Smrt panen

Vskutku podivný snímek. Po celou dobu sledování jsem tak nějak klopítal, nechápal, čekal na rozřešení, ale zároveň mě okouzlila prazvláštní atmosféra Smrti panen a já dychtivě hltal každý záběr. Možná tento Sofiin počin patří mezi filmy, které divák prostě nepochopí napoprvé (jakože já ho nepochopil), a tak si ho možná ještě někdy znova pustím. Třeba až ho pochopím, zvýším hodnocení na plný počet. P.S. Fanouškům Kirsten Dunst Smrt panen vřele doporučuju, užijete si ji dosytosti (pokuď to teda vůbec jde ;-) ). (02.04.2010)

Komorná drama na čele s Kirsten Dunst, ktorá okolo seba vytvára úžasnú auru panenskej nedotkunteľnosti a tajomnej zvodnosti (ano, ide to do kopy) a celý snímok tak posúva o pomyselný level vyššie. A s geniálnym soundtrackom od francúzkych Air je toto oveľa lepšie ako preceňované Lost In Translation. (18.12.2005)

Tehdy to byla docela událost. Znepokojivá prvotina, kterak pětice dospívajících sester vyrůstá v konzervativním domácím prostředí, a kterak jedna z nich spáchá na první pohled nesmyslnou sebevraždu. Bezpochyby nejpůsobivější postavou je tu vyzývavá Lux Kirsten Dunst, která funguje jako spouštěč řady událostí. Talentovaná debutantka Sofia Coppola se k osamění a prázdnotě života vyjadřovala i mnohokrát poté (tokijská tíha na duši ve Ztraceno v překladu, prázdnota bytí u dvora v Marii Antoinettě či vyprázdněný život v luxusních hotelech a s obdivovaným hercem v Odnikud někam…). Tady skvěle uchopila jednotlivé postavy, užívala výraznou symboliku a prokázala slušný cit pro vykreslení dané doby. (19.12.2021)

Znal jsem jednu dámu, která když se pustila do diskuse s více lidmi, mluvila vždy záměrně tiše. Říkala, že nebude nikoho překřikovat a když chce někdo znát její názor, ať pozorně poslouchá. Píšu to proto, že Sophia Coppolová tuto strategii uplatnila ve filmovém vyprávění (i následujícího filmu). Smrt panen je poměrně brutální historie a umím si představit řadu režisérů, kteří by to zdůrazňovali expresivními prostředky; křikem, makrodetaily, zoomem, rychlým střihem, střevarvoucí hudbou a naturalistickým zobrazením smrti. A nemyslím, že by dosáhli toho, co se podařilo jí. Vypráví "tiše", klidně, vyrovnaně a současně poutavě, takže vás přiková k obrazovce a má vyhráno. Vcelku banální zápletka, ale špičková filmařina. 80 % (08.02.2005)

Když jsem se po čase znovu dostal k tomuhle filmu, překvapilo jak moc záživně a srozumitelně zvládla Sofie Coppola natočit film s tolika postavami, z nichž jich několik výzmaně přispívá do děje, ale zároveň je vše na svém místě a dává smysl a není problém se v ději oreintovat. Zároveň dokázala navodit a nenarušit dojem děsivé teenagerovské dívčí tajemnosti, ze kterého mě tu a tam mrazilo. Kromě skvělých přirozených juniorských hereckých výkonů jsem si vychutnal i vedlejší postavy jejich slavnějších herckých kolegů, kteří dokazují že i malá role se dá zahrát ve velkém stylu. Skvělý byl např. James Woods, ale třeba Danny de Vito svými pár větami také film obohatil. (22.04.2013)