Reklama

Reklama

Obsahy(1)

I v 70. letech vznikaly u nás filmy, které zdůrazňovaly nejen nutnost všemi prostředky hájit neprostupnost západních hranic, ale hlavně rehabilitovaly stalinistickou éru. Se směšnou patetičností vyprávěný příběh se odehrává v roce 1951 a odehrává se v armádních kruzích, zachycuje spory o co nejúčinnější vzdušnou ochranu hranic... Zvolil k tomu pracovní spory mezi zkušeným, ale myšlenkově již ustrnulým generálem a mladým politrukem, jenž prosazuje moderní koncepční řešení společného úkolu. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (71)

Pitryx 

všechny recenze uživatele

Propagandistický film pod vší úroveň, ale nevím jak a proč, zkouk jsem ho celý. Filmy bez děje přejíždím, nebo prostě vypnu. Je sice pravda, že jsem jej nesledoval moc pozorně, ale sledoval. Takže ta hvězda jen za to, že jsem to viděl celé. Tak, fírnajs, nevím, jestli ji dávám tvůrcům, nebo sobě. Ale asi tvůrcům, ač nevím čím vlastně zaujali. 201110188918/8920 ()

inutihar 

všechny recenze uživatele

"A 50 g vodky záloha pro nečekaný přípitek." je super hláška. Ovšem pro sledování filmu té vodky potřebujete víc. Dějově to je naprosto chaotické a celé to na mě působilo jako sestřih náhodných scén z nějakého normalizačního TV seriálu. Hloupé, ale ne tak moc, aby to bylo vtipné. Ale Delfín předělaný na imperialistickou stíhačku byl super. ()

Reklama

vitekpe 

všechny recenze uživatele

V. Cech je reziser, kterej bezesporu tocit umel. Takze i tenhle film je pekne natocenej a navic ma i slusnou vypravu. Koukat se na to proste da. Letadla, holky pekny, auta... Tech par kreci klidne v hlave preskocim, a naopak se pobavim nejednim "vtipem" (americky L29, rozumy starsich kolegu atd.). Kdyz se poprve objevi priletajici nove migy a do toho Katusa... :-))) ()

MickeyStuma 

všechny recenze uživatele

Po politických událostech roku 1968 se českoslovenští filmaři občas vraceli k budovatelským a oslavným tématům padesátých let a jako obvykle se snažili, aby to vypadalo. Hodně se toho natočilo o pohraniční stráži, ale překvapivě nic o letecké ochraně hranic a právě tímto filmem se dluh napravil. A aby si filmaři nemuseli vymýšlet, použili skutečnou událost z 10. března 1954, kdy se nad Merklínem střetly dvě československé stíhačky MiG-15 a dvě americké F-84 Thunderjet. Filmaři samozřejmě neměli možnost taková americká letadla získat, a tak pro film upravili letouny L-29 Delfín. Aby letecké záběry na plátně vynikly, byla dokonce poprvé použita technologie 70mm filmu. Scénář byl inspirován knihou „Osm a půl výstřelu“ Václava Podzimka, ale bohužel jen okrajově. Československé letectvo se modernizovalo, západní imperialisté stále provokovali a ve velení letectva došlo ke generačnímu střetu mezi zkušeným generálem a mladým politrukem. S takovým námětem by film nemusel být špatný, ale v dobách normalizace si o něčem takovém mohl každý nechat jen zdát. Samotný scénář je prostě katastrofální. A nepomáhá ani občasný lehký humor. Martin Růžek je v roli generála obecně výborný a dá se bez skrupulí říct, že je to opět jeho herecký koncert, ale to je asi tak na celém hereckém pokolení vše. Samozřejmě, že u takového filmu vzbuzují zvědavost letadla a letecké scény. A ať se to někomu líbí, nebo ne, technicky je to skvělé. Jen kdyby takové scény dostaly mnohem více prostoru. Stalinská éra československých padesátých let byla skutečně temnou dobou, a jak je zmíněno už v úvodu, po politických událostech roku 1968 byla snaha se k této éře ve filmech vrátit. O to více však překvapí, že typické vymoženosti týkající se *přátelství se Sovětským svazem* nebyly nijak zvlášť prosazovány. Každopádně i tak měli diváci dostatek rozumu na to, aby tento film nepřijali. Jde tedy o další politický film, který je třeba v dnešní době vnímat s jistým odstupem. ()

