Sladký film

Velmi kontroverzní snímek, ani v komunizmu ani na západě nebyl populární. (kde byl komunizmus tam byl zakázán a ne jen to, sankce, atd). Nebyl v oblibě protože film je myšlenka režiséra o tom že ani komunizmus ani kapitalizmus není ideální forma života pro lidí, protože oba formy pro svůj prospěch využívají člověka-lidské tělo. .. Osobně si myslím že je to hodně povedený film, podobné vždycky jsou o tom jak moc umím vyjádřit své myšlenky, jestli vůbec mám k tomu něco říct. A když někdo umí tak různorodý obraz poskládat, tak ten člověk něco ví. Kritiku dostával spíš od kritiků, ne od režisérů, kteří filmům rozumí. Největší režiséři své doby ho podporovali kde se dalo, Pasolini mu pomáhal v Itálii, Coppola mu nabídl režírovat Apokalypsu, atd. Velmi kvalitní film. 4/5 (22.06.2014)

Podle začátku, volby miss, to vypadalo, že to nebude mít chybu. Rozjivená babka (jak kdyby ju tam natlačil David Lynch), gynekologická prohlídka live, ty kecy a všechno tomu naznačovalo. Pak se to začlo zhoršovat a smích mě přešel. Rušivě působily zpívající scény (aspoň mě to sralo) a nepochopil jsem, proč se tam motá tolik cizích jazyků nebo proč do toho pletou masakr v Katyni. Co se tam dělá dál: šuká, šuká na veřejnosti, blije, sere, chčije, dělají tam ze sebe dementy a hovada. Obzvlášťě tam vyniká nadržená pedofilní komunistka nenormální Anna Planeta, která láká dětičky na sladkosti. Asi to mělo nějak šokovat, ale já se u toho skoro nezasmál... smysl mi unikl, akorát možná chtěli říct, že na začátku byla ta Miss Canada čistá a na konci tak špinavá. Ale nevim, proč by nám to řikali. Asi se pletu. Jo a některé scény mi přišly i celkem hezké (válení v cukru, v čokoládě, nakonec i ten striptýz pro ty děti). Je to prostě ujetost největšího kalibru a su rád, že jsem to viděl, ale asi už na to koukat nikdy nebudu, protože nemám důvod. (27.11.2009)

Chutě rozeznáváme čtyři: sladká, slaná, kyselá a hořká. A Dušan Makavejev se na "sladkou" rozhodně neomezuje. Naopak přidává ještě (další) vizuální chutě z pomezí estetiky krásy a ošklivosti. Nicméně má jeho film dvě tváře: politickou a muzikálovou. Tu první popisuje Umberto Eco jako editor Dějin ošklivosti: "O tom, co je hezké a co ošklivé čato rozhodují kritéria nikoli estetická, ale politická a společenská." A dále: "Nietzsche: Ošklivost je chápána jako symptom degenerace... Co tedy člověk nenávidí? Není o tom pochyb - soumrak svého druhu." (Disparátní uvedení Katyňského masakru je zdůvodnitelné snad pouze z tohoto pohledu.) Muzikálové osvěžení je naopak veskrze příjemné. Myslím, že je to jediný muzikál, který jsem viděl až do konce.... Neodolám a přidám ještě jednu citaci z "Moci obrazu" Wiléma Flussera: "Sartre mluví o hrnci medu, do něhož jsme ponořeni a kde si pochutnáváme tak dlouho, dokud se nás nezmocní ošklivost z medu i nás samých a začneme se vyprošťovat. Tento pocit znechucení, který nás vytrhává ze skladkého zvyku do děsu, který artikujule naši prázdnostu v protikladu k příliš velké plnosti kýče, je právě tím, co značujeme jako "bytí člověka"". (05.04.2019)

Opravdu slaďoučký film: hravá exhibice pohlavních údů, opatlávání nahých těl, nějaké to močení a zvracení a ještě leccos zajímavějšího. Ta stará dáma mi silně připomínala strážce krypty z Příběhů ze záhrobí, jinak jsem vzpomínala na Kurta Krena. Výrazný je hudební doprovod, složený z největších odrhovaček světa v čele s Internacionálou a Ódou na radost. Smysl snímku jsem nijak znatelně nepochytila, ale moc se mi líbilo pocukrované bodání. (24.08.2007)

Srdce fekalistovo plesa, a to jsem u toho navic jedl:-) Film lze interpretovat trojim zpusobem: 1) Sverazny protest proti Titove Jugoslavii, 2) Surrealisticka hricka bez nutnosti hledat v ni racionalni smysl, 3) Prosta potreba zobrazit na platne co nejvetsi humus. Vyberte si svou verzi. Jako celek mi ale prisel film dost nevyrovnany, narazil jsem na hlucha mista, kde jsem durazne vyzadoval bud navazani na predchozi sceny anebo alespon dalsi hovna ci blitky. PS. Pamatuji si, ze nam behem studii filmove vedy v Brne (kdy jsem mel v te dobe zatim tu cest spatrit pouhou ukazku) prednasejici Jaromir Blazejovsky vypravel, ze na jednom rocniku LFS v Uherskem Hradisti tehdejsi reditel Jiri Kralik osobne slibil Dusanu Makavejevovi, ze tento jeho film koupi do ceske distribuce. Udelal vsak zasadni chybu - neracil se na nej podivat drive, nez svuj slib vypustil z huby:-) (09.09.2010)