Americký přítel

Pre mňa jeden z najlepších filmov od Wendersa. Bolo pre mňa zaujímavé sledovať hlavne Bruna Ganza. Poznám ho prevažne z novších filmov a tu som ho prvý krát videl v najlepších rokoch a v hlavnej úlohe. Naposledy som ho do neba vychválil v thrilleri Neznámy a ten jeho vekový rozdiel medzi týmito dvoma filmami ma udivuje. Bruno bol skvelý už vtedy, ale dnes je v špičkovej forme. 80%. (19.03.2012)

Tohle je pro mě film, který je přesně na pomezí toho, že by to mohlo být skvělé, a toho, že je to prostě jenom dobré. Wim Wenders má jistou a dobrou režii, ale nic to nemění na tom, že mě to v některých momentech nudilo. Herecky ale v podstatě nemám co vytknout. Hercům se daří budovat atmosféru v souladu s prostředím a s režisérskými záměry. (04.11.2015)

Zvláštne priateľstvo, ktoré vzniká medzi smrteľne (?) chorým Jonathanom a tajomným Tomom na základe mafiánskej vendety, je asi tým najkrajším poslaním tohto nezávislého psychothrilleru s prvkami kvalitnej drámy. Wenders veľmi dobre využil svoje poznatky o Európe a Amerike a dokázal ich spojiť do filmu o tom, ako môže priateľstvo medzi jednotlivými predstaviteľmi týchto kontinentov fungovať... Potešia aj herecké výkony Ganza a Hoppera. (18.03.2009)

Jak lehké je být zabijákem... když máte smrt na jazyku a správnýho kamaráda s prďáckým účesem, co si jen tak žije v malém Bílém domě a živí se prodejem obrazů mrtvého malíře, který je ve skutečnosti živý... jinak - i gangsteři mají své dny (a slabé chvilky). A jestli mysteriózno spočívá v tom, že se každý snaží působit co nejvíc ujetě a divně, tak jo, bylo to mysteriózní. Viděno v rámci Season Challenge Tour, týden s krimi /thrillerem sedmdesátých let. (29.08.2015)

Osobitá noirová kriminálka si plyne v pomalém tempu s důrazem na realističnost akce i vhodně obohacující rodinnou linku, aby o to více Wenders několikrát překvapil lehce podivným vyústěním. Všechny tři hlavní postavy si zachovávají určitý kus tajemna a ač se film chvílemi výrazně soustředí na jejich psychologii, stejně každý z protanogistů minimálně jednou záhy překvapí zcela neočekávatelným konáním. Chvílemi mi to svým „ujetým“ nádechem s kouskem tajemna (a zároveň tou vizí prostředí, kde se vražda stala normální, téměř každodenní záležitostí) připomínalo Blierův Studený bufet, i když nenechte se zmýlit, ve Wendersově filmu je humoru naopak velmi pomálu. Jako milovník kvalitního krimi ze staré školy jsem se i zde hodně bavil, pánové Hopper a Ganz mi ve svých osobitých rolích dobře sedli a ocenil jsem i propracovaný vizuál. Nicméně souhlasím s výtkou mnoha spolukomentujících ohledně několika až zbytečně natažených dlouhých scén, v nichž i film s tak podmanivým dějem a dobře budovanou atmosférou chvílemi ztrácel na napětí. 80% (viděno v rámci "Challenge Tour 2021" – 30 dní se světovou kinematografií) (25.03.2021)