milwaukee 

všechny recenze uživatele

Dal jsem tři hvězdy (66,6%) a hned řeknu proč. Rádoby experti na leteckou tématiku se zde již vyjádřili. Teď se vyjádřím já. Film jsem viděl v mládí, ještě před vojnou. Protože jsem odebíral časák L+K, o letectví jsem věděl poměrně dost. Tak mě hned zaujalo, že kapitalistické Šůting Stáry tady nahrazují Aero L-29 Delfin. Ale zase si dost dobře nedovedu představit, že by nám soudruzi z Jůesej nějaký takový stroj půjčili. A pak jsem šel na vojnu. K letectvu. A právě s takovými chlapíky, jsem seděl na velitelském stanovišti a poslouchal jejich historky. Teď už to byli starší pánové, ale všichni piloti. A to, co popisuje tenhle film, o tom jsem taky něco slyšel. A tito pánové do teď mají můj respekt a obdiv, protože to, co říkali, opravdu ukazuje, že ten film až tak špatný není. Přistávat bez podvozku, katapultovat se z MiGu, kterému se roztrhla turbína, přelétávat ze Slovenska trofejní Mezky proti Tatrám a mít staženou prdel, jestli v přídavné nádrži nebude bublina, .... A v telefonním seznamu, který jsme na VS používali, byl u dvou jmen křížek. Ti takové štěstí neměli. Berme to tak, že dotyční byli vojáci. A voják, ať už sedí v Čáslavi, v Žatci nebo v Náměšti na letišti a nebo letí do Afgánu, pouze plní rozkazy. Nic víc a nic míň. A pokud jde o tu zeď, též by se mi nelíbilo, kdyby mi někdo cizí chodil po zahradě nebo lezl do bytu. Taky bych s ním byl hodně rychle hotov. Nižší hodnocení dávám za politruka, protože ten jako takový s létáním neměl moc co dělat (ale vlastně měl, vždyť to byl Študent z Nebeských jezdců). Pár jsem jich poznal a byli úplně k ... A Martin Růžek generála zvládl hodně dobře. I když bych ho párkrát kopnul do řiti, je to obrovskej záhul šéfovat armádě nebo divizi aby fungovala. Možná ty vojenské historky jednou zpracuji trochu víc, abych těmto profíkům vzdal hold. /zajímavý komentář Fondak/ ()

Galerie (3)

Zajímavosti (16)

  • Ve scéně vrácení poručíka Zdeňka Netopila (Jiří Krampol) na státní hranici vidíme obrácené označení států na hraničním kameni. „ČS“ má správně být ze strany naší a „DB“ ze strany tehdejší NSR. Ve filmu to je obráceně. Také sloupek se znakem NSR, který je před hraničním kamenem, tedy na území ČSSR, je umístěn špatně. Sloupek má být umístěn na území tehdejší NSR. (JSy)
  • Když přilétají sovětské stroje MiG-15 k leteckému útvaru, děje se tak za doprovodu slavné ruské písně „Kalinka“. V roce 1860 ji složil Ivan Petrovič Larionov, jenž byl i autorem textu. Proslavil ji vojenský soubor Alexandrovci, takže byla nakonec mylně považována za lidovou píseň. (Robbi)
  • V jedné ze scén sovětští piloti předávají Čechoslovákům zbrusu nové Migy-15, letadla již však mají očividně zamalované československé výsostné znaky na ocasních plochách a symboly pluků na přídi. (ČSFD)

Reklama

Reklama