Obsahy(1)
Charlie je zubárov pomocník. Na ceste do lekárne sa dostane do potýčky s chlapom, ktorému hodí do tváre tehlu. Jedna tehla sa ujde aj náhodnému okoloidúcemu. Charlie sa vráti späť do ordinácie a vydáva sa za zubára. V čakárni sa ale objavia obaja páni, u ktorých poranenie tehlou zanechalo následky na zuboch. (Diazbros)
Recenze (19)
Rajský plyn je výbuchem klaunské neurvalosti, Charlie Chaplin v roli zubařova pomocníka a uklízeče se nechává ovládnout frustrací a násilným hrubiánstvím šikanuje každého, kdo se mu nešťastnou náhodou postaví do cesty. Lze ocenit jen detaily a drobně nenápadné hříčky, sebevědomé převzetí náhle vyprázdněného místa zubaře a uvolněnost rajským plynem, přesto je dominance fyzického násilí určující. Vedle Charlieho zde zaujme zkušený zubař Dr. Pain (Fritz Schade), jeho lehkomyslně chybující manželka (Alice Howell), druhý zubařův pomocník a trpaslík (Joseph Sutherland), vzteklým Charliem nechtěně a brutálně zraněný budoucí pacient zubní ordinace (Slim Summerville), z rajského plynu uspaný jiný pacient (Josef Swickard), oběť Charlieho trestu zpupnosti a další budoucí pacient dentisty (Mack Swain), či mladá a s Charliem flirtující návštěvnice zubní ordinace (Helen Carruthers). Film Rajský plyn alias Chaplin spravuje zuby je fyzicky namáhavou zběsilostí cirkusové klauniády a násilí je hlavním pilířem stavby příběhu. ()
Mezi Chaplinovými začátky dost nadprůměrná záležitost, kdy se nesmějeme jen situační komice - dost povedený Chaplinův břišní kopanec a i dáma umí dotěru řádně nakopnout, nýbrž i Chaplinově nevadnoucí zálibě v krásnějším pohlaví - rozdíl mezi tím, jak Chaplin opečovává mužské a ženské zákazníky. ()
U grotesky musí být jasné, kdo co chce a proč po sobě jednotlivé figurky jdou. Tady je to ale naprosto nevysvětlené. Na začátku víme, že Chaplin je zubařův pomocník, dobře. Proč ale provokuje ty lidi, o co mu jde, to je naprosto nevysvětlené... A takhle to vlastně pokračuje po celou dobu. Jindy víme, čeho chce tulák dosáhnout - dvoří se, chce něco získat, je opilý a prostě se nekontroluje. Tady rozhodně ne. A navíc to ani není zvlášť vtipné. (Po přečtení děje na wikipedii už jsem začal motivacím jakž takž rozumět, ale že mi to nedokázal zprostředkovat film, je chyba. Jindy s tím nemám problém, tak snad ne moje.) ()
Sociálny status večného tuláka v začiatkoch Chaplinovej kariéry ustupoval krátkym groteskám, ako je táto: príbehu založenom na kopancoch, úderoch a srandovnej zámene pomocníka za zubára. Navršovanie a opakovanie obmedzenej škály humorných scén dokáže spoľahlivo zahnať zábavu aj v takomto krátkom filme. ()
Ne tak nabité gagy jako jiné Chaplinovy kraťasy. ()
Během chviličky, kterou tato groteska trvá, máme možnost vidět několik zdařilých momentů, které nabízí ordinace zubaře a pacienti. Není nouze o kopance, vyražené zuby a Charlie se neváhá pustit i do trhání chrupu. ()
Na ten neskutečný věk, který tenhle film už má, moc povedená groteska. ()
Kdoumí, ten umí. Zde není třeba víc dodávat.***(3.12.2010) ()
Bezduchá vybíjená v zubní ordinaci. Asi nejlepší je scéna těsně před závěrem, ve které Charlie sedí na chlápkovi s bolavými zuby a obrovskými kleštěmi mu je páčí z pusy... Ale vyloženě legračního tam mnoho není. ()
Tenhle raný Chaplin mi zjevně moc nesedí. Průměrná historka o zubařském křesle, cihlách a rajském plynu... ()
Je zrejmé, že tomuto pánovi by som svoj chrup nezveril, zato moje sympatie má dvojnásobne. ()
Chaplin je tu za hulváta a berie do hlava-nehlava od svojho malého kolegu v práci, pacientov až po náhodných okolostojacich a ani ženy nie sú ukrátené o násilnosti. Asi prvýkrát tu použil trik s klobúkom. Na konci sa to zvrhne na hromadnú bitku, ktorá sa už nijak rozumne nedá ukončiť, len textom The End. ()
I u zubaře či doktora může být legrace.A lá Charlie Chaplin versus zubař.Mně se to docela líbilo.Hlavně ty bitky.Na to,že je to krátké,je to dobré.Snad jen trochu nepřehledné...Sir Charles Spencer Chaplin čte noviny opřený o strom a jednomu tlustému chlápkovi leze na nervy,když po něm hodí cihlu.Mistr němé grotesky Chaplin už ale měl lepší filmy. ()
Když si Charlie Chaplin zahraje na zubaře, nemůže to dopadnout dobře pro pacienta... ()
"He's the one who knocked my teeth out." Krátka groteska dosť chabej kvality, tak ako väčšina grotesiek Chaplinoveho keystonovského obdobia. V tomto prípade ma to aj trochu mrzí, lebo tá zápletka vyzerala veľmi sľubne. Nakoniec sa to ale ako obvykle zvrhne na slaboduché fackovanie, kopanie a hádzanie tehál do hlavy (neprestáva ma inak fascinovať, ako majú hrdinovia týchto grotesiek vždy poruke nejakú voľne pohodenú tehlu). Oceňujem ale aspoň to, že to hádzanie tehál je celkom vtipne prepojené so zubárskou dejovou líniou (bezzubí u zubára). Najviac sa mi páčila scéna s vysmiatou dievčinou (Helen Carruthers), ktorú Charlie celkom obratne spracúval v zubárskom kresle. Videná verzia z roku 2010 s veľmi dobrou hudbou Roberta Israela. ()
Film o jedné z mnoha Charlieho profesí, tentokrát pomocníka u dentisty. Snímek neobvykle plný bolesti (vyražené zuby, trhání zubů, házení tašky na pusu plnou vytrhaných zubů...), kde chybí nápad, doplní facky, přesto na takové středně dobré úrovni. ()
Celkom sranda, ale opäť by to trebalo menšiu stopáž. ()
Podle mě je to hodně průměrná groteska, která v paměti dlouho nezůstane. ()
Mám rád filmy od Chaplina, ale toto se fakt nepovedlo, nebo to není nadčasové. ()
Reklama