Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Film Hra o jablko režisérky Věry Chytilové se pokouší komediální formou zachytit podstatu neustálého sporu mezi mužem a ženou a zároveň najít odpovědi na otázku, do jaké míry je možná hra s lidskými city a kdy a jak přestává být hrou. Hrdiny příběhu jsou porodník dr. John, svobodný muž po třicítce, v soukromém životě značně sobecký, a mladá zdravotní sestra Anna Šímová, která vzdor svému na pohled ztřeštěnému chování má k životu mnohem odpovědnější přístup. John k dívce naváže, jako před tím k tolika jiným, povrchní vztah. Jeho hra na lásku se však tentokrát obrátí proti němu. Když se pokusí napravit svou chybu, je už pozdě. Lze si totiž hrát v životě, ale nelze si hrát na život. Proto na Johnovo: "Ale já už si nechci hrát" Anna odpoví: "To je škoda, my právě hledáme někoho, kdo to umí". Motiv jablka, provázející příběh, je symbolem poznání charakteru lidí, symbolem ovoce lidského konání i symbolem plodu lidské lásky - dítěte... (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (124)

honajz2 

všechny recenze uživatele

Některé filmy od Chytilové mám strašně rád (třeba Vlčí boudu nebo Kalamitu), ale některé mě naprosto míjí. A Hra o jablko bohužel patří do té druhé skupiny. Nelezlo mi to vyloženě na nervy jako Sedmikrásky nebo Panelstory, ale i tak mě to neoslovilo. Ani jedna postava mě nezaujala, nezaujal mě ani příběh, vztahy mezi postavami, skoro nic. Líbila se mi do jisté míry kamera (místy to zase bylo moc chaotické), pár scén a herecké výkony, jinak nemám moc co chválit. Ten film mě prostě minul skoro vším a i když své klady má, mě osobně nedal nic. Bohužel. ---- Po druhém zhlédnutí zvyšuji na tři, jelikož jsem se u toho párkrát zasmál, režijní vedení Chytilové je bezchybné a několik scén se mi hodně líbilo (třeba ta ve vlaku, ve které mě fascinovalo proplouvání kamery), ale pořád mě to míjelo a postavy mě dlouhou dobu vyloženě iritovaly. Rozhodně to není špatný film, ale Chytilová má podle mě dost lepších filmů a v souvislosti s ní budu stále zmiňovat třeba Vlčí boudu nebo Faunovo velmi pozdní odpoledne, než tenhle "chaos pro chaos". Tohle nedokážu docenit, stejně jako u Panelstory - a tam to teda mám ještě horší... Slabé 3* ()

zette 

všechny recenze uživatele

U tvorby Chytilove jde temer vzdy nametem poznat, ze film natocila zena. Jeji zpusob zpracovani je ale natolik osobity, ze by me zenska v rezijnim kresle nikdy nenapadla (pokud bych neznal jine jeji filmy). Hra o jablko je film o vztazich, osobne me ale moc nezaujal, Menzel ve sve roli je nevyrazny. Na rozdil od vyborneho Kodeta, ktery bohuzel nedostane takovy prostor. Zabery z porodniho salu byly pro me desive a musel jsem odvracet hlavu:-). ()

