poster

Posel z Liptákova (divadelní záznam)

Komedie

Česko, 1997, 100 min

Scénář:

Zdeněk Svěrák (divadelní hra)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • ic
    *****

    Protože se na digtálních nosičích dá sehnad více verzí Posla z Liptákova tady je úryvek z té jednoznačně lepší verze (se Svěrákem): ...Pokud jde o Cimrmanovu podobu, nevíme takřka nic. Fotografie se nedochovaly, máme k dispozici jen mistrovu autobystu, ovšem všechny rysy jsou ztrhané. Co je ale na té bustě dobře patrno, je takový markantní hrbol na temeni lebky. V překreslení vypadá takto. Je to takzvaný pahrbek geniality. Já osobně jsem dlouho marně hledal... dlouho jsem hledal způsob, jak najít mezi obyvatelstvem liptákovské lokality člověka s podobnými povahovými rysy. Nakonec jsem se uchýlil k metodě doktora Hedvábného. Je to metoda 'přítlačné tabulové kontury'. Pracuje se následujícím způsobem: Zkoumaná osoba dá hlavu uchem na stůl, kde už je připravena čtvrtka papíru, vědec ji levou rukou přitlačí, proto přítlačná, a pravou obtáhne. No, na první pohled to vypadá jednoduše, ale neřekli byste, jak je obtížné přimět některé lidi, aby dali hlavu na stůl. Většinou se ptají proč(?) a tak podobně. Takový výzkum může v terénu provádět jen skutečně silná, vědecká osobnost. Optimálním místem k získávání tabulových kontur je restaurace U Sirotků a nejlepší je to těsně před zavírací hodinou, kdy je řada osob u svých stolů k obtažení ideálně připravena....(4.6.2008)

  • Jara.Cimrman.jr
    *****

    Patrně by mne také bavilo býti uhlobaronem, ale pokud bych kvůli tomu musel do hospody chodit s umytýma nohama a tolerovat po lokále pobíhajícího cikána s nožem v zádech, tak to si raději zvolím nebezpečné povolání úředníka v pyrotechnických závodech a po večerech si budu přivydělávat čuměním do trouby. Jelikož jsem však jenom unavený Smrťák, tak si nabrousím kosu, nakopnu svou Škodu 100L s malou závadou na chladícím zařízením a až za plus mínus 200 let najdu ten Liptákov, tak tam strávím důchod pročítáním nikdy zcela nenalezeného díla Járy Cimrmana.(12.2.2013)

  • Bonaparte.
    *****

    Je to jiná hra než ty ostatní. Nemá tolik hlášek a gagů typických pro Cimrmany a samotné hry jsou spíše smutným obrazem budoucnosti. Právě díky jedinečnosti bych tuhle hru zařadil mezi ty nejlepší počiny Divadla Járy Cimrmana. Nedoporučuji začínat Cimrmany touhle hrou, naopak nechat si ji jako krásnou tečku na závěr (i přes to, že poslední hrou je České nebe). A tak tedy "Na shledanou" Cimrmani...(22.12.2013)

  • Matty
    ****

    „Nepochválím-li se sám, nikdo to za mne neudělá“ Dvě hry v jednom byly velice nevšedním nápadem, ale vůbec ne špatným. K jejich spojitosti lze mít námitky, ke kvalitě rovněž, ale ani Posel z Liptákova (Hra z budoucnosti), ani Vizionář (Hra se smrtí) není zbytečně natahován na úkor těch lepších vtipů. Obě dvě mají délku tak akorát, i přednášky jsou dlouhé a zamýšlenou trapností okořeněné tak akorát. Pobaví vtipné vyprávění o nudné cestě do Liptákova s pověstně známou meteorologickou enumerací, i roztomile „vesnická“ vize budoucnosti, které vypovídají více o mezilidských vztazích, než o technickém pokroku. Obzvlášť Vizionář patří svou myšlenkou (vyrovnávání se se smrtí) k těm vážnějším cimrmanovským hrám, ačkoliv jej vážně dost dobře brát nelze. V roli Smrtky je obzvlášť nezapomenutelný Zdeněk Svěrák, z jeho závěrečného „nashledanou“ proneseného do publika až mrazí. 75%(24.6.2007)

  • MrGregor
    ****

    Nejsem žádný cimrmanolog, ale musím říct, že mi tento díl přišel poměrně slabý... (ano, bylo tam pár povedených scén a vtipů, ale oproti dalším dílům je jich skutečně o poznání méně) ...přesto, příčí se mi dát tři hvězdičky, tak dám slabší čtyři... (Malá otázka na závěr: ... a to, proč je v hercích uveden i Zdeněk Svěrák, když na tomto díle, pokud je mi známo, nepracoval... snad pro lepší orientaci v Cimrmanech? --- tak prý "byla udelana i verse se Sverakovou druzinou", děkuji boshke :)(24.6.2011)

  • - Liptákov není smyšlená obec, jde o jiný název pro Ferdinandov u Hejnice. (Frontie)

  • - Miloni Čepelkovi se hra natolik nelíbila, že dokonce odmítl v ní hrát a bylo mu vyhověno. Časem jí ovšem přišel na chuť. (Kulmon)

  • - Během úvodní přednášky v části, kdy Ladislav Smoljak cituje zápis z roku 1902 z místní kroniky řekne: "Manželům Henleinovým se narodil syn Konrad", to je ale špatně, protože Konrad Heinlein se narodil roku 1898 ve Vratislavicích nad Nisou. (Jurkodak1)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace