo mi to. Oprávnene sa to stáva inšpiráciou a citáciou. Je z toho cítiť, že to bolo robené s dobrým úmyslom. (26.10.2015)

Vietor krvipreliatia/sneh podsvetia... Akčné béčko so striekajúcou svetlou krvou, ako keby mali obete všade na tele len tepny, disponuje naopak celkom poetickým scenárom. Že to bol pre Tarantina zdroj inšpirácie chápem. Celkom podnetný filmík. Ale akčné scény mi pripadali krátke a málo frekventované. Miestami trochu nuda. Pár sekvencií naopak výrazných. Iba 3* dávam nakoniec z morálneho hľadiska. Čo sa filmov týka, nebývam veľký moralista, ale príde mi značne zvrátené zmýšľanie ženy, ktorá za nedokončenú pomstu pyká vo väzení a nesnaží sa ju dokončiť za pomoci úteku na slobodu, ale súložením s dozoracami, aby porodila dieťa a následne (resp. až keď vyrastie) ho použila ako nástroj pomsty. WTF?! (28.11.2013)