Reklama

vypravěč 

všechny recenze uživatele

Ve Hře o jablko Chytilová – podobně jako v některých svých jiných filmech – syntetizuje celou soudobou společnost. Soustřeďuje se především na problém toho, jak se jednotlivec vztahuje ke svému bližnímu, a ke svému prostředí a na protikladu ústředních hrdinů – lékaře Josefa a zdravotní sestry Anny – tuto situaci nahlíží jako genderově podmíněnou. Nepřítomnost pozitivních mužských příkladů a relativizace ženských prohřešků a zločinů (důsledně nahlížených poměrně k jejich závislosti na mužích – partnerech) tento soud sice odhaluje jako ideologizovaný, ale v maskulinně založené společnosti do značné míry oprávněný. K dokonalosti snímku by přispěla právě další dějová rovina, která by režisérčino rozhodné svědectví problematizovala. Přesto – v daný čas na daném místě – musel film zákonitě otřást základy socialistické společnosti, která se dnes zvláště v levicově založených platformách pokládá za přinejmenším latentně feministickou, nebo alespoň „pro-žensky“ založenou. Tento úsudek, který mě pokaždé spolehlivě otráví, ovšem prozrazuje právě onu trvalou hlubinnou maskulinitu české společnosti, která již od dob RKZ volí před skutečností a pravdou instrumentalizovaný obraz: takovou přetvářku, která úspěšněji a rychleji dosahuje ušlechtilých (nebo zdánlivě ušlechtilých) cílů, než vzájemně porozumivý dialog. Toto téma ve filmu zpřítomňuje úžasně citlivě rozprostřená divadelnost. Divadlo zde prorůstá – implicitně a (návodně) i výslovně – dialogy i stylizací dějišť, a režisérka je ještě zdůraznila obsazením některých herců z tehdy nekonvenční Ypsilonky. Klíčovým pojmem filmu je zodpovědnost – a nepřekvapivě o ní má povědomost právě jen ta jediná – žena. Zodpovědnost totiž spočívá v porozumění i sobě samému, ve vědomí vlastní síly a váhy, té tíhy, s níž se klademe na bližní tělo – blízkého člověka i mateřské planety. Doktor Josef je nezodpovědný a žvaní – a svou žvanivostí a svou nemateřskostí dokonale paroduje evangelijního svatého Josefa. Svým podivným přístupem k vlastní profesi také paroduje světcovo řemeslnictví – a tato analogie ozařuje další z deficitů filmu: je extrémně alegorický – a tedy (a paradoxně) silně maskulinní. Chytilová své vyprávění obdivuhodně konstruuje – tedy: spíše soustruží, než vypráví – a prokládá ho jinotajnými obrazy, zvláště s vizuální hrou s odkazy biblickými, čímž svůj soud nad mužstvím posvěcuje jako odvěký a bytostně vstřebaný kulturou. Tím se zároveň poněkud znevažují naturalistické záznamy porodů apod. – nevyznívají jako zázrak života ani svým chladným podáním (a kontextem) jako ponížení porodu v socialistickém (ale jistě i kapitalistickém) státním porodním průmyslu na pouhou produkci občánků (občanů), ale jako vyprázdněný a teprve dodatečně zvýznamněný zjev – právě ponížené ženy. Maskulinní jazyk se tak ve filmu s ženským poselstvím střetá, nespojuje se, a tedy ani nic neplodí. Androgyn se z něho nerodí, nic se nemění. Chytilová, vnímající svět v mylných binárních opozicích, si neuvědomuje, že budoucnost nespočívá v genderové výměně, ale v prolnutí rodů, ve vůli jednotlivce posílit rovinu, jen zdánlivě protikladnou jejich tělesnému pohlaví, a přijmout takto proměněného i svého partnera. – Přesto i ten dávno sňatý klobouk opět snímám… () (méně) (více)

Maq odpad!

všechny recenze uživatele

Vzpomínám si, že když měl tento film premiéru, vzbudil velkou pozornost, často však zejména díky odvážným záběrům. I ty, domnívám se, jsou součástí moralizujícího konceptu režisérky. --- Věra Chytilová moralizovala často, ne výlučně svými filmy, vyjadřovala se i jako významná kulturní osobnost. Někdo se mnou souhlasit bude, mnozí určitě ne, ale můj názor je takový, že její postoje jsou skoro vždycky populární a skoro vždycky falešné. --- Tento film budiž příkladem. Jak zde uvedený oficiální text distributora, tak komentáře uživatelů potvrzují zřetelně, že film je obecně vnímaný jako moralistní. A v tomto ohledu se stále opakuje právě to, co nám - jsem o tom přesvědčen - Chytilová chtěla naočkovat: Doktor John je neodpovědný proutník, sestra Šímová „vzdor svému na pohled ztřeštěnému chování má k životu mnohem odpovědnější přístup“. --- Takový závěr může přijmout jen ten, kdo nekriticky přijímá morální kontext doby, která (i přičiněním Chytilové) v sedmesátých letech nastupovala a dnes přináší bohaté plody. Ten lze shrnout takto: Za žití či nežití dítěte nese výlučnou odpovědnost žena (která rodí, však se podívejte!), ale žena nenese žádnou odpovědnost za své sexuální chování. --- Šímová není žádná naivní pionýrka, velmi rychle se zorientovala v novém prostředí a do postele nebyla Johnem vlákána, nýbrž si ho tam opilého přinesla. Johnův vlažný a lehkovážný poměr k ní jí byl jasný, a právě proto s ním hrála manipulativní hry. Ženy jejího druhu je s muži Johnova druhu hrají odjakživa a vědomě nesou riziko, že to nevyjde. Tak dlouho Johnovi lhala, až v okamžiku, kdy zjistila své těhotenství, jí John pochopitelně nevěřil už ani slovo. --- A teď, prosím, pozor, teď přijde na řadu ta její údajná odpovědnost: Když John se zpožděním pochopil, že tentokrát Šímová nelže a že končí legrace, Šímová už vyloučila jakoukoli komunikaci a rozhodla se být svobodnou matkou. Chytilové poselství je jasné: muži jsou sobečtí trubci, ženy jsou hrdinky sedmibolestné a poradí si nejlépe bez mužů. --- Navrhuji v této morální při následující rozsudek: Neodpovědná byla matka, neodpovědný byl otec, a neodpovědná byla režisérka. --- Kromě toho, film mi připadá nepodařený i umělecky. Scénář je nedbale načrtnutý a postavy nemají žádnou skutečnou hloubku. I to signalizuje prvoplánovou agitku. Podezřelá výprava a produkce mohly být postiženy „půvaby“ tehdejší doby, ale ani taková omluva filmu na hodnotě nepřidá. --- Celkem vzato Chytilové její záměr vyšel. Umělecky je to zmetek, ale propagandisticky uspěla „na věčné časy a nikdy jinak“. ()

