Der Student von Prag
The Student of Prague
Kamera:
Guido SeeberHudba:
Josef WeissObsahy(1)
Chudý student Balduin (Paul Wegener) podepíše s vtěleným ďáblem - kouzelníkem Scapinellim - smlouvu, na jejímž základě dostane nesmírné bohatství. A to za jediné - za svůj obraz v zrcadle. Z tohoto obrazu pak Scapinelli vytvoří Balduinova dvojníka, který skutečného hrdinu dožene k vraždě a ničení. Zoufalý Balduin se rozhodne svého zrcadlového dvojníka zastřelit... (caligari)
(více)Recenze (36)
Duševné prenasledovanie je jednou z najdepresívnejších vecí, aké vás môže v živote stretnúť. Horšie je to ešte, ak si za to môžete sami... Takýto témat by nebol otrepaným ani o pekných sto rokov neskôr, dokonca ma takto zhurta ani žiadny iný nenapadne. Lepšie než Golem či Jekyll Hyde z 20teho roku. ()
Momentálně je to sice ten nejstarší film co jsem zatím viděl (pak následuje Cabiria 1914), ale to není důvod film nadhodnocovat. Snad jedinou předností je jeho délka, díky níž snímek celkem rychle ubíhá. Jinak ovšem není co chválit, příběh nikterak zajímavý, atmosféra téměř nulová, hudba snímku nijak moc nepomáhá, no prostě filmové začátky. 45%. ()
Skvelý herecký výkon nielen ústrednej postavy, ktorý zahral viac ako dobre obidvoch Baduinov ale aj Johna Gottowta ako Scapinelliho súdôvodom prečo má tento film aj po mnohých rokoch obrovskú výpovednú hodnotu. Človek tak trochu podvedomo klasickým filmom pridáva na hodnotení, pretože éra nemého filmu mala nepochybne svoje čaro a mnoho hercov bez slov dokázalo vyjadriť viac ako mnoho dnešných umelcov v siahodlhých prejavoch. ()
„Pražský student“ není čistě hororový film, ale mísí se v něm prvky dramatu a dalo by se říci, že v některých chvílích i komedie (např. ve scénách, kde Liduška pronásleduje Balduina s komtesou - ty jsou opravdu hodně úsměvné:-)). Na svou dobu je překvapující i dvojrole režiséra a herce v jednom - Paula Wegenera, kdy si zahrál jak studenta Balduina, tak zároveň zlého dvojníka. Překvapující je hlavně z toho důvodu, že po obrazové stránce není poznat, že se jedná o filmový trik. Myslím, že tvůrci nemohli pro postavu Balduina vybrat lépe. Se stupňující se atmosférou je výraz Paula Wegenera jako zlého dvojníka čím dál víc „psycho“ a celý zážitek umocňuje dramatická scéna na konci filmu se záběrem na Balduinův hrob. Tento film je příběhem jak o nešťastné lásce, tak o chorobné touze po penězích, pro které by člověk udělal cokoliv, jen aby získal, co chce. Chudý student Balduin v tomto případě podepsal smlouvu s ďáblem. Ďábla zde symbolizuje postava dobrodruha Scalpinelliho, který si v podstatě přivlastní polovinu jeho duše (odraz v zrcadle – zlé dvojče). Prostřednictvím zlého dvojníka se pak snaží získat celou Balduinovu duši, což se mu v závěru skutečně povede. Chápu, že pro diváky v tehdejší době muselo být toto dílo opravdu silným zážitkem, proto si zasloužilo zařazení do hororové kategorie. Z filmu na mě čišela přímo divadelní atmosféra (kulisy zámku s přímým vstupem do lesa; chování herců), kdybych nevěděla, že se děj odehrává na plátně, přísahala bych, že sedím v obecenstvu a pozoruji dění na jevišti. Možná se jednalo opravdu o divadelní herce, ale tuto informaci jsem nikde nedohledala. ()
Svým způsobem kvalitní film ale na dnešní dobu přeci jen trochu překonané, proto se s hvězdičkama zase tolik nepředám. První polovina mi přišla taková nudnější ale konec to spravil. ()
Jeden z prvních horrorů vůbec (první není, to je Le Manoir du diable), dalo se očekávat, že to bude spíše mysteriózní film ale co už. Pražský student je podprůměrný snímek, který zachraňuje pouze jeho rok vzniku a výše uvedený fakt. Jinak je totiž nudný až otravný, dříve ho lidé ale asi žrali. Pointa je každému uvažujícímu člověku jasná už po zjevení tajemného starce a tak se vlastně celý film čeká na tu jednu scénu. Jedno shlédnutí stačilo a zatím neplánuji reprízu. ()
