Obsahy(1)
Geniální skladatel Jára Cimrman a jeho opereta. U příležitosti zahájení provozu slavného vídeňského "Riesenradu" byla vypsána soutěž o nejlepší operetu. Odeslal ji také Čech - Jára Cimrman, a to rozmáchlým sedmihodinovým dílem "Proso". Díky své snad jediné záporné vlastnosti - drobnému škudlilství - nepodal zásilku s partiturou doporučeně, což umožnilo Franzi Lehárovi, Johannu Straussovi, Oskaru Nedbalovi a dalším členům poroty, aby si geniální operetní fresku doslova rozebrali. Vědecký tým českých cimrmanologů dokazuje po mnoha desetiletích, že autorem světově proslulých melodií z Netopýrů, Polských krví a mnoha dalších operet je zapomenutý Pojizeřan Cimrman. (oficiální text distributora)
(více)Zajímavosti (23)
- Jako hospoda Na mýtince se rovněž nazývá lokalita v počítačové hře „Kingdom Come: Deliverance“ a jedná se o hospodu, kde se hlavně kují pikle a intriky. (Nick321)
- S nápadem napsat Hospodu Na Mýtince přišel Ladislav Smoljak po zájezdu Divadla Járy Cimrmana do Vídně. Když totiž viděl tamní soubory a orchestry, jak hrají operetu, oslovil Zdeňka Svěráka s tím, že chce napsat operetu a zda by se s ním nespojil. (mnaucz)
- Autoři Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák o této hře řekli, že je to první správně napsaná cimrmanovská hra. Tedy první hra, kterou mohl Cimrman napsat a od které už pak vznikaly pouze hry, které Cimrman mohl napsat. Na rozdíl od Aktu (1997) a Vyšetřování ztráty třídní knihy (1997), které byly napsány jako hry soudobé. (mnaucz)
- Árie „Bratří, mé srdce plá, mé srdce plá“, kterou zpívá Hrabě Zeppelin s Hostinským a Kulhánkem (v tomto případě Miloň Čepelka, Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak), má dnes jiná slova než dříve. Totiž v části, kde se zpívá: „Když máme, ženy takové,“ se dříve zpívalo: „Když národ, ženy také má.“ Původní verze je k poslechu k dispozici na neoficiálním zvukovém záznamu Hospody na Mýtince ze 70. let, který je dostupný na internetu. (mnaucz)
- Árie „Vás, ženy jsem líbal rád“, kterou zpívá Hrabě Zeppelin (v tomto případě Miloň Čepelka) měla na konci původně trošku jiná slova. Po slovech: „Já jen vím,“ tehdy následovalo: „že líbat smím... ženy vás,“ a konec byl stejný jako dnes. Původní verzi můžete slyšel na LP Hospody na Mýtince. (mnaucz)
- Árie „Tuláka“, kterou zpívá Hostinský (v tomto případě Zdeněk Svěrák), byla původně delší. Zpívala se na dvě sloky. Text byl shodný s původní Árii „Tuláka“ od Rudolfa Piskáčka, konkrétně s poslední slokou. (mnaucz)
- Postava studenta cimrmanologie byla napsána na tělo Petru Bruknerovi. Avšak později se stala rolí, kterou prošel každý začátečník. Kromě Petra Bruknera např. Josef Koudelka, Jan Kašpar, Václav Kotek, Bořivoj Penc a další. Zdeněk Svěrák to definuje tak, že: „V semináři má představitel většinou trému, ale k té roli se to hodí, protože je tak i napsána. A ve druhé části tam vlastně na konci chvíli sedí, pak se zvedne, a artikuluje ten záznam z pásku, aby to vypadlo, že to říká on, pak odvede Zeppelina a pak se ještě na závěr vrátí. Pro začátečníka ideální role.“ (mnaucz)
