Callas Forever
Callas Forever
Callas Forever
Režie:
Franco ZeffirelliKamera:
Ennio GuarnieriHudba:
Alessio VladHrají:
Fanny Ardant, Jeremy Irons, Joan Plowright, Jay Rodan, Gabriel Garko, Manuel de Blas, Jean Dalric, Stephen Billington, Olivier Galfione, Tomi Cristin (více)Obsahy(1)
Italsko-francouzský film natočil slavný režisér Franco Zeffirelli jako poctu své dávné přítelkyni, operní divě Marii Callasové. Do jejího pařížského bytu přijíždí Larry Kelly, zpěvaččin bývalý manažer, který se nyní věnuje rockovým kapelám. Místo hvězdy zde nachází zlomenou ženu, ztrácející hlas. Ve snaze probudit v ní někdejší vášeň a pomoci jí vrátit se zpět na výsluní slávy, nabídne Callasové účast na zajímavém projektu: zfilmování opery Carmen, v níž bude pěvkyně hrát a hlas se dosadí v postsynchronu z nahrávky, v níž před lety excelovala. Labutí píseň Marie Callasové vzkřísí i dávný vztah mezi slavnou zpěvačkou a jejím manažerem. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (22)
Franco Zeffirelli miloval Callasovou. Režíroval její Normu, La traviatu i Toscu. Takže bychom neměli mít etický problém s jeho pohledem na životopis, který jí věnoval. Jeho příběh je metaforou o umělcově upřímnosti. Setkáváme se s pěvkyní v závěru jejího života nad projektem, díky kterému vyvstává množství otázek. Není to dokonalé dílo, ale zajímavý příspěvek k pohledu na hodnotu uměleckého výkonu, operu v televizi, ze záznamu atd. Inspirativní. ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $446,955║Tržby Celosvetovo $5,906,353║ ()
Nevšední dílo umělecké fikce přerůstá Zeffirellimu pod rukama z holdu mrtvé přítelkyni a obdivované velké umělkyni v obecnější zamyšlení nad mezemi etiky a tvořivosti v umění vůbec. Problém původnosti, imperativ autenticity, láskyplné okovy mravnosti. Aniž konkrétně pojmenoval cokoliv ze soukromí posledních dnů a měsíců umělčina života, otázka, kterou přesto na pozadí virtuálního úspěchu pokládá - děj se odehrává v době těsně předpočítačové, jež jižjiž dohlíží na první videa - je neméně palčivá. Zřejmě přitom zachytil jádro Callasové trýznivých úvah a výčitek svědomí z dobrovolně zmařeného zenitu jedinečné umělecké dráhy velké Řekyně. Fanny Ardantová tu své i tak výsostné herecké umění posouvá do ještě vyšších poloh; v mnoha ohledech se opravdu přepodstatňuje do podoby své velké předlohy a Mefisto Jeremyho Ironse, jemuž jde nepředstíraně i o zisk, i o skutečnou pomoc, není vůbec ďábelský natož pekelný. Zásadová mravnost sice nakonec vítězí, ale je to vítězství, z něhož slyšíme steny skutečné lítosti nad výraznou kvalitou, která má ke skutečnému podvodu nesporně velmi daleko. Mistrovsky natočené scény filmu ve filmu navíc přibližují a obnažují vnitřní svět klasické hudby, který většině současné populace zůstává vzdálen. Hold, který do sebe pojal tolik špičkových výkonů a vrcholné umělecké invence, je vším možným, jen ne jednorozměrovým stopováním mikrokosmu zhrzené divy. Je skutečným zamyšlením nad vznešeným všelidským ideálem, je projevem úcty lidskému géniu vůbec. Přesvědčuje nás tak, že osobnost i odkaz Callasové nejsou prázdnými množinami, ale nadčasovým činitelem, jehož se vyplatí přinejmenším poznat a znát. ()
Franco Zeffirelli je opravdu masér. I v osmdesáti letech dokáže z filmu, co nemá moc co nabídnout mužům, vytěžit maximum. Také nesmím opomenout vynikající herecké výkony Fanny Ardant a Jeremyho Ironse. Opravdu velmi zajímavý film. ()
