Režie:
Svatava SimonováScénář:
Jarmila TurnovskáKamera:
Vladimír DousekHrají:
Vladimír Dlouhý, Vladimír Brabec, Libuše Geprtová, Tereza Brodská, Jiří Pomeje, Iva Janžurová, Miroslav Donutil, Mahulena Bočanová, Pavel Trávníček, Svatopluk Skopal, Rudolf Hrušínský ml. (více)Obsahy(1)
Pohádka vypráví o podivném nepořádku v jednom království, o nepohodlném následníku trůnu a jeho úspěšné vzpouře proti omezenosti, hlouposti a strachu, který tu panuje. Ono „kolečko navíc“, které princi Ludvíkovi přisoudili všichni, jimž jeho bystrý rozum nepříjemně překážel, se ukázalo jako jedinečný způsob, jak udělat pořádek v zemi i v královské rodině. Titulní role prince Ludvíka byla svěřena Vladimíru Dlouhému, krále si zahrál Vladimír Brabec. (Česká televize)
(více)Recenze (53)
Souhlasím z CheGuevarou, že spíš než o pohádku jde o televizní inscenaci; pochybuju, že děti děti docení všechny peripetie. V kontextu s ostatními pohádkami z televizní produkce posledních let je tato beze sporu převyšuje. Pravda, Mahulena mi přišla skoro tak otravná jako hudební doprovod. A propos, nechápu lokaci královských zámků do letních, byť půvabných sídel, i když jde téměř o všeobecně rozšířený nešvar. ()
Hamletovsky působící princ Ludvík, moudrý a rozvážný, genetika tu předvedla zvláštní skok, ale řekněme, že byl laskavý po mamince (královna bezesporu laskavá byla) a chytrý po tatínkovi, kterého jsme neměli příležitost kritizovat, protože už byl živý jen ve vzpomínkách. Třicet případů krále Ruprechta zahrnovalo to, že z prvního manželství měl děti mladší, než to právě narozené z druhého (rozumějte, oženil se jako vdovec a pak se mu zjevně narodily děti z prvního manželství), jeho rádci kuli pikle, jak tak rádci obvykle kují, Svatopluk Skopal předvedl, že umí i záporáky, i když já ho mám raději jako klaďase. Oproti tomu třeba takový admirál Trávníček nezklamal, od jeho nablblé figury už jsem jen čekala, že zapěje do-re-mi. Celá ta poslední třetina pohádky byla tak nějak samoúčelně a ne příliš podařeně naroubovaná na tu mnohem lepší první část, ale za princovatého prince, princeznovitou princeznu (není myšlena Nelinka Terezy Brodské) a příjemnou atmosféru dávám čtyři a o mých kolečkách, či jiném zahradním náčiní, navíc, si myslete, co chcete. ()
Pohadka, ktera mel vetsi potencional, ktery ovsem nevyuzila. Vse zustalo na pul ceste a porad mi zustalo skryto to "neco" co nebylo vyrceno, dotazeno. Pokud byl dan limit 1 hodiny pro tuto pohadku, tak se docela da pochopit ze se nam postavy vesele mizi. Kde je Dlouheho mistrovstvi sehrat bprince predstirajiciho blaznovstvi, aby zachranil kralovstvi - opravdu tech nekolik minut nestaci. Kam zmizeli radove Skopal a Hrusinsky? Co Brabec, Travnicek, Pomeje? Prijemne se na to diva, je to vtipne (zejmena T. Brodska v prvni polovine), ale co naplat, kdyz vysledek je nedotazeny. ()
Pohádková studie coup d'état, ze které čpí ultrarané devadesátky podtržené všemi těmi Pomejemi, Bočanovými a Trávníčky, ve které se nejlépe pitvoří předseda dvorské rady Donutil. Veskrze naivní, nedotažené... těžko vidět pohádku, spíše nastrčené lidi v kostýmech před kamerou na zámečku. Přiblblé, až vlastně místy roztomilé. ()
Takhle se nastavuje zrcadlo hlouposti a omezenosti. Vladimír Dlouhý byl sympaťák, který vše díky rozumnému uvažování ustál. Tereza Brodská hrála takovou naivní blbku. Zajímalo by mě kolikrát se musela ráchat v té kašně. Souhlasím, že jde o velmi inteligentní pohádku, která nedělá z diváků blbce. Nemám nic proti Pavlu Trávníčkovi a Jiřímu Pomejemu, ale tady byly celkem zbyteční. Jejich postavy bych tu nemusela mít. ()
Reklama