Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Komunistický agent, který se zdárně uchytil u troubovitě důvěřivých amerických tajných služeb, to přesto nemá snadné, hrozí mu odhalení, ale přesto zachraňuje českého vědce, kterého chtěli zlí imperialisté unést. Prý to měl být psychologický portrét rozvědčíka, vystaveného silným stresům, ale přesto přesvědčeného o své pravdě... Dnes z toho všeho zůstala nezamýšlená parodie s mnoha dobrými herci, kteří se v takové zhůvěřilosti uvolili účinkovat. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (58)

waits 

všechny recenze uživatele

Koncem roku 1975 se estébák Minařík vrátil ze svého působení ve Svobodné Evropě a koho jeho hrdinská mise chytla za srdce, mohl se dorazit v kině u špionážního filmu. To byly nervy! (nezapomenme, že automobilová honička neměla konkurenci, Jamese Bonda tehdy do kin nějak zapomněli zakoupt, či co). Agent české rozvědky Halva sice nerozumoval o bombách v diverzantském radiu, ale i tak potěšil socialistického diváka jemnou elegancí, se kterou lišácky vodil za nos celé ústředí berlínské pobočky CIA. Jak řekl zadumaně šéf americké pobočky "Vždycky jsem si myslel, že mám patent na myšlení..." Hm..ale když narazíte na lepšího protivníka... ()

Wacoslav1 

všechny recenze uživatele

Jestliže Vladimír Čech v padesátých a šedesátých letech jakž takž uměl a pobavil zábavnou rádoby akční agitkou Expres z Norimberka, nebo řemeslně slušnou sérií Alibi, tak tady padnul do nevýrazné normalizační šedi první poloviny sedmdesátých let. Je to strašně nudné a užvaněné podobně jako většina filmů s tímto podtextem a z této doby, a napínavé nebo nedej bože špionážní to fakt není. No a co je nejhorší, že to nefunguje ani v té rovině zábavné a nezamýšlené parodie jak tu hlásá oficiální text distributora.20% ()

Reklama

zette 

všechny recenze uživatele

Celkem by me zajimalo, jak divaci u nas v dobe sveho vzniku tento film prijali?! Namet je atraktivni, stejne jako destinace (na tu dobu), kde se dej filmu odehrava. Zpracovani ale pokulhava, sice to ma nejakou atmosferu, behem celeho filmu se ale moc nedeje, coz je u kriminalniho dramatu zasadni problem. Dialogy take nic moc a mnozstvi postav nedaji vyniknout ani zadnemu herci. Jsem rad, ze jsem film videl, uz ho ale vyhledavat nebudu. ()

F.W.Colqhoun 

všechny recenze uživatele

Oficiální text distrubutora sliboval mnohé, Chřástalovu jednu hvězdičku jsem si vyložil tak, že se film jen nepotkal s náladou na estébácký kecy. Vyložil jsem si to špatně. Brzy po slibných titulcích se ukazuje, že se Čechovy nepovedlo navodit to, co je jeho nejsilnější zbraní alibiovské série: třídní uvědomělost s elegantním nadhledem. Akce v IstaNbulu je jen sáhodlouhou přehlídkou fízlů a špízlů z obou stran opony, kterou jen výjimečně přerušuje nechtěně humorná scéná - jako když Peterlka, langleyovská verze Krakonoše, směňuje na heslo info před pražskou výlohou s příliš barevnými košilemi. Po nadhledu ani památky. Čech to ale neměl jednoduché. Kamera se bojí každého výhledu z okna, který by nutně prozradil, že zahraniční výprava se jednoduše nekonala. Pozadí nezajímavého případu tedy představuje zoufalá nuda dřevotřískových interiérů a lepších socíkovských motorestů a restauračních zařízení. Ze své role není s to vytřískat kapitál ani univerzální charismat Lukavský. Ostře řezaný double-agent čpí charakterním komoušem na sto honů, schopnost unikat podezřením ostříleného důstojníka CIA, který ale vypadá jako slovenský bača, nic fakticky nepodpírá. K pousmání je i nepolapitelná spojka se slovenským přízvukem. Dvojka krytá zelenými mužíky v pražské centrále svými kecy hravě zajistila, že jsem byl ochoten držet pěsti wurstovito-náckovitým postavičkám ze spolkové rozvědky. Punc největšího frajera inkasuje Cupákův britský agent, jenž provozuje česky vyhlížející bar, inkasuje marky v macatých ruličkách od kohokoliv, ale není s to si vytrhat obočí. Jestli jsem si z filmu něco odnesl, tedy poznatek, že většinu českých herců netřeba na Němce maskovat. Uspávadlo. ()

Tosim odpad!

všechny recenze uživatele

Jako...na tohle lidé dobrovolně chodili do kina? Vždyť i hlavním propagandistům a žroutům socialismu muselo být jasné, že tahle další z nud k posrání udělá jen medvědí službu. Třetí hvězdičku za posledních pětadvacet minut filmu, jak tady psal honajz? Snad sekund, ne? Každému je asi jasné, že reálná práce tajných služeb je jiná, než jak popisuje jakýkoliv snímek od Jamese Bonda až po Ethana Hunta, ale i unylost je oproti tomuhle veledílu akční. Odpad jak vyšitej. ()

Galerie (14)

Zajímavosti (2)

  • Velké množství záběrů, zejména na začátku filmu, zachycuje Památný kostel císaře Viléma v Berlíně. Ten byl vážně poškozen při spojeneckém náletu 23. 11. 1943. Po válce se diskutovalo, zda trosky věže ponechat. V roce 1956 bylo rozhodnuto o nové přístavbě a zbytky kostela se měly srovnat se zemí, ale proti tomu se postavila veřejnost. (Robbi)
  • Film se sice má odehrávat v tehdejší NSR (nebo Spolkové republice Německo), ale podstatná část se točila samozřejmě v prostředí jeho vzniku, tedy v ČSSR. Firma Tanass sídlila v bývalé budově PZO Chemapol, pro barový vstup bylo použito průčelí kubistického domu nedaleko dnešního hotelu Intercontinental, letiště bylo opět pražské, dálniční scény vznikly na D1 v úseku mezi odbočkami na Říčany a Průhonice, a "turecké" exteriéry se připravovaly v NDR (Rostock). Natáčelo se též v Berlíně. (Robbi)

Reklama

Reklama