Režie:
Jaroslav DudekKamera:
Alois NožičkaObsahy(1)
Miloš Kopecký v titulní roli slavné Moliérovy komedie v nastudování Divadla na Vinohradech. V roce 1972 zaznamenala Československá televize představení Divadla na Vinohradech, které vzbudilo velký ohlas. Molierova komedie Lakomec byla inscenována na točně, ale v dobových kostýmech a scenérii, bez náznaku aktualizace, v tradičním překladu. Moderní a současná však byla především díky divadelní režii Jaroslava Dudka a výborným hereckým výkonům hlavních představitelů v čele s Milošem Kopeckým v roli Harpagona. Jeho civilnímu projevu, který nepostrádal majestátnosti, zloby, panovačnosti, nelásky a ne-citu vůči svým nejbližším, sekundoval neméně precizní výkon Jaromíra Hanzlíka a Daniely Kolářové v rolích jeho dětí, Jiřiny Bohdalové coby dohazovačky, i ostatních herců. Komedie v jejich provedení je nadčasová a potěší i dnes milovníky klasického divadla. (Česká televize)
(více)Recenze (39)
Postava lakomce Harpagona je pro herce vděčná a Kopecký si ji užil. Škoda jen, že místo záznamu představení s diváky se dočkáme jen divadelní inscenace a onen divácký ohlas, potlesk a smích tu strašně chybí. Jinak je to slušné představení, jen mi vadilo přemíra řvaní, přeřvávání a naopak několika tišších dialogů. Pro mně osobně nic moc. ()
Moliére je jedním z mých nejoblíbenějších autorů. Je dokonalým, velmi vtipným, avšak laskavě shovívavým znalcem kaleidoskopu lidských povah. Miloš Kopecký září v jednom z nejlepších divadelních představení, v jedné ze svých nejlepších rolí, ostatní nezůstávají ani o píď pozadu a já jsem od první minuty propadala malomyslnosti, že tahle nádherná zábava bude mít za necelé dvě hodiny svůj konec :-( ()
Jedna z mála starých her, na kterou se dá dívat i dnes, i když ten konec silně připomíná Cimrmanovu Hodinu pravdy (bez Vichru z hor do toho nejdu). Provedení celkem solidní, ale nejraději mám rozhlasovou verzi se Stanislavem Neumannem, ten je úplně maniakální, hlavně hlášku "Bez věna!" si vychutnal). ()
Asi se nebudu příliš rozepisovat. Zkrátka, Miloš Kopecký byl výborný, podobně jako J. Hanzlík či J. Bohdalová. Výborní byli i ostatní. Ale já si prostě nemůžu pomoct...když slyším hru Lakomec, vybaví se mi okamžitě Viktor Preiss. Hra s otáčivým jevištěm byla zajímavá, ale musím přiznat, že to byl pro mě nezvyk. A ještě jednu věc, proč nedávám maximum. Mě se prostě nelíbí, že jsou tyhle záznamy točeny bez přítomnosti diváků. Ti diváci tomu dodávají takovou živost, jejich smích je přirozený, bez nich je to pěkné, ale ztrácí to ducha. Protože divadlo bez lidí, to už tedy měla být rovnou televizní inscenace nebo film, ale ne divadelní přenos bez lidí, to není můj šálek kávy. ()
Narozdíl od snímků natočených podle divadelních her klasické divadelní představení nutně potřebuje přímý kontakt s divákem v hledišti. Pracuje s jinými výrazovými prostředky, používá jiný herecký styl nežli film, takže na televizní (popřípadě jiné) obrazovce zpravidla poztrácí atmosféru i opravdovost a působí trochu lacině. Proto obyčejně záznamy divadelních představení nevyhledávám. Tentokrát jsem ale měla mírně sentimentální náladu - a zatoužila jsem vidět v akci "starou" hereckou gardu. Objektivně vzato jsou to slušné 3* - až tak převratně jsem se nebavila (přesně jak jsem čekala). Kvůli všem účinkujícím bez výjimky, kteří se navzájem skvěle doplňovali, jsem na chvíli přemýšlela o maličké čtvrté * (a skoro jsem sama sobě podlehla), ale pak jsem se rozhodla nechat to být ... alespoň prozatím. ()
Reklama