Pohrdání

Tohohle pána mám radši, když se formálně urve ze řetězu úplně a ne jen takhle napůl. Zvlášť když je příběhový, myšlenkový i psychologický náboj filmu úplně minimální. Něco z godardovské atmosféry, na kterou jsem se těšil, tam bylo, ale jinak jsem vlastně dost zklamaný. Ve své době možná táhla otevřeně propíraná erotická stránka vztahu hlavních postav a Bardotčin nahatý zadek, ale to už je dávno – co bylo tenkrát provokativní, je dneska krotce samozřejmé. Už se těším, až najdu čas zaběhnout do trafiky a po letech zase uvidím Alphaville. (25.09.2010)

Godard předělal Moraviovu literární předlohu k obrazu svému. Realismus románu nahradil originálními filmovými postupy a vlastní invencí. Zda tuto změnu budeme zatracovat nebo jí oslavovat, už záleží na každém z nás. Odysseova cesta a hledání ztracené lásky Penelope, do značné míry parafrázuje vztah Paula a Camilly. Zatímco Odysseus hledá cestu domů, Paulo hledá cestu ze své tvůrčí krize. Rozdíl je, že Odysseus hledá svou lásku, zatímco Paolo si myslí, že ji má a přitom jí postupně ztrácí. „Vědět, že člověk neví, je známka ušlechtilosti. Nevědět, a přesto si myslet, že vím, je chyba.“ Jde o příznačný prvek moderní společnosti. Krize manželství prostřednictvím zlehčování situace a selhání komunikace. Problém mezilidské komunikace je vůbec jedno z ústředních témat. Je symbolizováno dialogy prostřednictvím tlumočnice. Ale v životě jsou i další komunikační bariéry, kde už žádná tlumočnice nepomůže…… Jako další téma můžeme brát krizi identity. Domnívám se, že za tímto účelem Godard přetvořil postavu B.B. z plavovlasé sexbomby v usedlou paničku v kostýmu s černou parukou. (Jistě k neradosti velké části publika.) ____ Silným prvkem filmu je hudba. Periodicky se opakující kombinace smyčcových kvintakordů v molové tónině, dodává poněkud vleklým scénám dramatický ráz a emotivní náboj. Godard zde Delerueho minimalistický motiv hojně využívá a je tomu dobře, protože právě v opakování motivu je síla minimalismu. ____ Co říci závěrem? Fanoušci Godarda u filmu jistě zajásají. Já se jeho řeči teprve učím rozumět. Proto zatím berte moje hodnocení s rezervou 63% (01.11.2011)

Při sledování tohoto zvláštního snímku se mi bezděčně vybavil jiný příběh, který jsem někde četla: obyčejný člověk si koupil krásného exotického ptáčka. Dal za něj všechny peníze a byl hrdý, že ho má. A za nic na světě by si nepřipustil, že mnohem víc by se k němu hodil obyčejný kanárek… Ale myslím, že by se to dalo vyprávět i jiným způsobem. (11.04.2012)

Predsa len som našiel jedno plus. Tklivé tóny ústrednej melódie, ktorú môžem kľudne označiť za jednu z najsmutnejších vo filmovej histórii. Smutný je ale aj pohľad na film. Po zaujímavom začiatku, pri ktorom som očakával môj obľúbený žáner ,,film o filme,, sa to zhrútilo v nudný zlepenec akejsi mužoženskej drámy, plnej kecov o ničom. Godard ma zatiaľ ešte neoslnil. (05.09.2017)

Film o sváru mezi nesamozřejmostí a setrvačností. Ostatek jsou jenom symptomy a akcidenty. Což se někomu líbí a někomu vůbec ne. Jenže dílo některých autorů vstřebáte pouze a jedině v raném věku. Čili: Kdyby mi bylo 16 — 17, jsem bezmezně nadšena a existenciálně rozedrána. Dnes vidím především obrovskou dávku tvůrčí poctivosti. (26.01.2012)