Tři zlaté dukáty

"Všechno je možné, když věříme ve šťastné konce..." Sice se říká, že konec dobrý, všechno dobré, ale v tomto případě je mi líto, když je 90% pohádky dějově těžkopádný až zmatečný (viz třeba i způsob, jak jsou do děje zakomponovány všechny ty různé technické vymoženost - historický automobil, vzducholoď, elektrický ohradník), tak to ani vcelku příjemný závěr prostě nemůže zachránit. Co lze snad jen ocenit, jsou krásné lokace a kamerové záběry. (25.12.2023)

Naši moderní tvorcovia nemajú na to, aby natočili rozprávku so skutočnou rozprávkovou atmosférou a košatejším dejom. To sa len zoberie grant, zapoja nejaké lacné nové tváre a je to, na výsledku nezáleží, veď zarobené je. Aj preto tu namiesto princa máme nejakého slovenského Sagvana Tofiho alias baču na bicykli a princezná to je dnes už nejaká široko artikulujúca (ne)panna s pozvoľným nábehom na dvojitú bradu. Dejovo je to plytké a urýchlené: nápad s dukátmi bez morálneho posolstva a prvé dva dukáty len narýchlo ukázané, len aby sme sa presunuli o 300 rokov a šli na to hlavné - ale aj tam je to rýchle a nezmyselné - napríklad keď sa naša nedotknutá Júlia dostane do kobky, tak je to vyriešené za tri minúty a dokonca to ani nie je ukázané, ako si ju dojič kráv slávnostne oslobodí. Asi nebolo času, opravoval bicykel. Dejový guláš je zastavený až potom, ako sa salašník konečne vyberie pešo do Ameriky (čo je v celom filme najviac opakované slovo) a panička zázračne zbavená dlhov si spomenie, že veď aj paholka by jej bolo treba. A zrazu finiš a človek si uvedomuje, že tu fakt do scenára nikto neinvestoval, tu sa mal človek uspokojiť len so scénografiou. Svoje peniaze si tak zaslúžil len Jozef Vajda, ktorý si tú postavu očividne užil a aj ju kvalitne zahral. (26.12.2023)

Pohádkově krásná, milá, Libuškoidní, zakletá panenka, za ni velká pochvala, tak má vypadat šikovná princeznička, a slušný pokus o atmosféru, který však opět nedopadl, protože režisérka laskavým, pohádkovým vypravěčen prostě není. Dramaturgie, dramaturgie.. Pohádka ale neobsahuje trapné pitvoření, bohužel je zbytečně unylá, bez humoru, na křečovitosti se podepsal i nechutný český dabing, který hercům nesedí na ústa, zní jako osmdesátková italská televizní škvára, což je ostuda děsná, rovná předabování Anděla Páně 2. do slovenčiny. Jinak jsou Tři zlaté dukáty nahrubo poskládané líbivé obrazy, chvílemi přemaštěné otravnou folklórní hudbou, u ktorej mala národňárská ministerka kultúry isto vyvrcholenie, komparz čítající patnáct lidí na jednom notoricky známém dvoře, (na tancovačku viditelně stačilo snad pouhé jedno natáčecí odpo) a obřidlivý NDR porno knír na jinak švarném pastevci (progresivní vynálezce- charakter- kulturista), který nebere na statky, ani dekolty, nemá v kebuli sval, což bylo jediným úsměvným na celém tomto počinu. Přesto moc nechybělo a pohádka mohla dopadnout skvěle. Vkus, nadhled a poučitelnost. Obšlehávání Třetího prince, Jakubiska či levná produkce nevadí. Absence lehkosti a zábavy, ano. Hudba a podmanivé záběry přírody na těžký žánr, jakým pohádka je, nestačí, přesto chválím kvalitní námět, obsazení, kdy ano, já se v pohádkách chci dívat na pohledné lidi, nelíbí se mi ošklivá, nesympatická prkna v hlavních rolích princezen, krásných mladých žen po světě běhá stále dost, čili zpátky s nimi na obrazovky, tady se mi to splnilo, za to pochvala, no a uzavřu konstatováním, že přes výhrady je tahle pohádka pořád lepší, než štědrovečerní Klíč sv. Petra a celá řada trapáren, které v tomto tisíciletí u nás vznikly. (26.12.2023)

Co to zas, proboha, bylo?! Celou dobu čekám, že se to nějak rozjede, že tam začne nějaký děj a ono nic. Rozplizlé prázdno, co se plácá odnikud nikam, ale hlavně že borec stále nezapomíná každému vlezle připomínat, že chce do Ameriky. Impotentně odmítá Katku se čtyřkama, furt kecá a kecá a kecá se zakletou Julií, kterou úplně bezdůvodně zaklela nějaká její předabovaná příbuzná s příšerným přízvukem (až poslední dukát zmyzýý, zmyzýýš i tiii). Jediná akční scéna pohádky je, jak jede Jura na kole. Není tam žádná zápletka, teda kromě té, že chce Jura do Ameriky a není tam ani žádné výrazné zlo, které by bylo nějak poraženo. Skoro všechny postavy jsou naprosto ZBYTEČNÉ a pro děj (tedy pro to, aby se Jura dostal do Ameriky) nemají lautr žádný vliv. I ta dějová linka s Katkou se čtyřkama naprosto vyšumí do prázdna. Vůbec nechápu, proč se to má v názvu dukáty, když si z celé zbytečnosti divák odnese jen to, že Jura chce do Ameriky. Pohádka je filmový žánr, který MUSÍ mít děj, jasný tah na bránu, to není žánr jako horor, který zaplácnete gore efekty, katastrofický, který zaplácnete destrukcí, nebo akční, který zaplácnete výbuchy a střílením. Pohádka potřebuje děj, tam prostě hezká výprava nestačí. Hrozný opruz, Janákův Klíč vede o parník. A nemyslím zrovna ten, kterým se dostanete do Ameriky. (25.12.2023)

Prvně jsem byl v šoku, že je film nadabovaný. To mi sledování okamžitě znechutilo. Jenže v závěsu jsem zjistil, že můžu přepínat, což filmu okamžitě určitě pomohlo. Když už je film slovenský, má se na něj koukat v originále. Tady to nevidím jinak. Jenže pořád, ač na něm dělala režisérka, která mě loni překvapila docela příjemnou pohádkou s fantasy motivy, tady nakonec šlápla lehce vedle. Zde to totiž byl náznak lokální pověsti (protože pohádkových motivů jsem tu moc nenašel) s romantickou linkou a steampunkovými prvky. A celkově to byla hrozná splácanina, která tu stavěla do popředí dvě nádherné Slovenky a kluka, který svojí vypnutou hruď dal na odiv opravdu jak legendární výherce Mr. Olympia. Takhle si podobný příběh prostě nepředstavuji. Naopak bych si přál trošku upřímnosti pro podobný žánr. A to mi tu setsakra chybělo. (27.12.2023)