Romasanta: Hon na vlkodlaka

Titulok filmu pomerne dosť zavádza, čo rapídne ovplyvnilo očakávania diváka. Nejedná sa o žiadny horor, ktorého príbeh by bol postavený na princípe lovu vlkolaka, no ide o historickú kriminálku, ktorá si berie na paškál udalosti z 19. storočia, kedy v jednej časti Španielska, dochádzalo k množstvu brutálnych vrážd. Nakoľko mali obete známky po atakoch vlkov, tak ako to bolo v danej dobe zvykom, začali sa šíriť zvesti o vlkolakovi, ktorý napáda ľudí. Divák sa síce nedočká žiadneho mimoriadneho gore či násilia ako takého, no tento snímok určite nie je sklamaním, po ktorom by mal človek dojem, že vyslovene zabil svoj čas. Tak nízke hodnotenie si nezaslúži .. (19.04.2018)

Pokud je film natočen podle skutečných událostí, bývá to zpravidla tak, že si tvůrci vyberou nějakou tu záležitost, k níž skutečně došlo, použijí nějaká reálná jména, a pak se scénárista volně rozepíše, aniž by se nechal omezovat nějakou pravdou. Pokud se navíc jedná o událost, která už pamatuje nějaké to století a odehrála se v katolickém (a tedy pokrokovém a nic než pravdu šířícím) Španělsku, mají tvůrci snímku vyhráno (narazili by snad jen s druhým neposkvrněným početím). Takže tolik ke skutečným událostem a výpovědím očitých svědků, a teď k filmu. Upřímně si myslím, že mohl být mnohem horší, stačilo by ovšem jen o trochu více snahy a zápalu a mohl být i mnohem lepší. Takhle je z něj jen stěží průměrná záležitost, která trpí na časté díry v logice a v níž se objevily celkem zajímavé herecké výkony. 2*+ (28.12.2021)

Film, podle skutečné události, kdy byla poprvé zmíněna lykantropie. Ve Španělsku jsou nacházena brutálně zmrzačená a roztrhaná těla (parádní maskérská práce) a nikdo neví, zda to mají na svědomí vlci, nebo brutální vrah, který obětem odřezává podkožní tuk. A tak se rozvíjí napínavý příběh, který i přes svou brutalitu bohužel svým lookem připomíná spíše drsnější telenovelu. Ale kouká se na to opravdu dobře, zejména na tvářičku Elsy Pataky. Film vznikl v produkci Briana Yuzny a režisér Paco Plaza ho natočil před svou kultovní zombárnou REC. (09.04.2018)

„Niektorí tvrdia, že som bol človek, ktorý sa občas menil na vlka. Ja si myslím, že som bol skôr vlk, ktorý sa občas menil na človeka.“ V prvej polovici 19. storočia španielskymi dedinami (v zovretí temných lesov, ktoré poverčivým dedinčanom na dobrej nálade nepridali) otriasla séria vrážd (prevažne žien). Telá boli nájdené v horách, roztrhané, dokonca zbavené tuku (napr. z oblasti stehien). Niektorí sa prikláňali k názoru, že vrahom je šialenec. Ďalší, že zabíja svorka vlkov (začalo ich masové vyvražďovanie za odmenu, ale nepomohlo). Niektorí sa prikláňali k názoru o vlkolakovi. Nakoniec bol pred súd postavený dobre vyzerajúci (čo mu v nadväzovaní vzťahov so ženami pomáhalo) obchodný cestujúci Manuel Romasanta. Tvrdil, že sa premieňa proti svojej vôli na vlka a v tej chvíli nevie ovládať svoje krvilačné správanie. Niektorí experti, hoci dav si prial popravu, sa pred súdom zhodli na tom, že môže trpieť tzv. lykantropiou, teda duševnou poruchou, kedy pacient verí, že sa dokáže meniť na vlka. Táto choroba bola rozšírená hlavne v „temných dobách“, kedy ľudia mali sklon veriť „rozprávkam“ a ak navyše lykantropia postihla retardovaného jedinca, ktorý bol navyše napr. znetvorený, nebol dôvod myslieť si, že lykantropia neexistuje. Ak aj vás táto téma fascinuje, asi ste videli mizerné BRATSTVO VLKOV - HON NA BEŠTIU. Pojednávalo o čomsi podobnom (o storočie skôr došlo vo francúzskej lesnej oblasti Gévaudan k desiatkam vrážd, no páchateľ nebol polapený). V prípade HONBY NA VLKOLAKA som znudene čakal vlkolačí krvák. Nevedel som, že niečo také sa kedysi naozaj stalo (ale ťažko sa baviť o „histórii“, sú to už skôr mýty a legendy). Výsledok ma tým pádom spočiatku nadchol. Bohužiaľ to rýchlo prešlo - priveľa zlých postáv s čudným priestorom (myslíte si, že postava X bude ústrednou a zrazu je zabitá alebo na 45 minút zmizne z plátna) či chaotické časové skoky (nevedel som, či scéna Y chronologicky nasleduje po predchádzajúcej alebo sa odohráva o 3 roky skôr). Ak necháme bokom zopár fajn nápadov (premena na vlka), je to rozčarovanie, aj keď snaha bola. (17.03.2011)

Být devátým synem není žádné terno, což by jistě mohl potvrdit Manuel Blanco Romasanta (méně než jindy charismatický Julian Sands). Ve skutečnosti byl Romasanta z pěti dětí a z třinácti přiznaných vražd mu jich uznali devět.... Jinak podle folkloru španělské Galicie se mohl stát vlkodlakem sedmý syn. Tolik k číslům. Romasanta měl neujasněnou sexualitu, vraždil a vyráběl mýdla z lidského tuku. Pro film se ale hodil lépe vysoký urostlý muž, který neměl problém svést jakoukoliv ženu. Historické drama s nádechem hororu má místy působivou vizuální složku, přízračnou atmosféru, kopici znetvořených mrtvol a vcelku vydařenou scénu transformace. Zuřiví vlci, hořící kočár řítící se lesem a poslední let malého pěvce patří mezi nejpůsobivější scény. Půvabná Elsa Patakyová se neváhá předvést v plné kráse. Ač se nejedná o klasický vlkodlačí film, své kouzlo má. Hodnocení z dřívější doby ponechávám. (27.08.2018)