Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Silně konfrontační snímek, pokoušející divákovu toleranci. Surrealistické dílo se zajímavým soundtrackem, doprovázející na plátně spoustu nahých těl, lidského vyměšování i šokujících politických odkazů. Dodnes nestravitelné pro cenzory v řadě zemích. (Epistemolog)

Recenze (23)

garmon 

všechny recenze uživatele

Yuppie kultura je v současnosti přesně v momentě, kdy je úplně out – nebyla zahrnutá v retro vlně, protože nebyla čistě hippie a zatím není taková situace, aby se k ní někdo vracel pro tu deziluzi a dekadenci. Samozřejmě jsou výjimky – Pink Flamingos jsou tak bizarní a hnusní, že se o nich prostě dozvíte (klip Čoko voko…). Sweet movie vidím spíš jako nástupce Dovidenia v pekle, priatelia. Dovidenia má ale tu obrovskou přednost jednoho z mála filmů dodělávaných po 20.letech - odstup, zmoudření i ten efekt zestárlých tváří. V Sweet movie najdete mimoděk hafo „skandálních“ situací – tehdy asi ještě nebylo tabu explicitní šukání s dětmi za zvůků pravoslavné modlitby. Účastní se toho alespoň pro mě typicky pokleslý herec (rozuměj: pokleslý osudem, teorií života, dekadent v praxi, zmýlený „revolucionář") Pierre Clémenti – poté, co jsem ho viděl v Buñuelech a Pacifistce, nemůžu se zbavit dojmu, jak moc to bylo u něj NA PŮL CESTY. A v tom vidím i omyl Sweet movie – je to všechno možné, je to pravda, není to tu tak samoúčelné jako Flamingos, ale nic z toho nevyplývá- z deklarování revoluce revoluci neuděláte, ani když si ostříháte páčo. Sedmikrásky neměly důvod to syntetizovat – byly zakládající čin. Idioti od Triera to hezky zopakovali, ale řešení nabídli jen ornamentální. Třeba to řešení nemá. Třeba to nějak zhodnotí ti, co se k tomu vrátí příště. ()

Flipnic-RE 

všechny recenze uživatele

Málem by se stalo, že bych ten film neviděl. A to by byla asi největší tragédie v dějinách filmové kritiky ...Celá ta léta svého ubohého života jsem ho měl v povědomí, ale myslel jsem si, že to je nějaká nevýrazná volovina, která mne už nemá šanci zaujmout. No ... Do půlky filmu to přesně odpovídalo. Sice se mi to docela líbilo, ale celé to působilo jako taková barevná veselá taškařice. Ale druhá půlka, to byl masakr! To jsem fakt nečekal a měl sem chvílema fakt velký problémy se žaludkem (hostina) a u jedné scény jsem absolutně nechápal a kroutil hlavou. Začne to několikaminutovou scénou, kterou bych nazval asi jako "sexual molesting of children". Nevím, co by na tento film řekli tvůrci "aktuální české dokumentární pecky" V Síti, protože tady co se děje je kurevsky hodně za čárou. Jsou tam kluci tak max 14 let a mazlí se tam s nima nahá krásná mladá ženská, jezdí jim tam pindou kolem obličeje, hladí je, rozepíná poklopec ... OMFG!! A nevypadá to, že by si to kluci ušatí nějak užívali teda ... To sem nepobral, nedělalo mi to dobře a vlastně svým způsobem to byla "over the top" scéna ve ilmech ever. Protože třeba Serbian movie byl toho plnej, ale byly to special FX. Tady je to real hraný. No a pak je tam ta scéna té hostiny, která je intenzivní, nechutná a zvrácená, ale parádně zvládnutá jako excelentní performance. Podobný scény byly třeba ve filmu Velká žranice nebo Singapore Sling. Spousta jídla, spousta blití, chcaní po stole i do huby si, nakonec sraní a to vše při songu "Ode of Joy". Pak je tam parádní zazpívání písničky těma debilama a taneček. A Pak to jede dál a další a další prasárny... A ještě do toho hraje furt úžasnej song, všechno je barevný, veselý a sladký. A do toho ještě jedou starý černobílý záběry exhumací masových hrobů v 2.sv a jakýsi "týrání" dětí vydávaná ve své době za "tělocvik". No vůbec mi to hlava nebrala, ale zážitek ... Zážitek byl kurevskej!!! ... něco, co jsem roky a roky nezažil a úplně mne to vrátilo do mých zvrhlých Flipnicovských let ... Nádhernej film, nádhernej, odvážnej, řemeslně parádně zvládnutej. 5/5 (Aha! Druhý den mi kolega KennyKoctar sdělil, že ta banda šílenců v poslední třetině filmu, která tam rozjela to šílený performance peklo byl Otto Muehl a jeho banda. Myslel jsem si to, ale neměl jsem čas to ověřovat. Tím tento film u mne nabral ještě na větší hodnotě ...) ()