Je fajn, že tvůrci se protentokrát vyhnuli obvyklé šabloně zpracovat narození, traumata přetavená ve vítězství, vzlet, pád, případně znovuvzkříšení. Tentokrát nám předestřeli Callasovou už padlou, umělkyni, která přišla o svůj umělecký nástroj – hlas, a přestože je jí jen kolem padesáti let, tak nežije, jen živoří. Ve vzpomínkách na dosti jednostrannou lásku, bez přátel, ve věčném smutku. Svým způsobem je Callasová v pekle. Krátký nádech v podobě nadšeného manažera, který se snaží přesvědčit neskutečně vrtošivou hvězdu k nějaké aktivitě a práci, je opravdu jen kratinký. Callasová je zde nesnesitelná osoba, na druhou stranu se dá i pochopit. Osoba manažera a jeho nezištné rozhodnutí byly dost neuvěřitelné. Snímek neohromí ani neurazí. SHRNUTÍ: Když je dozpíváno. A místo árií je síla už jen na posmutnělé popěvky. ()
Jeden z filmů stavějící na cobykdyby. Jedná se sledování utržku, ze života operní pěvkyně , který se možná asi ani nestal. Vzhledem k tomu, že má jít o urývek ze života, čili scénář psal sám život , nejde uplatnit žádná měřítka pro jakýkoli žánr a tím pádem nelze toto chválit ani pranýřovat. Myslím,že film, se velmi dobře zhostil ukolu , přiblížit reálný život této pěvkyně i mimo bulvární štvanici , kterou na ní pořádali v souvislosti se vztahem s Arim. Ukazuje stárnoucí , velmi energickou ženu, která se ještě pokusí zabojovat o své místo na slunci. co ale vyvyšuje tento film mezi ty opravdu skvělé, je výkon hlavní představitelky . Fanny Ardant je paní herečka a pro mě stojí na uplném vrcholu a to samé Jeremy Irons , to je pan herec, ktery zahraje i štěk v českém filmu , jako kdyby jím chtěl bojovat za Oskara. /role vězne v Havlově 6ebrácké opeře/. Na tento film musíte mít náladu , ale určitě s jeho výběrem neprohloupíte . ()
Tento film šel tak nějak mimo mně. Třeba na další zkouknutí to bude lepší. ()
Franco Zeffirelli patří mezi mou top 10ku režisérů a miluji i jeho divu a múzu, Marii Callas. Kdykoli, kdekoli, jakkoli. ()
Film, který nemá ambice vyšší, než je vzdání holdu operní pěvkyni. Režisér nepředstírá, nesnaží se udělat díru do filmového světa, jen nechává diváka plout v poklidném ději, občas rozčeřeném zpěvaččinými citovými výstupy. Zápletka nic neslibuje, nic nepřináší krom nostalgického úsměvu na rtech diváka, který chápe pocity člověka, jež se snaží připomenout lidem slávu a zásluhy nyní zapadlého umělce. Myslím, že ač jsou tyto filmy málo známé je fajn, že se jim někdo věnuje. Občas sleduji, jak se dnes lidé posmívají umělcům, které kdysi vyzdvihovali do nebes (nemyslím tím Callas) a je mi smutno z toho, jak rychle se zapomíná. ()
Každý film s Fanny Ardant je pro mě krásná podíváná, protože ona je krásná. Byla ve 30 letech a je i dnes. Krásný byl i tento příběh dvou zpřízněných duší, bylo dojemné sledovat, co dokáže víra v duši a kvality člověka. Přesně jako když po týdnu zalijete květinu a ona vám znovu doslova ožije. Úmyslně neříkám "zkrásní", protože krásná je pořád, i uvadlá. Ona jen čeká na toho, kdo jí znovu dodá vše co potřebuje k tomu, aby se mohla znovu předvést v celé své kráse a síle. A taková nádherná květina, která se dočkala, byla Marie Callas. ()
Biografický příběh o světoznámé francouzské operní pěvkyni zasazený do Paříže 70. let. Vyhaslá hvězda, stranící se společnosti, se díky svému dávnému příteli znovu postaví na nohy. Po velkém přemlouvání se spolu pustí se do natáčení Carmen. Začátek mě příliš nebavil, ale jakmile začal humbuk kolem Carmen a posléze natáčení, nemohla jsem se filmu nabažit. Ardant je úžasná a Jeremy Irons po jejím boku také zazářil. ()
10. 12. 2013 (303.); pro milovníky operního zpěvu skvělý film, pro ostatní nudný film ()
Povedená pocta slavné zpěvačce a ještě navíc dobrý film. ()
