Goro, bílý pes

V 80. letech jsme si z Gora dělali legraci. "Je to bílý a nechytíš to. - Goro, bílý pes." Ten vtip mě urážel, protože jsem jako správný peskař samozřejmě fandil Gorovi a obdivoval jsem, jak je dokonale vycvičený.____________ 13.8.2011 - po opětovném zhlédnutí snižuji na podprůměr. Dětský divák vnímá souboj dobra a zla a bezkonkurenčního Gora, ovšem z pohledu dospěláka vidím jen množství spletitých situací, do kterých se Gora vinou slabého scénáře dostává, ale pokžaždé vyvázne. Nelogicky se objevuje při cestě za Reiko na místech, kde je zrobna banda mafiánů, přípoadně inspektor. To, jak dokáže unikat střelcům, je až úsměvné... Víc patos než dobrodružství. Kladem je občas komentář vysvětlující psí zvyky, občas pohledy na japonskou krajinu. A povedla se ústřední písnička. (25.07.2008)

Žádnej plyšovej pes, kterýho jsem kdy v životě měl, nemohl mít jiné jméno... Goro a píšťalka. Nezapomenutelná vzpomínka na to, když jsem byl prcek. A úžasná melodie. Ti, kterým je míň, asi nepochopí, že tohle je kult. Že to, že se všechny díly objevily na netu, je neuvěřitelný a sedím u toho a vzpomínám, jak jsme kdysi seděli všichni okolo malý černobílý televize a ubulenejma očima koukali a drželi palce. Tenhle seriál je vyděračskej, manipuluje citama. Kdybych ho měl hodnotit teď, je to stěží na dvě hvězdy, ale za ty vzpomínky a za nostalgii - jasných 100%. (11.12.2014)

Tento seriál navazuje na o rok starší stejnojmenný film. Na rozdíl od něj ho však neznají ani Japonci ani IMDb a zdá se, že navždy zůstane legendou pouze pro jistou generaci československých diváků. Když jsem se nedávno dostal znovu k celému seriálu (TADY), trochu jsem váhal s jeho zhlédnutím, protože jsem ho naposledy viděl očima malého kluka. Dojímavý příběh, osudově smutné oči Japonců, cituplný voice-over komentující Gorovy osudy, nejemotivnější hudební melodie mého dětství a probrečený snad každý díl seriálu, vytvořily tehdy nesmazatelný filmový zážitek. A ten tady také hodnotím. No, po těch letech musím konstatovat, že ta naivita je opravdu veliká, původně děsivý souboj s medvědem je spíš k pousmání, celé je to hodně natahované a ta Molavcová, ježišmarjá.... Navzdory tomu je to stále jakž-takž koukatelná záležitost a třeba samotný Goro hraje moc fajn. Když jsem ale snad po 20 letech znovu viděl úvodní znělku, emocím a nostalgické slze jsem se neubránil. (03.02.2006)

I když jsem tento seriál na začátku 90. let v TV sledoval a asi před deseti lety znovu shlédl, mimo nostalgie to ve mně nevyvolalo žádné hlubší pocity a od té doby jsem neměl potřebu se na Gora znovu mrknout. Celé to na mě působí jako prvoplánové citové vydírání a navíc se to strašně vleče. Možná by bohatě stačila stopáž celovečerního filmu a bylo by to daleko únosnější. Tak či tak, filmy a seriály, v nichž je hlavním hrdinou pes či jiné zvíře mě nikdy moc nebraly. Objektivně je to spíš na lepší 2 *, ale vzhledem k tomu, že tento seriál přece jen patří již mezi ty diskriminované a zřejmě už asi nikdy v televizi nepoběží, zaokrouhlím to na 3 *. 50% (20.12.2015)

Nejsem pejskař a nikdy nebudu. Rozčiluje mě, když majitelé psů nechávají psi vysrat u našeho baráku jako by to byl nějaký park. A tenhle seriál je převážně o psovi, který se ztratí na výpravě za medvědem se svým pánem, kterého šelma roztrhá. A pes pak běží a běží stovky kilometrů zpátky ke své holce (to jsem napsal, jak kdyby spolu chodili), holka píská na píšťalku, aby ho přilákala, a tak nějak to pokračuje až do zdárného shledání. Viděl jsem to jako děcko, dnes už by tehdejší kouzlo brutálně opadlo, ale už tehdy mě zaujala japonsky zpívaná písnička doprovázející tento legendární seriál. Ne, já opravdu neumím japonsky, ale přísahám, že jsem v tom textu slyšel slovo "matuhaši". Nevím, co to tehdy znamenalo a nevím to ani dnes, nikdo mně to nepřeložil. Ani nechci, abych se dozvěděl pravý význam tohoto slova. Jistě je to překladatelský oříšek a já už jsem si ho vyložil po svém. V podstatě "matuhaši" zachránilo tenhle seriál na pěkných 40% (12.06.2012)