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Režisérský rukopis Věry Chytilové mě nepřestane fascinovat, takovej ostrej střih se v naší kinemtografii snad nevidí. Na rok 1976 naprosto nadpozemské dílo i dneska to má v sobě neuvěřitelnou energii a výpovědní potenciál. Jiří Menzel asi v životní herecké role a Dagmar Bláhová sexy fatalka jak víno. ()

Galerie (11)

Zajímavosti (21)

  • Dagmar Bláhová (Anna Šímová) k natáčení jedné ze scén s Jiřím Menzelem (Josef John) uvedla: "Když se točila ta nahatá scéna, bylo to na poli. Byla zima, já byla do půl těla. A tahle scéna se samozřejmě jako na potvoru napoprvé nepovedla. Tehdy panovaly příkazy, že v záběru mohlo být vidět maximálně jedno ňadro. Já musela vzít obě, protože jsou malá." (JoranProvenzano)
  • Film mal taktiež málo známy podtitul Komedie zaujatá proti mužům. (Raccoon.city)
  • Po svojom dokončení musela Hra o jablko prejsť kontrolou šéfa kultúrneho odboru na ÚV KSČ Miroslava Müllera. Ten film síce schválil, ale v čase, keď išlo o distribúciu, bol práve v kúpeľoch. Namiesto neho mal o osude filmu rozhodnúť ústredný riaditeľ Československého štátneho filmu Jiří Purš, ktorý vydal zamietavé stanovisko. Chytilová sa preto vydala do kúpeľov za Müllerom. Často citovanú príhodu vo svojej biografii popísala takto: „Vyčítala som mu, že najskôr Hru o jablko schválil a potom zase zakázal, a pýtala sa, ako je to možné. On na mňa pozeral, vyzeral ako figúrka z bábkového filmu Jiřího Trnku a potom mi povedal, že on je krvavý kat a ja že som tá disidentka, ale že nemôže nič robiť, pretože nie je Boh.“ Müller však Chytilovej poradil, aby napísala list na ústredný výbor strany, čo tiež urobila, a vpustenie Hry o jablko do distribúcie si vymohla. (Raccoon.city)

Související novinky

Zemřela herečka Nina Divíšková

Zemřela herečka Nina Divíšková

21.06.2021

Ve věku 84 let dnes odešla česká filmová, televizní a divadelní herečka Nina Divíšková, již si velké množství diváků vybaví například jako babičku Bětu z populárního rodinného seriálu České televize… (více)

Zemřel Jiří Menzel

Zemřel Jiří Menzel

07.09.2020

Ve věku 82 let zemřel v sobotu večer český oscarový režisér Jiří Menzel, informaci v neděli prostřednictvím sociální sítě zveřejnila jeho manželka Olga. Světoznámý tvůrce, jenž se v posledních letech… (více)

Věra Chytilová 1929 - 2014

Věra Chytilová 1929 - 2014

12.03.2014

Ve věku 85 let dnes zemřela Věra Chytilová, svérázná režisérka a scénáristka. Studovala architekturu, později FAMU. Pracovala jako manekýnka, kreslička, poté na Barrandově jako klapka a pomocná… (více)

Reklama

Reklama