Plaváček

Nezvyklá pohádka, protože se místo mluvení zpívá, ale kvalitativně na velice dobré úrovni, protože tu jsou ještě zpěváci, kteří něco umí a něco dokázali. Dnes by se něco takového nenatočilo. Nacpaly by se tam celebrity ze Superstar a dalších pochybných "soutěží" a výsledek by stál za dvě věci! Jediné, co mě tu skutečně vytáčelo, byly ty nabírané rukávy na kostýmech!!! :-) (12.03.2012)

Televizní muzikál Plaváček může sice na někoho působit výchovně, avšak nebylo daleko do undergroundu. Stačí se podívat na rok vzniku, a hned je jasné, jak se ten rockový háv, kterým je pohádka opatřena, tehdejšímu vedení jistě nezamlouval, Přesto se televizní film dostal na obrazovky, kde ho postihlo několik málo kompromisů. Do hlavní role byla obsazena celkem nekonfliktní holka Stanislava Hložková, jíž byly brány socialistické popularity otevřeny dokořán poté, co to dělala ve školce s jinou holkou, a sice Petrou Kotvaldovou. Komunisté jim po domluvě obstarali přešití pohlavních orgánů, hormonální léčbu a i změnu občanských jmen. Od jisté doby zde tedy máme Stanislava Hložka a nikdo se o jeho trans minulosti nedozvěděl. Slovo "trans" pak bylo až do roku 1989 režimem vyřazeno ze slovníků jazyka českého a bylo tabuizované. Pokud se vzácně na toto slovo někde narazilo, bylo nahrazeno méně škodlivým významem jakéhosi stavu, ve kterém člověk o sobě neví, čímž se odboural sexuální charakter tohoto slova. Absurdní, avšak neškodlivé obsazení role mělo svůj protipól v Pavlu Bobkovi, jehož vynikající znalost imperialistického jazyka, konkrétně angličtiny, byla trnem oku tehdejší schvalovací komise. Jenže lepší zpívající záporák v té době nebyl k dispozici, a tak jeho obsazení prošlo. Nakonec se ukázalo, že Bobek byl dobrý kontrast k uvědomělému Hložkovi. Stěžejní obsazení hlavních rolí vyšlo. Zbytek pěveckých rolí se obsadil podle toho, kdo neměl v té době tvůrčí zákaz. Dodaly se melodické a chytlavé písničky, které měly přísnější kritérium hlavně v tom, aby nezněly, pokud možno, spotřebně a rockově (na takovou muziku byl sepsán pogrom) a vynutily si svojí kvalitou i příští reprízy, což vyšlo, akorát ty songy byly posazeny do rockového stylu. Cenzura zřetelně oslabovala a ani takové songy nevadily. Do death metalu tomu ještě něco málo chybělo. Příběh se držel striktnější formou známé literární předlohy, avšak tato forma se podřizovala tehdejší socialistické mládeži, která si z filmu měla vzít ponaučení, že lhát a strojit úklady proti druhým se nemá. Vzala si hovno, ale to je jedno. Odpoledne za odměnu komanči přivezli kubánské pomeranče a zásilku dvou beden Rubikových kostek. No a nakonec se vybrala adekvátní režisérka Makoszová, která tomu novátorskému hudebnímu počinu dala řemeslný tvar a ráz. A výsledkem je moderně pojatý Plaváček, který pěkně zpívá, nekrade, nelže, nesouloží a je vzorem ostatním okopům, co to melu, (socialistické) mládeži. Ale co ty, na tu dobu nepřípustné, dlouhé vlasy? Jo, cenzura už to měla v paži. 60% (01.01.2015)

Další ze zpívaných pohádek, kterou jsem v dětství viděl několikrát a měl jí docela rád. Dnešní generace namlsaná nejrůznějšími efekty a filmy s komiksovými hrdiny tohle prostě už ocenit nedokáže. Neříkám, že příběh samotný nemá nějaké ty mouchy a k dokonalosti má tato pohádka daleko, ale je plná pěkných písniček, dobrých pěveckých a s přivřením oka i hereckých výkonů (o které tu zas až tolik nešlo). Mladá Bartošová byla pěkná, Rottrová půvabná a scéna s matkou sudičkou Kozderkovou a synem Dědem Vševědem Zimou nezapomenutelná. 50% (25.12.2021)

Když jsem dneska vobaloval řízky, tak sem měl špinavé ruce a plno práce a nemohl jsem to přepnout když to začalo.Myslel jsem si že to vydržim, ale když jsem se po 30 minutách přistihnul, jak se snažím udusit v misce se strouhankou vzdal jsem to.Příšerná papundeklová zhovadilost, s příšerným Hložkem, příšerným Vítkem, příšernou Bartošovou a s příšernými písničkami. 1* za Marušku Rotrovou, kterou bych s radostí přeřízl....tenkrát samozřejmě. 10%. (14.10.2012)

Kompletně zpívaná pohádka trvající přes hodinu a čtvrt? Odvážný projekt, který se docela zdařil, ale děti určitě nenadchl. U tohohle nemůže malé dítě vydržet ani půl hodinu. Pro dospělého je to ale celkem slušná příležitost jak si jinou cestou připomenout pohádku o Plaváčkovi. Z průměrné šedi vybočuje role Josífka Zímy, jehož Děda Vševěda hraje všemi možnými zlatými barvami. Hudba: Pavel Skalický (20.10.2012)