Reklama

Ony 

všechny recenze uživatele

Opravdu slaďoučký film: hravá exhibice pohlavních údů, opatlávání nahých těl, nějaké to močení a zvracení a ještě leccos zajímavějšího. Ta stará dáma mi silně připomínala strážce krypty z Příběhů ze záhrobí, jinak jsem vzpomínala na Kurta Krena. Výrazný je hudební doprovod, složený z největších odrhovaček světa v čele s Internacionálou a Ódou na radost. Smysl snímku jsem nijak znatelně nepochytila, ale moc se mi líbilo pocukrované bodání. ()

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Chutě rozeznáváme čtyři: sladká, slaná, kyselá a hořká. A Dušan Makavejev se na "sladkou" rozhodně neomezuje. Naopak přidává ještě (další) vizuální chutě z pomezí estetiky krásy a ošklivosti. Nicméně má jeho film dvě tváře: politickou a muzikálovou. Tu první popisuje Umberto Eco jako editor Dějin ošklivosti: "O tom, co je hezké a co ošklivé čato rozhodují kritéria nikoli estetická, ale politická a společenská." A dále: "Nietzsche: Ošklivost je chápána jako symptom degenerace... Co tedy člověk nenávidí? Není o tom pochyb - soumrak svého druhu." (Disparátní uvedení Katyňského masakru je zdůvodnitelné snad pouze z tohoto pohledu.) Muzikálové osvěžení je naopak veskrze příjemné. Myslím, že je to jediný muzikál, který jsem viděl až do konce.... Neodolám a přidám ještě jednu citaci z "Moci obrazu" Wiléma Flussera: "Sartre mluví o hrnci medu, do něhož jsme ponořeni a kde si pochutnáváme tak dlouho, dokud se nás nezmocní ošklivost z medu i nás samých a začneme se vyprošťovat. Tento pocit znechucení, který nás vytrhává ze skladkého zvyku do děsu, který artikujule naši prázdnostu v protikladu k příliš velké plnosti kýče, je právě tím, co značujeme jako "bytí člověka"". ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Chuť je subjektivní, jistě, ale tohle sladká rozhodně nebyla. Makavejev konfrontačním Sladkým filmem, který by se snad dal nazvat svéráznou politickou deklamací, kdo ví, testuje naší odolnost. Za užití kolážovité metody (prokládání hraných záběrů neméně drzými záběry dokumentárními, např. z Katyňského lesa) jde daleko za hranici toho, co je považováno za „normální“ a „pěkné“. Kulminačním - kam dál ještě zajít - bodem pro mne byla scéna orgií, jejichž účastníci příliš nerozlišovali mezi tím jídlem, které zatím neprošlo jejich trávicím traktem (ne nutně od začátku až do konce) a tím, které již ano. Sex, politika a sladkosti. A zřejmě i Freud, koprofilie a pedofilie, raději nepátrat. Po skončení jsem ovšem byl zmatený a hladový (mám rád sladké), spíše než znechucený. Pro všechny vizuální laskominy mi zřejmě unikl smysl toho všeho. Možná nakonec není podstatné, metá-li pan režisér z plátna exkrementy na komunisty, fašisty, kapitalisty nebo jednoduše na všechny, kdo se dívají. Dokáže zasáhnout a vyprovokovat, to je podstatné. Ale… není to málo? 65% ()

Galerie (16)

Zajímavosti (2)

  • Film je dodnes zakázán v mnoha zemích. (Terva)
  • Polka Anna Prucnal měla kvůli filmu několik let zákaz vstupu do své rodné země a víza nedostala dokonce ani tehdy, když chtěla jet navštívit svoji umírající matku. (Terva)

Reklama

Reklama