Veškerá kvalita spousty životopisných filmů spočívá v tom, že pojednávají o zajímavé osobnosti. To je případ i tohoto filmu. Zpracování je naprosto průměrné, ale Callasová byla natolik výjimečná a Fanny Ardant hraje natolik dobře, že film stojí za shlédnutí. ()
- - - MILFanny Ardant coby titulní hrdince to tady v brýlích ještě velmi sekne... (galerie) ()
Slavná jména, velkolepé scény, pěkná hudba, velké haló. Nakonec je z toho docela nijaký dojem. Já jsem se spíše docela nudila. Přišlo mi to jako občas celkem vtipný a ironický film o protivné slavné zahořklé lady a jejím cynickým teplým agentem. Přišlo mi to nějak mimo, a asi jsem to dost dobře nepochopila nebo co, nějaké to vyšší poslání tohoto snímku, protože jsem z toho měla jen takový pocit jako když marťan přistane v LA. Chápu že chtěl Zeffirelli udělat nějaký velký film o jeho velké hvězdě, ale nějak se to všechno vymklo kontrole. Film neměl ani řádný příběh, ani myšlenku, ani atmosféru, postavy nebyli ani kladné, ani záporné tudíž ani sympatické nebo nesympatické. Všechno se to plácalo stále v tom jednom, a kdyby nebylo Ironse a jeho neskutečně poutavého hlasu, asi bych to ani nedokoukala. Snažím se to akceptovat jako dokument o velké operní divě, ale veškeré ty chytré věty co zazněli, se mě nijak nedotkli ani na duši, ani na těle. Jenom další velký malý film. ()
Genialna Fanny Ardant ()
Důstojná pocta slavné zpěvačce zachycené v závěru její umělecké dráhy a doplněná o její skvostné árie. ()
Filmu nemohu mnoho formálně vytknout, ale musím se přiznat, že jsem od Zeffirelliho čekal více. Jakoby ho jeho obdiv k zemřelé divě svazoval a dělal její postavu strnulou v jakémsi patetickém postoji. Přitom Fanny Ardant i Jeremy Irons hráli na plno. Prostě operní hvězda, která je ochromena obdivem k svému bývalému uměleckému já a sebelítostí, že to všechno netrvalo věčně, mi nepřipadá jako dost silné. Nepochobuji, že Callasová byla zcela pohlcena sama sebou a ztráta hlasu byla jejím koncem a tragédií jako člověka, ale prostě jsem měl chuť vidět, jak k ní někdo přijde, zatřese jí rameny a řekne - prober se, svět se netočí jen kolem tebe, dělej něco a nelituj se, můžeš být užitečná. No nic. Přesto film hodnotím dost vysoko, protože popisuje prostředí, které mám rád a popisuje ho dobře. ()
Nevím, ale mně tam prostě nesedlo to "coby kdyby". Začátek vypadal velice slibně, kdyby film zobrazoval poslední měsíce života Callas, určitě by to vypadalo daleko lépe. Ostatně by to byl i uplně jiný film. Mrtvé vzkřísit nemůžeme, stejně tak nemůžeme měnit historii a ukazovat věci, které se nikdy nestaly, pakliže chceme točit autentický film ze života slavné operní zpěvačky. Maria Callas byla bezesporu velice charismatická žena s obrovským nadáním, stejně tak byl pestrý ale i její život a od filmu, jenž nese její jméno, bych očekával více autentičnosti a méně výmyslů, které stejně k ničemu nevedly. Jinak dobrý herecký výkon Fanny Ardant, leč do role Marie Callas se určitě dala najít vzhledově více odpovídající herečka, která by se vzhledově daleko více podobala originálu. To by bylo samozřejmě těžké, samotná Maria Callas byla velice půvabná až do své předčasné smrti, ale ve Fanny jsem Callas tedy hledal marně. Alespoň trochu té podoby by tam být mělo. Takže já nemohu více, jak tři hvězdy. ()
Související novinky
Zemřel režisér Franco Zeffirelli
Slavný italský scenárista a režisér Franco Zeffirelli zemřel ve věku 96 let. Zprávu médiím potvrdil jeho syn. Zeffirelli byl známý především adaptacemi Shakespearových her a taky pojetím klasických… (více)