Matka v trapu

Ze všech stran slyším “hate” na současné “české masové komedie”, a tak jsem to musel vyzkoušet na vlastní kůži. Vybral jsem si dílo, které je alespoň v modré, zde na ČSFD. Zaopatřená rodina, žijící v luxusním bytě, má problém. Sylvie (Petra Hřebíčková), matka a živitelka rodiny už toho má dost. Maká, vydělává, stará se o rodinu. Nevíme, jak moc s manželem (Jaroslav Plesl) svůj problém probírala, nevíme jak spolu 20 let komunikují. Sylvii prostě bouchne kotel a zmizí. Od manžela, od dětí a začne si užívat života. K sobě jí vezme taxikářka Anna (Lenka Vlasáková), která sama nemá vyřešenou minulost. Komedie? Vtipné mi to nepřišlo vůbec, je to spíše nepříjemné, až depresivní. Natočené je to tak zvláštně uměle, vyloženě nepěkně a vizuálem to připomíná trochu seriál Ulice. Je to samý “product placement” a jestli je tato “komedie” hodnocená na 41%, co za peklo asi musí být komedie třeba Evy Toulové, které jsou v černých číslech. Dílo režisérky Hany Hendrychové pro mě není ani průměr, je mi líto. 30% (20.08.2024)

Raz som sa pousmial. Žiadny smiech. Táto tuctová česká komédia pod úrovňou dákej lacnej telenovely (klišé postavy, nútené "emocionálne" scény, predvídateľný dej, lacná produkcia, otrasná hudba, nesmierne otravná postava "šéfa" a absolútne nesympatická a umelo pôsobiaca taxikárka) to dokázala! Konečne sa to podarilo! Matka na úteku mi ukázala, ako sa dá na filme zaspať hneď dvakrát a vždy ma prekvapiť tým, ako roztiahnuto môže 95 minút trvať (posledných 20 min som asi 5 krát mal pocit, že film sa už končí). (09.03.2024)

Pod tíhou rodinného sledování jsem byl ochoten zkousnout romantickou komedii, kterých je tak 20 do roka (těch českých). Ale pro Matku v trapu rozhodně nejsem cílovka, ta vyžaduje mnohem více křížků a potomků. Takže mi to nesedlo a velmi jsem se nudil. Je tu však ještě úroveň Evy Toulové až tak nízko to nedosahuje. (29.06.2024)

Jen další z mnoha mělkých konverzačních rádoby komedií, kterou zapomenete hned, co vyjdete z kina. Přímočarý předvídatelný děj ničím nezaujme a nevtáhne. Vše jsme viděli už milionstošestkrát v různých odstínech emancipované růžové. Hlavní hrdinka fatálně selhává v delegaci zodpovědností v rámci rodiny, načež se máme s pobavením divit, že když jí z toho prdne v hlavě a vezme roha, její totálně k věku neúměrně neschopné děti a manžel nezvládají vlastní existence. Rebelující matka posléze nalézá útočiště u nepravděpodobné taxikářky-samaritánky a přehodnocuje své vztahy. Mezitím si pražská rodinka nedovede ani objednat pizzu, a tak zmírá hlady. Za velkou škodu beru odfláknutou příběhovou linku manžela. Absence myšlenkového vývoje zanechává diváka v nepochopení jeho rozhodnutí, byť i tak se celá postava zdá být ze všech ostatních nejpravděpodobnější. Škoda nevyužitého potenciálu 🤷‍♂️ Z hereckých výkonů musím vyzdvihnout oba nejmladší představitele, především Valerii Vachkovou, která své postavě dala nejpřirozenější tvář celého filmu 👏   Stopáž je neúměrná množství děje. Celý příběh by se vešel do padesáti minut. (19.02.2024)

Myšlenka určitě dobrá, realizace už trochu horší, nicméně pár povedených vtipů by se našlo - nejlepší hlášky zajistila Jana Švandová a hlavně jsme se nedočkali žádného předvídatelného otřepaného závěru, to oceňuji, takže ty tři hvězdičky dám, i když nejsou vůbec čisté. Poznámka pod čarou - dá se nalézt český film nebo seriál, v němž nehraje Jaroslav Plesl? :-) (01.08.2024)