Duchové Marsu

Možná to bude znít zvláštně, ale Duchové Marsu mě v podstatě potěšili. Čekal jsem levné video béčko a dočkal se. Čekal jsem podprůměrnost, kde příběhové souvislosti budou náhodně generovány bez citu i rozumu - dočkal se. A přesto se mé já bavilo. Nad režijní hloupostí Johna Carpentera, inteligencí i nápaditostí nepřátel, nad atmosférickým projížděním vlaku i přitažlivou Natashou Henstridge, která mnohem lépe vypadá než hraje. 50% (30.07.2006)

Nikdy nevěřte filmu, ve kterém má Jason Statham vlasy! Myslel jsem, že mě ve světě kinematografie už nic nemůže překvapit a ouha! Nikdy bych neřekl, jak má Tesař blízko ke Dřevu, konkrétně typu Edward Davis Junior. Po tomhle bych vyhořel taky, Johne.. Mezi sci-fi odehrávajícími se na 4. planetě naší sluneční soustavy bezkonkurenčně největší šmíra a že je konkurence veliká.. (01.08.2016)

DUCHY MARSU jsem takřa dvě dekády odkládal, protože jsem o nich neslyšel mnoho dobrého a nechtěl jsem si pokazit vzpomínky na svého milovaného Johna Carpentera. Chyba lávky! Jasně, je to hrdý škvár a na hollywoodské poměry hodně laciný sci-fi horor, který v řadě aspektů působí poněkud nedodělaně. Nepřekvapilo, že Carpenter později přiznal, že během něj vyhořel, načež si dal dlouhou pauzu. Jenže je to hrdý škvár, který má v každém svém detailu nezaměnitelný carpenterovský styl. Má členitou, chytře vystavěnou detektivní strukturu do sebe zapuštěných flashbacků, vypravěčů a několika paralelně uplatňovaných žánrových schémat. Najdeme tu vývojové vzorce spojované s "lupiči těl", "zombie apokalypsou", "obranou pevnosti před přesilou", "protivníky, co se stanou parťáky" a především s "rekonstrukcí tragédie od známého konce". Ano, určitě by skoro kdokoli byl lepší drsňák než Ice Cube, ale Henstridgeová se Stathamem film suverénně táhnou - a epizodická struktura, která odvádí pozornost od příliš živočisných padouchů, je v kooperaci s konstrukční volbou rámcující detektivky funkční. Carpenterovská nálada na rozdíl od některých jeho devadesátkových filmů nejede na setrvačník v další variaci na všudypřítomné chlapáctví. E-e, je totiž pozoruhodně posunuta důrazem na drsňačky, které ovšem zůstávají ženami a carpenterovské chlapáctví vlastně zábavně shazují. Řadím si tak DUCHY MARSU mezi filmy, které sice nelze při nejlepší vůli považovat za velká inovativní díla a jejich neambiciózní hříčkovost je zjevná z každého okamžiku, ale které dokážu mít upřímně rád... a rád se k nim někdy i vrátím. Co mě ovšem zarazilo nejvíce: Jednoznačně nejslabší je na filmu monotónní burácivá hudba, a přitom právě v hudební sféře se Carpenter v poslední dekádě našel nejvíce... a jestli DUCHOVÉ MARSU mají do mistrovského díla při vší rozpustilosti daleko, jeho trojici hudebních alb LOST THEMES za mistrovská díla považuji bez zaváhání. S podobně skvělými hudebními nápady by DUCHOVÉ MARSU postoupili o příčku výše. Tak či onak, na WARD (2010) se odteď upřímně těším. (21.02.2021)

Nejhorší Carpiho film. Pokaždý když začala hrát ta dementní metalová hudba, nevěřícně jsem kroutil hlavou, jak mohl velký John tak neskutečně klesnout. 1* je vlastně jen z úcty k němu, na tomhle filmu je blbě úplně ale úplně všechno, od tý vopice co si řiká ledová kostka, přes scénář, režii, herce a hlavně tu hudbu. Aspoň že na tu Natashu Henstridge se hezky dívalo. Ale asi každej režisér by měl ve své filmografii film za který se stydí, Carpi má tenhle 15%. (19.05.2017)

"Co si myslíš o Williamsovi ??" - "Říkal, že nikoho nezabil !! Ale pak ho chytli s prachama.." - "Jasný !! A všichni umřeli strachem !!" - "A pak si uřízli vlastní hlavy.." ;) Koukám, že tady se jedná o vyloženě nepochopený mistrův kousek pro fajnšmekry..;) Rozkošně ošklivá Carpenterova space opera s na něj až nezvykle lahůdkovým hereckým obsazením, jinak ovšem všemi typickými znaky jeho rukopisu.. (13.11.2015)