Sense of Tumour
Režie:
Tereza KopáčováKamera:
Pavel BerkovičHudba:
Jiří HájekHrají:
Filip Březina, Alžběta Malá, Tereza Brodská, Pavel Řezníček, Natálie Řehořová, Jiří Bartoška, Mark Kristián Hochman, Robert Nebřenský, Radim Jíra (více)Epizody(8)
Obsahy(1)
Jak blízko smrti se musíme ocitnout, abychom se naučili žít? Příběh rodiny, jejíž členové se navzájem berou jako samozřejmost, ale nemohou se víc mýlit. Vážná nemoc nejmladšího z nich se paradoxně stane příležitostí pro všechny. Příležitostí, jak být dobrou matkou, otcem, dítětem. Jak si najít holku a jak o ni nepřijít. Jak zkrotit ego a nemyslet jen na sebe... Filip je ambiciózním studentem neurochirurgie, který má vše před sebou. Ovšem místo toho, aby získal prestižní post na klinice, stane se jejím pacientem. V pětadvaceti letech je mu zjištěna rakovina. Nemoc mu umožní najít lásku, stejně jako vážit si vlastní rodiny, jejíž členové si každý zvlášť i společně projdou velkou životní zkouškou. Seriál, který se témat, o nichž se víc mlčí, než mluví, chopil s humorem a empatií. Seriál, který není sedativem, ale lékem. Možná ne na rakovinu, ale na život rozhodně. Na konci každé epizody sdílejí skuteční onkologičtí pacienti pocity, které je provázely jednotlivými fázemi onemocnění. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (112)
Nový seriál Terezy Kopáčové měl premiéru v lednu a na následující dva měsíce se stal jedním z nejsledovanějších televizních pořadů. Důvodů jeho obliby u diváků je poměrně dost a všechny podepisuji: 1. Silný námět. 2. Herecké výkony. Z Filipa Březiny se nyní stala opravdová hvězda a doufám, že se mu nabídky jen pohrnou. Za zmínku ale stojí také jako vždy dokonalý Jiří Bartoška nebo Tereza Brodská s Pavlem Řezníčkem v roli Filipových rodičů. 3. Skvělý scénář kombinující mix komedie (zejména ve scénách s Filipovými rodiči) a silného dramatu dojímajícího k slzám. Na tomto místě musím podotknout, že seriál je remakem (údajně slovo od slova) stejnojmenného belgického díla. To ale u nás pravděpodobně skoro nikdo neviděl a převedení stejného příběhu do českých reálií mi rozhodně smysl dává. Pokud vám „Tumor“ zatím unikal, není nic snazšího než podívat se na něj v iVysílání. Fakt to stojí za to. Skoro 5*. ()
Fuck cancer! __ Únor je měsícem boje proti rakovině, a tak asi hlavně proto (a aby připomněla, že rakovina se naneštěstí nevyhýbá ani mladým lidem) Česká televize v tomto měsíci (a v lednu) premiérovala osmidílný seriál Smysl pro tumor. Jak se k němu stavím? Co se týče čistě mimo-seriálových (ev. mimo-fikčních; hledám vhodné slovní spojení) souvislostí, tak bych musel jít do plných: osvěta, ale hlavně zvýšení zájmů o dárcovství kostní dřeně, už jen díky tomu mělo smysl, že tenhle seriál vyšel - ta představu, že by tenhle seriál někomu mohl zachránit život: i takhle může vypadat kvalitní veřejná služba. Přesuňme se k obsahové stránce: epizody pět a osm (resp. jejich vrcholy: spoiler Antonínova operace a smrt a znovusblížení Filipa a Hanky spoiler) mají potenciál se zapsat zlatým písmem do kroniky nejzásadnějších okamžiků českých televizních seriálů (třeba vedle smrti doktora Štrosmajera). Proč tedy nejdu do pěti? a) Nemůžu zapomínat, že se nejedná o původní seriál, nýbrž o adaptaci stejnojmenného belgického seriálu. b) Ta linka s rozvádějícími se Filipovými rodiči mě moc nezaujala (neplatí o interakcích mezi Filipem a jeho rodiči), zdálo se mi jako by vypadla z méně ambiciózních seriálů běžících v primetimu na komerčních stanicích (ev. typických českých romantických komedií, na něž si rok po premiéře nikdo nevzpomene), bez ohledu na to, že jak proti Tereze Brodské, tak proti Pavlu Řezníčkovi nemůžu říct křivého slova (oběma dává seriál prostor vyzkoušet si různé herecké polohy, a ani jeden z nich v tom neselhává). c) Měl jsem moment, kdy jsem chtěl seriál vzdát (bylo to mezi třetím a čtvrtým dílem), s tím, že mi zas tolik nepřináší, naštěstí jsem si to rozmyslel, jelikož poté, co se ve čtvrtém díle spoiler dají Filip s Hankou dohromady spoiler mě to skutečně chytlo, fakticky jsem se začal těšit na každý další díl. d) Stále je tu něco, kvůli čemu mi je Filip Březina něčím protivný. Jen neumím přesně říct, co to konkrétně je. Ale tím, že i postava, kterou představuje, mi taky není zrovna zvlášť sympatická (ale samozřejmě jsem mu přál, ať svou rakovinu porazí), tak je asi dobře, že si ji mohl zahrát. Děkuji uživateli s nickem Pierre, který podnítil vznik tohoto komentáře (původně jsem to tu chtěl nechat bez slov). 70 % ()
Na naše poměry kvalitně odvyprávěný a především bravurně natočený počin, který se se svou originální kamerou, střihem a režií odpoutává od zašedlého českého seriálového odpadu. Nenechte se zmást bílým pláštěm na úvodním obrázku, tohle není ordinace. Seriál představuje neokoukané tváře (Březina, Malá) i sázky na jistotu (Bartoška, Řezníček) a všichni hrají absolutně skvěle. Postava již zmíněného Jiřího Bartošky vnáší do seriálu úplně nový náboj a jeho postava s divákem žije až do poslední epizody. Povedlo se zde odvyprávět neskutečně silný příběh, který se v naší společnosti pojí jen s tím nejhorším - se smrtí. A přitom stačí tak málo, a můžeme zasaženým osobám neskutečně pomoct. Za mě jednoznačně seriál roku 2024 (ano, nic lepšího už v roce 2024 v ČR určitě nepřijde, za tím si stojím). ()
Přirozený herecký výkony, netlačení na pilu. To je základ úspěchu. Tady se povedlo na 100%. Čtvrtý a poslední díl jsem ukápl nejednu slzu. Alžbětu jsem viděl jen v seriálu Pět let a tam byla na zabití. Tady jsem názor musel změnit pochopitelně. Po všech možných sračkách co televize nabízí je tohle dar z nebes. Po X letech top seriál. ()
Galerie (137)
Zajímavosti (26)
- Pavel Řezníček (Mirek), který v seriálu hraje otce hlavního hrdiny a majitele rodinné firmy na dlaždice a obklady, absolvoval před natáčením několik konzultací ve specializovaných prodejnách dlaždic. (Česká televize)
- Filip (Filip Březina) na rugbyovém hřišti provede zákrok zvaný koniotomie. Tento zákrok však v daném případě nebyl indikován, protože postižený hráč neměl důvod pro neprůchodnost dýchacích cest (ta by přicházela v úvahu například po bodnutí včelou). Pokud by v ilustrované situaci i přes záklon hlavy hráč nezačal dýchat, na řadu by přišla bezodkladná kardiopulmonální resuscitace, tedy nepřímá srdeční masáž v ideální případě střídaná dýcháním z úst do úst v poměru 30:2, a to až do příjezdu RZP. (Thanoris)
