Svatá

Scenár je napísaný tak, akoby bol priamo určený pre Jiřinu Bohdalovú. Napriek pokročilému veku si zachovala dôstojnosť, myslí jej to a rozpráva. Opilecké scény sú horkosmiešne. Vzťah s dcérou je vďaka obidvom herečkám uveriteľný a dodáva príbehu pikantnosť. Že filmu chýba morálne posolstvo? Ani to si nemyslím, nie je podaný ako heroický príbeh väzenkyne, ktorý má inšpirovať budúce generácie. Čo je pravda a čo je lož? Sú lži milosrdné... Film som brala len ako príbeh človeka, ktorý sa mohol aj takto odohrať. (31.05.2024)

Bohdalku moc nemusím, ale rozhodně se jí nedá upřít že je to paní herečka a jak jde o vážnou dramatickou polohu, tak je schopna svůj výkon posunout do závratných výšin. Ve Svaté to možná není její nejlepší výkon, ale takhle zahrát (s drobečky sebe sama) ve třiadevadesáti letech? Klobouk dolů. Hodně tomu pomáhá i samotné téma opřené o skutečnou postavu, které nadhazuje zajímavé myšlenky a i když na první dobrou působí jasně, realita zas tak jasná není a dokáže donutit diváka k přemýšlení. Jestli něco zamrzí, pak je to překvapivě smířlivý konec, který neřekne tak ani tak a Strach tady prováhal šanci udělat ze Svaté víc než jen dobrý televizní film....70% (22.05.2024)

Tak tady mě Strach dosti nemile překvapil Po skoro dokonalé Kleci, kde to táhl naprosto bezchybný Hádek, je tohle za mě prostě a jednoduše sešup o několik příček níže. Ano, paní Bohdalová zde herecky kraluje. To musím zdůraznit. Na svůj věk s až jedinečnou grácií. Za to smekám klobouček. Ale vůbec se mi nelíbilo, jaké priority film vyobrazuje jako ty správné. Skoro mi až přišlo, jako kdyby autoři nechápali pojem slova morálka. Lež by se nikdy neměla upřednostňovat před pravdou. Ať už je pravda sebekrutější. Tohle mě fakt na plné čáře zklamalo. A doopravdy to zastínilo ten neuvěřitelný výkon Jiřiny Bohdalové. Škoda. Protože po technické stránce na jedničku. Stejně tak i po herecké, co se týče vedlejších postav. Tak snad příště, pane Strachu! Za mě dávám 5/10 (13.06.2024)

Hloupý a přizdisráčký český film, který jednak dramaticky nefunguje a druhak je mi protivný svým provedením i vyzněním. Nevím, jestli nebyl napsán dobrý scénář anebo jestli původně tomu tak bylo, avšak byl také tolikrát přepsán a upraven, až se vlastně rozmělnil a rozsypal do stavu, který je nabízem divákům jako něco, co si zaslouží jejich pozornost. Nejzajímavější je, jak je k celé látce přistoupeno a co z toho vylezlo... Film je inspirován příběhem ženy, která ze sebe dělala obět gulagu z podmětu vidiny finančního obohacení, k němuž ale po odhalení nedošlo, avšak zde je přetransformován do příběhu ženy, která lži šířila z dobrých důvodů (prý aby se nezapomnělo), ale finanční reparaci dostala a novinářka z Reflexu, která její blamáž odhalila, to po odhalení rovněž zamlčela, protože uznala, že toto pochybné jednání reálně má pozitivní dopad (úhel konsekvenciální etiky). Tím je vytvářen obraz nedůvěryhodné novinařině, čož je zvláštní perspektiva od ČT. Protože mám ponětí o tom, jak novinařina funguje a v jakém je novinařina stavu, tak nehodlám přistoupit na to, že by jí to prošlo - že by po tom nikdo neskočil, že by všichni kryly její lži, že by novinářka, která to vyšetřila a zamlčela nedostala padáka. Navíc se mi těžko věří v dobré altruistické úmysly báby-protagonistky, když ji hraje Bohdalová (dovolte mi si odplivout). Mám ale rád momenty, když se stírají hranice mezi postavou a hercem. Jiřinka zde totiž pronese: “Lepší vyžraná kurva než mrtvý hrdina.” To se mi zdá být jejím životním mottem. Její 93 let a na začátku její postava pronese: "Ještě dnes když vidím díru v zemi, rozklepou se mi kolena," čímž Jiřinka skrze postavu vysvětluje, proč se ještě neuráčila padnout do hrobu. Krom toho je zde taková vztahová linka mezi matkou a dcerou, která je velmi plytká a dramaticky nefunkční. (09.06.2024)

Nebýt Strachových slov o tom, že láska je víc než pravda a že mnoho pravd může zabít lásku (Jiří Strach: Díky filmu Svatá utekla Jiřina Bohdalová hrobníkovi z lopaty - Deník.cz (denik.cz)), nebyl bych bral tak vážně onen děsivý a ve filmu jasně přítomný přístup k historii, jako funkčnímu nástroji pro pomáhání dobru, ale nikoli pravdě (!). Jakkoli nesouhlasím s ostrými odsudky, jež film označují za mizerný počin po všech stránkách (Recenze filmu Svatá s Jiřinou Bohdalovou - Aktuálně.cz (aktualne.cz)), ta nechuť po posledním rozhovoru Térové s novinářkou ve mně zůstává i po zvážení všech plusů, jako byly herecké výkony, vynesení na světlo story Věry Sosnarové či vyprovokování domácí diskuse po zhlédnutí. Láska určitě je víc než pravda a dovede odpustit i lež, ale je mi líto, láska je především pravdivá a pravda je vždycky lepší než lež, o tom jsem přesvědčený já. Na druhou stranu, Strach tohle své zvláštní přesvědčení neventiluje ve filmu tak okatě jako v rozhovorech, hvězdičkami šetřím spíš proto, že tahle komorní dramátka nejsou obecně kdovíjaké terno, i když ho ze sebe dělají. (20.05.2024)