- Ladislav Smoljak, který na tomto záznamu hraje vězně Aloise Kulhánka, se v roce 2007 sám přeobsadil do role Hraběte Zeppelina, aby měl kdo alternovat Miloně Čepelku poté, co Pavel Vondruška v této hře přestal hrát. Po něm roli Aloise Kulhánka zdělil Petr Reidinger. (mnaucz)
- Jaroslav Vozáb považoval hru za nejlepší. V představení hrál svou první velkou roli v divadle, vězně Aloise Kulhánka. Po několika reprízách v této roli, řekl autorům: „Hospodu už nikdy nenapíšete!“ Měl tím na mysli, že autoři tak dobrou hru, jako Hospoda na Mýtince, už nikdy nenapíšou. (mnaucz)
- Tato hra se jako první hrála na zájezdě, a to v roce 1970 v plzeňském klubu Alfa. (mnaucz)
- Kvůli představení Hospoda na Mýtince přibyl na pozvání režiséra Ladislava Smoljaka do divadla v roce 1969 Pavel Vondruška jako výpomoc k hudební stránce této hry. Ten do souboru na pomoc přizval Jana Klusáka. Jako odměnu dostali oba dva v představení Hospoda na Mýtince role. Pavel Vondruška roli Hraběte Ferdinanda von Zeppelina (hrál ji až do roku 2004) a Jan Klusák roli Hostinského (hrál ji až do roku 1976). Jan Klusák nakonec v divadle uvízl do roku 1975 a Pavel Vondruška hrál až do své smrti. Smoljaka to dost štvalo, protože Jan Klusák nebyl u režimu dobře zapsán, a tak mě strach o existenci souboru. (mnaucz)
- Tento záznam hry Hospoda na Mýtince byl natočen v době, když už se doprovodná hudba z pásku zpomalila. Je to samozřejmě kvůli tomu, že aktérům již rychlý záznam hudby ujížděl a bylo nutné ho zpomalit. Porovnat to lze na 4. záznamech. Je dobré si všímat i roků, kdy záznam vznikl. V představení „Cimrman sobě“ (1991) je pásek z původní rychlostí. Na této verzi (1997) je pásek mírně zpomalen. V představení „Ze hry do hry“ (2007) je pásek celkem značně zpomalený. A v představení „Psaní do nebe“ (2017) je zpomalení asi nejznačnější. (mnaucz)
- Podle Miloně Čepelky se v jeden čas smáli diváci více, když Kulhánek řekne: „...a najednou, kde se vzali, tu se vzali dva četnící,“ což se cenzorům nelíbilo, ale v textu to nakonec zůstalo. Miloň Čepelka ještě dodává „...nakonec to tam zůstalo, protože asi za 3 měsíce, co jim to začalo vadit, Svěrák se Smoljakem odevzdali „Posel z Liptákova“, takže je to už asi nezajímalo.“ (mnaucz)
- Miloň Čepelka v rozhovoru prozradil, že někdy v roce 1970, když řekl v semináři: „I letos to je 100 let, co se Jára Cimrman narodil,“ někdo oznámil, že si v hře v Hospoda na Mýtince utahují z Vladimíra Iljiče Lenina a soubor musel vysvětlovat, že tuto pasáž mají v textu už od premiéru. (mnaucz)
- Během hry ani jednou nezazní celé jméno vězně Kulhánka. Podle divadelních programů je jeho celé jméno Alois Kulhánek. (mnaucz)
- Miloň Čepelka v jednom rozhovoru prozradil, že vždy když hraje Hospodu na Mýtince, tak „hází“ Zdeňku Svěrákovi první slovo každé věty, když Zdeněk Svěrák zpívá Árii Tuláka. (mnaucz)
- Hlas Inspektora Trachty (Václav Kotek) patří Oldřichu Ungerovi, bývalému členu Divadla Járy Cimrmana. (mnaucz)
- Jedná se o první hru, kterou Ladislav Smoljak se Zdeňkem Svěrákem napsali společně. (Pierre)
- Miloš Kopecký velmi toužil zahrát si hraběte Zeppelina. (Kulmon)
- Premiéra hry byla v den, kdy v Československu začala normalizace. (Kulmon)