- Pro záběry z nemocničního prostředí si štáb vybral Fakultní nemocnici Hradec Králové, natáčení za běžného provozu tam zabralo 23 dní. Filmaři měli k dispozici sály neurochirurgické kliniky, prostory gastroenterologického oddělení, pracoviště hematologické a radiologické kliniky i prostory urgentní medicíny i laboratoře. (Česká televize)
To je život...tolik zvratů, zatáček a člověk nemůže jinak než se nechat vést. Bard Jiří Bartoška se svou moudrou rolí, životním příběhem a nadhledem logicky se logicky musí lehce čnít nad zbytkem obsazení. Musím říct, že po tomto seriálu se u mě posunul výš a jeho smrt mě zasáhla třeba ještě víc než závěrečná scénka v nemocnici, o které tady někdo napsal, že jde o nejromantičtější scénu v dějinách českého seriálu. Zdálo se mi trochu neskutečné, že by Filip Hanku ještě takhle stihl, ale jinak to bylo moc hezké. I tak byly v seriálu momenty, které na mě za těch 8 dílů zapůsobily ještě emotivněji (stříhání vlasů.) Hercem seriálu je pro mě Bartoška, ale objevem jednoznačně Alžběta Malá, která se doufám ještě někde objeví. A já už teď vím, že se na to podívám a že mi budou nedělní večery s Alžbětou chybět.:o Na třetí místo z hereckého obsazení bych dal Pavla Řezníčka, který byl jako táta, milovník dlaždic, perfektně autentickej, svou postavou to výborně odlehčoval, zároveň se ale dokázal zachovat v důležitých chvílich jako správný chlap a sympaťák. Tereza Brodská taky nebyla špatná. Jenom její zápletka s úmělcem by asi patřila k těm málo věcem , které bych tvůrcům vytkl. Ano, díky té lince s aktem v závěru to nabralo nějaký vypointování. Znovu to pomohlo stmelit odcizenou manželskou dvojici od prvotního smutného šoku, když táta zjisitl, co si jeho zaměstnanci prohlížejí za fotku, až po zničení a usmíření. Ale primácké hvězdy Diana Mórová s Petrem Vaňkem byli oproti ostatním hrozní. Občas se mi některé věci zdály trochu neuvěřitelné (pacient, který si klade podmínky operace, hospitalizovaný uteče z nemocnice do barů, opije se a nenese od nemocnice žádné následky), ale jinak se z toho vyklubal po čase skvělý seriál z kategorie ,,ze života´´, který nezůstal vůbec jednostranný a přinesl pestrou škálu emocí stejně jako přináší život sám. Je v tom radost, smutek, boj, vyčítky, všechno...Nastoluje to zajímavé otázky jako jestli zasvětit celý život péči o někoho jako v případě Hanky nebo se radši věnovat sobě. Má to invenční hravé režisérské nápady (rande přerušované dokumentem o samečcích.) Má to fungující romantické scény i obyčejné, ale zároveň bez problémů sympatické a plastické postavy. Třeba Filip začíná docela jako hovádko a občas je vidět, že se v něm to jeho staré já pořád probudí. Třeba když řekne Hance, že kdyby byla nemocná ona, vykašlal by se na ni. Přišlo mi to drsné, že ji to řekl a trochu jsem nevěděl jestli ji zrovna jen balamutil nebo takový opravdu je. Každopádně se mi líbilo, že ta postava nebyla vyobrazena vyloženě černobilé. Vlastně jsem pořád tak trochu čekal, kdy zase ztratí rozum. V boji s rakovinou jsem mu jinak držel palce a s Hankou byli super pár. Velkým plusem je i výrazný humor. Oproti depresivnímu průběhu závěrečního dílu (ten sugestivní sépiový filtr při vzpomínkách byl skvělý nápad!) působí možná všestranny happyend trochu moc idealisticky. Chápu ale že měl seriál povzbudit, což se určitě podařilo. Je určitě pozitivní pokud do vás dokáže i obyčejný seriál vlít naději. () (méně) (více)