Zážitek z filmu na 35. LFŠ mi trochu zkazil hudební doprovod Kazety. ()
35. LFŠ Tajupný snímek. Počátek německého expresionismu opředený tajemným jménem Hannse Heinz Ewerse, který mu dodává punc opravdového tajemna. ()
Takový německý expresionismus v plenkách :-) Jsem hrozně ráda že hororový žánr má částečně kořeny u nás Čechů... ()
Zajímavý film. Čtvrtá hvězda za ten konec, jinak za 3*. ()
Režisér Paul Wegener tu hrá aj hlavnú úlohu, študenta Balduina, najlepšieho šermiara v Prahe. S ním as zoznamujeme ako s prvým. Ako druhú spoznávame Lyduschku, o ktorú majú záujem všetci, okrem neho. Dej roztáča manipulatívny Spinneli. Na prechádzke s ním zachraňuje Balduin zanovitú grófku, ktorá spadla z koňa do jazera. Film nudí do 24. minúty, kedy je obohatený o fantasy prvok, ktorý vyzerá temne. Trik zo zrkadlami však naráža na nevierohodnosť pri chýbajúcom odraze menšieho zrkadla ešte pred trikom, tak po prevedení triku overenie si chýbajúceho odrazu v menšom zrkadle je nevierohodné. Hudba však náladu scén našťastie vierohodne podfarbuje. Prostredie je zaujímavé a dá sa oceniť vtedajší štýl natáčania filmov. Škoda len, že skoro celý film sa divák dokáže nudiť a forma tu zaostáva. Výsledné hodnotenie je potom aj súčtom trochu podarených zložiek filmu, nie jedného výnimočne prepracovaného a vydareného elementu. Na nemeckej wikipédie sa expresionizmus s týmto filmom nespomína. Verím, že remake/reboot s Conradom Veidtom je lepší a ozaj sa v ňom dá vidieť expresionizmus. ()
Myslím si, že kdybych hodnotil výše, už bych nadhodnocoval. Film je to samozřejmě kvalitní, ale expresionismus? Snad jen v několika náznacích. Ovšem největší vadou na kráse Pražského studenta, je jeho romantická linka. Ta celé dění zpomalí a značně ubere na zajímavosti. Naštěstí se vše mění, když se na scéně znovu objeví John Gottowt, nebo později samotný Balduinův dvojník. K hercům tedy nemám výhrad, snad až na zde již několikrát zmíněný věk Paula Wegenera, ale zase odehrál výborně. Potěšila i Lyda Salmonova a jak jsem již psal John Gottowt. Námět je výborný, doba vzniku téměř ideální, technické zpracování taktéž výborné a samozřejmě potěšilo i místo natáčení, ale ta romantická linie... 60% ()
Doprovodnáý hudba od sdružení Kazety mě zaujala víc.... ()
Film neměl špatné tempo a použití dvojexpozice na vytvoření dvojníka bylo uděláno na svou dobu mistrovsky. Vadila mi však postava studenta, který se tam nehodil, a horší kvalita obrazu, kdy nebylo možné moc vnímat herectví postav. ()
Hlavně a především je třeba mít na paměti, že tento film je přes sto let starý! Teprve pak je možno plně ocenit jeho mistrovství a inovativnost. Je to prostě pozoruhodná a vzácná starožitnost, které nelze vytýkat, že hlavní představitel je na studenta přece jen malinko starý a tělnatý, že všichni ostatní ještě stále hrají stylem "oživlá forografie" a že kamera je výrazně statická. Tohle všechno vlastně není než patina, která starožitnosti dodává skutečnou cenu. Jenom se mi nechce věřit, že by se autor námětu a scénáře Hanns Heinz Ewers ve filmu objevil opravdu jen v úvodním zapózování, mám stále nutkavý dojem, že si zahrál i toho blíže neurčeného příbuzného šlechtice, který přijde k hlavnímu hrdinovi před soubojem orodovat za budoucí oběť. Pak by šlo i o literární kuriozitu - cenný dokumentární materiál o přece jen význačném autorovi. ()
Chudý student Balduin (nejlepší šermíř v celé Praze) se setká s prapodivným , rozjařeným staříkem Scapinellim, který mu nabídne 100 000 zlatých když si bude moci z jeho pokoje odnést cokoliv bude chtít . Jak se Balduin vypořádá bez odrazu v zrcadle který ho pronásleduje na každém kroku ? Na svou dobu vynikající Mysteriozní Drama s výbornou zvukovou stopou (originální klavírní doprovod Josefa Weisse) ()