poster

Antony and Cleopatra

  • Španělsko

    Marco Antonio y Cleopatra

Drama / Historický

Velká Británie / Španělsko / Švýcarsko, 1972, 138 min

Komentáře uživatelů k filmu (3)

  • T2

    Rozpočet $1,6milióna(24.4.2009)

  • curunir
    ****

    ,,BOLO TO UPROSTRED BOJA, KEĎ SME EŠTE MALI ŠANCU, TAK TÁ EGYPTSKÁ KU*VA DALA NÁHLE NAPNÚŤ PLACHTY A ODPLÁVALA AKO KRAVA, KTORÚ V LETNOM SPARNE ZNENAZDAJKY POŠTÍPE OVAD." __ Hestonova adaptácia Shakespeara z pozície režiséra a zároveň jedného z hlavných protagonistov nie je vôbec najhoršia, dokonca pri rozsiahlej dĺžke blížiacej sa dva a pol hodine zaplnenej množstvom ťažkých kvetnatých výrokoch, pri ktorých neškolený divák márne uvažuje ,,co tím chtěl básnik říci", tento ozaj svojrázny počin neposkytuje priveľa priestoru nato, aby začal podľa predpokladov umárať. Je veru zvláštnym faktom, čo mohlo priviesť Hestona k takejto látke, treba však dodať, že sa s ňou vysporiadal priam chameleónsky a isto by bolo zaujímavým sledovať, ako by z pozície režiséra riadil iné projekty. Film ostal niekde na polceste medzi televíznym produkciou a ambicióznym počinom z čias zlatého veku Hollywoodu. Napriek malému rozpočtu robí Heston veľké divy, (bezpochyby recyklované) dekorácie a kostýmy pôsobia honosným dojmom, no to ešte nie je nič oproti jeho snahe ponúknuť divadlo ako sa patrí, čoho najlepším príkladom je zostavenie slávnej námornej bitky u Actia, ktorú zostrihal z ,,Ben-Hura" a identickej bitky z ,,Kleopatry" (čo je v podstate logický krok) a prirodzene do nej dodal niekoľko vlastných záberov, no napriek tomu, nehladiac na niekoľko chybičiek krásy (vzhľadom na odlišné pomery z oboch filmov), pôsobí tento výjav až neuveriteľne kompaktným dojmom. Ani herecky nie je toto dielo veľkou katastrofou, viazne však na tom, že niektorí herci hrajú s veľkou teatrálnosťou, iní sa zase skôr civilnými výkonmi približujú prirodzenejším potrebám filmu. Nádherná hudba Johna Scotta vie umocniť mnoho scén a medzi soundtrackovými fanúšikmi sa radí toto neveľmi známe dielko medzi najlepšie autorove počiny. (11. hodnotenie, 3. komentár k filmu)(26.1.2014)

  • bogu
    *

    Smutné. Jsem si jistý, že Heston se opravdu snažil a hru i roli že měl opravdu rád, ale jeho adaptace Shakespearova Antonia a Kleopatry je jeho přiznanou velkou prohrou. Nejde ani tak o výpravu, které za milion nepořídil mnoho (to, co pořídil, ostatně nevypadá zle, španělské pobřeží supluje jak za Řím, tak za Egypt), ani o trapné bitevní vsuvky vystřižené z Ben Hura, nebo o obdobně trapné miniatury válečného loďstva. Problém tkví spíš v hloupých scenáristických okrášleních, ilustracích a úpravách původního textu a především ve slabých až mizerných hereckých výkonech. Heston byl jako Marcus Antonius poutavější o dva roky dříve v Shakespearově Juliu Caesarovi (1970, režie Stuart Burge), tady jen předvídatelně – a většinou nemístně – vystavuje na odiv svou mocnou čelist a se sebejistým úsměvem vrhá ocelové pohledy na všechny strany; jediná scéna, ve které je opravdu zajímavý je jeho pokus o důstojnou sebevraždu. John Castle jako Octavius Caesar nemá v zásobě žádný jiný výraz než univerzální model “zakaboněný kačer” a Eric Porter je dost nemastný neslaný Enobarbus s nadbytkem vědoucích pohledů a nedostatkem hereckého gusta. Nikdo ale není ani zdaleka tak špatný jako Kleopatra Hildegardy Niel, které je hlavní role tak o šest čísel větší a čím blíž je příběh svému tragickému závěru, tím trapnější je její snaha tu roli nějak vyplnit. Orson Welles, který odmítl Hestonovu nabídku film režírovat, se prý vyjádřil v tom smyslu, že bez dobré Kleopatry nemá tahle hra šanci. Měl bohužel naprostou pravdu. Niel má možná perfektní lícní kosti, ale fakt, že Octavie mi ve své jediné scéně imponovala mnohem víc, mluví za vše. (Carmen Sevilla by mimochodem bývala byla vynikající Kleopatra – další oběť mizerného castingu.) Jediná polehčující okolnost téhle celkem po právu zapomenuté adaptace je, že je to v současnosti jediné filmové zpracování Shakespearovy nejfilmovější hry, které má jakž takž kvalitní výpravu: Antonius a Kleopatra se do televizního studia nevejde a i když obě dostupná televizní zpracování nabízejí mnohem lepší herecké výkony a mnohem inteligentnější zacházení s textem, reálné exteriéry dodávající potřebný epický rozměr téhle netypické tragedii jim citelně chybí. // LEPŠÍ VERZE: Klaustrofobnímu studiovému zpracování divadelní inscenace Trevora Nunna z roku 1974 kraluje naprosto výjimečné ústřední duo (Richard Johnson a Janet Suzman), doplňuje Patrick Stewart jako Enobarbus a řada skvělých herců ve vedlejších rolích; o něco mdlejší a pomalejší televizní verze od BBC (1981) má také víc bodů za herce; ani jedna verze ale nemá prakticky žádnou výpravu – jen pár sugestivních závěsů a světel.(13.9.2012)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace